Kenneth

Útěk z vězení jak z nějaké komedie. Závěr na ulici také velmi nepřesvědčivý. Navíc překvapuje jakási dočasná nesmrtelnost některých postav. To co se dělo mezi tím jakž takž šlo až na to zapálení cigarety na benzínce, snad dokonce jejím prodavačem? Také je tu cítit určitá bezradnost čím vyplnit příběh mezi úvodem a závěrem, řešená např. honem na nějakého nešťastníka.

Film je lepší než předešlý Jour de fête, i když tempo zůstává pomalé a dialogy minimální. Komedie je to zákeřná, protože Tati udeří v okamžiku, kdy to člověk nečeká a v situaci, kdy se nemůže nic stát. Ostatní pak občas reagují pohyby jak v loutkovém divadle a dokonce i některé úplně statické scény jsou vtipné. A navíc, když si Hulot pustí gramofon, hned si vzpomenu na Dastardly and Muttley in Their Flying Machines.

Po filmech, které poukazují na skvěle organizovanou a sofistikovanou britskou policii tu najednou vidíme pravý opak. Vše musí zachraňovat policajt z USA, který si v Anglii užívá střelbu, rvačky, honičku v autě a odvracení útoků poměrně nešikovného nájemného vraha. Navíc je tak trochu jasnovidec. Závěrečné scény s Larkinovým právníkem jsem nějak nepochopil, ale divák asi u takových detektivek nesmí moc myslet, kazí to dojem z filmu. 3,5*

Britská vlažná komedie jak se nejprve blíží skupinka italských vojáků k hotelu, hosté jsou evakuováni a hoteliér, jeho snoubenka, její matka a číšník zůstávají, aby hotel zachránili. Pak se blíží angličtí vojáci a Italové rychle odjíždějí. Ani angličané tam dlouho nevydrží, protože se blíží zas jiní vojáci. V hotelu se dokola vyměňují obrazy a vlajky podle toho, kdo zrovna přijíždí. Film měl slibný potenciál, který však nebyl využit. Zdaleka nejlépe to zahrál Ustinov, který tam pronášel trefné komentáře, někdy působící zábavně ironicky, zbytek se pohyboval někde v průměru. Lepší 3*

Skupinka, snad z východního bloku, likviduje atomové vědce. V okamžiku, kdy uprchne ruský vědec Dušenko a v Londýně čeká v hotelu na letadlo do USA, přestože je obklopen ochrankou, jde mu o život. Vše navíc komplikuje bezskrupulózní novinář Martin. Místy trochu nudný, se zbytečnými romantickými prvky, každopádně povětšinou zajímavý a v druhé části i napínavý film, s možná trochu překvapivým koncem. Kromě několika lidí tam bohužel padne za oběť také výstavka moravské lidové keramiky. :-) Pro českého diváka bude zajímavé obsazení S. Langové, která si tam zahrála nemalou roli.

Zajímavá kriminálka o vraždě a lidech, na které se nedá při vyšetřování spolehnout a nespolupracují, protože i na ně by se dalo něco najít. Je to sice přeplácané vším možným, usvědčení viníka nepravděpodobné, naivní snaha vodit diváka za nos, ale přesto ve svém žánru nadprůměr a uběhne to jak nic. 3,5*

Banda vězňů donutí Billa, aby s nimi utekl z vězení. Začne nový idylický život v nějakém městečku, jenomže místnímu šerifovi se pořád zdá, že ho už někde viděl a navíc má jeho fotku na nástěnce v kanclu mezi hledanými. Takový americký Jan Cimbura s vlčákem. Celkem se na to dá dívat, ale zároveň se dá očekávat všudypřítomná naivita, která se s blížícím se koncem filmu stupňuje.

Velmi podobný film pozdějšímu Theatre of Blood a stejně tak scény podobně nechutné. Tentokrát však Price moc nemluví, vyrobil si jakéhosi slavíka a hlas připomíná Daleky z Dr. Who. Tomu co se tam děje se nedá vůbec věřit, proto to bylo pojato dost komediálně, což diváka přesvědčuje, že se jedná o nadsázku. Velmi dobře je ztvárněno prostředí, kterým je Phibes obklopen, na druhou stranu to ale pro diváka může být až moc zdlouhavé.

Pan Popinot je po několika letech vylákán svou rodinou z Říma zpět domů do Paříže, protože tam údajně prohýřil třetinu majetku. Skutečnost je však ještě horší, on se tam totiž tajně ve svých 60 letech oženil. Jeho mladá žena, které tvrdí, že je mu 45 zas netuší, že má v Paříži 2 syny, kteří vypadají starší než on a vnučky. Když je zrovna před kamerou Seymour Hicks, je to skvělá komedie, kde jeho postava lže jak když tiskne a huba jí jede jak flašinet. Pokud ne, film spadne do podprůměru a je to dost nuda. Je tam mimo jiné skvělá scéna, kdy Popinot potřebuje rychle odjet a protože nemá auto, tak si na radu půjčí kolo.

Widmark opět v roli tak trochu blázna, který se zpočátku chová klidně a vyrovnaně, dokud se něco nepřestane dařit. Překvapení uprostřed filmu se mně vzhledem k předtím zjištěným okolnostem zdálo přehnané, přesto celý příběh působí téměř realisticky a zároveň zajímavě. Škoda toho pohádkového závěru.