TomasKotlant

Celkem by mě zajímala cílovka tohoto filmu, protože nevěřím, že existuje. Je tu snaha o jakýsi spirituálně-eticko-vědecký přesah, ale přitom film působí většinu času dost nudně nebo sledujeme trpící zvířata (případně ta, co to už mají za sebou). Závěrečná pointa není úplně špatná, ale přišla až poté, co jsem několikrát zvažoval odejít z kina, takže celkový dojem z filmu to už úplně nezachránilo. A nezachránil to ani následný diskusní panel s režisérkou: "Chtěla jsem něco od této spisovatelky natočit a toto mi jako jediné přišlo, že by to zfilmovat šlo..." (Nejsem si jistý, zda to kvalitně zfilmovat šlo, ale každopádně tohle nebyla ideální cesta.) * FamuFest, BioOko

Dvě a půl hodiny čekáte na geniální pointu a nepřijde skoro vůbec nic... Další z řady filmů, kde si tvůrci mysleli, že dítě s vadou jim zachrání celý počin. Ale některým nepříliš bystrým akademikům to evidentně ke štěstí stačilo, tak se můžeme těšit na zával dalšími podobnými zbytečnými hovadinami... * kino Atlas

První třetina filmu působí relativně průměrně a oproti novějším Miyazakiho počinům je znát "slabší" výtvarná a animační úroveň, která je ale paradoxně místy dost vtipná a přidává dílu na jistém kouzlu zejména poté, co se naplno otevřou magická stavidla a my se ocitáme v nebeských výšinách nejen fyzikálně, ale i pocitově. ::: Aby dobrá kouzla měla co nejvyšší sílu, tak se musíš naučit i ta nejvíc zlá. A nikdy je nesmíš použít. ::: Světozor, 3. sál

Překvapivě originální! Není to teda vyloženě úchvatná jízda na hudebním rollercoasteru, ale kombinace hereckých, scénáristických a gagových perel se tu najde. A vložené písničky z DJ boxu taky občas vytvoří zajímavou synchronicitu. Ale hlavními hrdiny jsou beztak Selští rytíři od jezera Pludradž. (nebo tak nějak) [Ponrepo]

Před 100 lety to mohla být celkem zábava, ale mně to přišlo pomalé jak šnek na dálnici. Postavy se chovají tak pitomě, že mi to skoro vůbec nepřišlo vtipné. Ta hodina a půl se zdála nekonečná a já už se jen těšil na konec. [Ponrepo, 35 mm]

Hodně solidní pokus, ale na totálně nedoceněnou Lynchovu verzi Duny z 80tek to pořád nemá! Místy je to 5hvězdičkové, místy dvouhvězdičkové, většinu času tříhvězdičkové. Tak celkem tak 55 %. Až místní pseudorecenzenti dostanou Lynchovu Dunu aspoň na 70 %, tak zvážím jednu hvězdičku přidat. 😊 Páč tohle je SVATÁ VÁLKA a já jsem místní Kwisatz Haderach!!! Tak přidejte hvězdičky Lynchově Duně nebo vás zlynčuju!!! *** Knihu jsem pouze letmo prolistoval, ale ač si Lynch pár věcí domyslel, tak to ve většině ohledech ještě vylepšil. Viděl jsem Lynchovu verzi aspoň 20x.  Asi jediné postavy, které působí ve Villeneuvově verzi kontextově výrazně propracovaněji jsou Feyd-Rautha (ač teda Sting byl boží) a dcera imperátora (ač vzhledově byla v Lynchově verzi taky mnohem lepší).  Villeneuvova věrohodnost vůči knize je dosti narušena zničením postavy Alie, která se objeví jen jako vize a našeptávač své matky a navíc nekonečné těhotenství dost bourá vnímání času a sledu událostí. Ti, kteří nádavají na Lynchovu nevěrohodnost vůči knize, tak ať se kouknou na Aliu tam. Pseudokritici možná už přesvědčili i Lynche, že natočil sračku, ale já za jeho filmovou transcendentální čest hodlám dál bojovat!!! Neboť za mě podstatu světa Duny, která míří k absolutní pravdě navnímal Lynch mnohem lépe než Villeneuve, To, že na jedno zhlédnutí může Lynchova verze působit nekompletně je už věc druhá a je potřeba ji vidět několikrát, aby ty střípky skládačky do sebe zapadly. *** BioOko, předpremiéra 🙏❤♾ Edit: Raději jsem na to zašel podruhé, tentokrát do Lucerny, abych se zbavil pocitu jisté neobjektivity a případně se mi rozsvítilo, ale navyšuji pouze na 65 %. První půlka napodruhé už byla dost nuda a ač několik věcí mi zapadlo do stravitelnější skládačky, tak efektům z dalšího a dalšího objevování nového v Lynchově Duně se zde ani ždibíčkem nepřibližuji. A zde tkví pravá podstata KOŘENÍ: Uvidět realitu přítomnosti, budoucnosti a minulosti v nekonečných kontextech a s tímto nadšením objevovat svět. A v této věci Lynchova Duna naprosto exceluje a to i když se na ni díváte podvacáté, zatímco zde u druhého zhlédnutí asi na dost dlouhou dobu zůstanu. Takže stejně jako Lynchova verze mi přijde totálně nedoceněná, tak tohle mi přijde fatálně nadhodnocené. Ať místní prohnilé kritiky pohltí píseční červi!

