Cerbajz

A tak jako "promíčko" dobrý. D'you know what I mean?

Občas mě trošku mrzí, že už nejsem dítě, člověk všechny tyhle v uvozovkách "blbosti" miloval a dokonce na ně pak v dospělosti vzpomíná jako na nejlepší filmy ever! No asi budu rád, když si na tohle za rok vůbec vzpomenu (pravděpodobný je, že vzpomenu, ale jen díky pokračování, který dnes dostane v zásadě všechno, co trošku vydělá a je tam superhrdina). Suma sumárum, normálně bych dal dvě hvězdy, ale dítě ve mně přidává třetí. SHAZAM!

Jedno z nejroztomilejších uskupení pixelů, který jsem kdy viděl, i totální necita musí při pohledu na Dumba pookřát. Ale tím to v zásadě končí. Jinak je to totiž těžký průměr a člověk je (bohužel tak nějak ještě stále, možná z vlastní setrvačnosti a víry) zvyklý vídat od Burtona prostě lepší, originálnější a propracovanější záležitostí, které ve své době vybočovali, většinou vizuálně, ale mnohdy i scenáristicky, režijně atd.

Tohle je taková malá esence slovního spojení "guilty pleasure".

Akorát škoda, že z příběhu vypustili Ariel a její kámoše, tu malou žlutou rybku a toho vtipnýho kraba, ty jsem na tomhle animáku měl nejraději. Jinak kvalita animace se trošku zhoršila. No co, prostě furt dokola to samý, je to vlastně relativně zábavný, hlavně jako dítě (je jedno jakýho věku), si to člověk musí dost užít, ale prostě tyhle věci už z principu podhodnocuju, kdyby za ty prachy vznikaly jiný věci, byl bych raději... pokud by to teda nebyly "remaky" a "remaky remaků".

Jako takhle, v zásadě mě většina věcí, při kterých se rapidně zvyšuje riziko zranění či smrti nepřitahuje a moc nerozumím té pravděpodobně zakořeněné lidské potřebě či touze neustále něco překonávat (myšleno především na ty osobní mantinely, které lidstvo jako takové vlastně nikam moc neposouvají)... Ale asi chápu, že někdo se nejvíc naživu cítí v momentě, kdy je vlastně nejblíž smrti a záměrně tyhle momenty vyhledává. Nicméně jsem byl napnutej jak kšandy místního Pepíka přes jeho břich naplněný po desíti plzeňských kouscích a můžu říct, že se mi nikdy v životě u žádného filmu tolik nepotily ruce!

"Western", neznámo proč ve mě tohle slovíčko vždy vyvolávalo jistý pocity, ehm, řekněme "opovržení"... Prostě mě tenhle žánr minul obloukem a nikdy jsem neměl pocit, že by mě mohl chytnou za pačesy, zahřát u srdíčka, vytrhnout z letargie, změnit mi smýšlení atd. atd. Ach, jak se člověk, ve své malosti, může občas mýlit. Nevím proč, leč určitou odpověď mám - jednoduše, western se zase vrací do módy, je o něm řeč, točí se filmy, hrají se hry - nicméně řekl jsem si, že je na čase zakopat válečnou sekeru a dát westernům šanci. Stalo se a já skoro lituji, že jsem ji po těch letech dal jako první tomuhle snímku, nedbal jsem chronologických pravidel a pustil si Eastwoodův poslední western, a taky jsem pravděpodobně viděl jeden z těch nejlepších snímků v rámci žánru. Jak se teď srovnám s těmi staršími jsem sám zvědav.

Neuvěřitelně podmanivá atmosféra, skvělá práce s kamerou (pro mě, jako pro fotografa vyloženě slast!!!), ta barevná škála, choreografie (a nemyslím jen taneční, ale třeba i způsob pohybu po scéně...). Bohužel všechny ty nadhozený témata jsem, krom toho elementárního, nebyl či nejsem schopen rozklíčovat, což je nicméně moje mínus a chyba. Nehledě na to jsem ale i tak byl "uhranut". Jo a plot twist nakonec, Thom Yorke je ve skutečnosti Tilda Swinton... :D

Jsem ohromnej fanoušek hudebních dokumentárních filmů či sérií. A pokud jsou dobře natočený, mají jasnou představu co a jak chtějí sdělit, tak je mi vlastně téměř jedno, jakýho hudebního žánru se týkají a pravděpodobně už z principu nadhodnocuju. Tady to byl přesně ten případ a pro mě všechno hezky secvaklo a po nedávné projekci Straight Outta Compton jsem to sluplul jako malinu a to nejsem člověk, který by se dal nazvat nějakým velkým fanouškem hiphopu. Zajímavější pro mne v tomhle dokumentu byly v zásadě ostatní umělci... Leč se mi líbila právě ona nezvyklá kombinace a provázanost oněch dvou hlavních postav a dalších aktérů. No a pak v poslední části přišel ten product placement a plácání se po zádech a školy a to na mě bylo už trošku moc. Nicméně jsem si to i tak užil!

O filmu jsem před projekcí totálně nic netušil a řeknu vám, a dost možná pomalu začínám měknout věkem, ale tohle mě teda vážně oddělalo. Uffff.