Nepřišlo mi to tak inovátorské, jak tvrdí některé jiné recenze, ale rozhodně je to zajímavější než by se po přečtení synopse mohlo zdát. 70 %. [Ponrepo]

Pokud bylo cílem natočit hnusný, nezajímavý, nepříjemný a nulovou pointou ověnčený film mající vytvořit domněnku, že nacisti byli naprosto příkladní milovníci svých rodin s tvrdě pracujícími otci a ochranitelskými manželkami s menšími úchylkami v plynu a spalovacích komorách, tak gratuluji, povedlo se na jedničku. ***životní prostor*** Ten zajímavý koncept zahrady za zdí z traileru se ve filmu objevil snad v jediném záběru, což mi přijde absolutní fail a tento klamavý marketing mě fakt nasral, protože koncept traileru byl několikrát zajímavější než celý film dohromady. [narvané Ponrepo]

Příjemné překvapení. Po přečtení pár recenzí a vidění několika filmů z pozdní Vláčilovy tvorby jsem mnoho neočekával, ale poetické pojetí je překvapivě konzistentní a komplexní, Žilková asi i celkem umí hrát a hlavní hrdina je ztvárněn natolik extravagantně a přitom lidsky, že bych za to Schwarzovi dal nějakou cenu. Ale ve školních lavicích nás nějak zapomněli informovat, že byl Mácha takový MACHO. A scéna s popravčím na štítu střechy je prostě epicky dojemná a též mnohé lyrické metaforické obrazy. Škoda, že tuhle svou poetickou polohu Vláčil neobjevil ve své plné síle, mohli jsme se dočkat ještě mnoha skvostů. [Ponrepo]

Silný příběh, ale asi nejsem dostatečný fanda wrestlingu ani pravidelného servírování mrtvol, přičemž psychologický rozbor postav by možná mohl jít i více do hloubky. Oproti realitě nejspíš rodina není ve filmu kompletní a přijde mi škoda v rámci scénáristických škrtů zakrýt jednu jistě krásnou sebevraždu. Ve výsledku tak jediným skutečně zajímavým motivem filmu je najití síly postavit se despotické a zdánlivě nezpochybnitelné autoritě, což je sice mnohokrát naznačeno, ale až na jeden moment to vůbec není ústřední téma filmu, což je škoda. A vztah Pam a Kevina by si taky možná zasloužil hlubší analýzu. Snové setkání bratrů ke konci filmu bylo docela cool. Suma sumárum jde o kvalitně natočený mainstreamový životopisný film, který však trochu ztrácí kouzlo v jemnocitu. Ale možná za to může ten wrestling, kéž by Fritz radši zůstal u klarinetu... [ČSFD projekce, Světozor]