spriteboy

Tento film se asi nestane kultovním filmem typu Vykoupení z věznice Shawshank, Forrest Gump nebo Přelet nad kukaččím hnízdem, protože si myslím, že není tím typem filmu, ze kterých se kultovní filmy stávají. Přece jenom Ztracené město nevypráví nějaký strhující příběh. Vypráví „jen“ příběh kubánského provozovatele hudebního klubu a jeho rodiny v době revoluce. Nechci příběh určitě nijak zlehčovat – mě se líbí, ale myslím, že Ztracené město si nezakládá na ději, ale hlavně na hudbě. Nejedná o hudební film, ale o film s velmi zajímavým příběhem ve kterém je hudba většinou doprovodem ale zároveň i tím hlavním, co téměř děj zastiňuje. Garcia natočil jeden z těch filmů, které vás úplně vtáhnou do děje, kdy vás atmosféra prostředí a děje zcela pohltí – tak jako například Kmotr, nebo Tenkrát v Americe. Tyto filmy patří k těm delším, ale délka rozhodně není na závadu. Naopak – u takových filmů si přejete, abyste závěrečné titulky viděli co nejdéle, nejlépe, aby film neskončil vůbec. I tak jsem se cítil po shlédnutí Ztraceného města – po skončení titulků by se klidně mohlo rozjet pokračování, na které bych se poté, co bych se protáhnul a občerstvil, s velkou chutí ihned kouknul, aniž by mi vadilo trávit další více než dvě hodiny u obrazovky. Sledovat tento film za teplého srpnového večera u otevřeného okna, skrz které by do pokoje proudil čerstvý večerní vánek, budu si připadat jako bych se ocitl na Kubě. I když jsem film sledoval v chladném březnovém večeru, tak i tak jsem si často podupával do rytmu nádherných melodií. Snad jediná věc, která mi na filmu může vadit je, že v něm nebylo právě více hudebních kousků – minut, během kterých by byla v centru dění jen hudba a tanec. Ale poté by byla délka filmu pro sledování v kině neúnosná. Ale i tak mě během několika úvodních minut střídání kubánské hudby s klavírními melodiemi skutečně dostalo. Herecký výkon Andyho Garcii je po hudbě druhým pilířem, o který se film opírá. Myslím, že je nemožné o někom tvrdit, že je nejlepší herec na světě, či nejlepší herec všech dob. Takové tvrzení může vyslovit spousty lidí o spousty hercích. Když se kouknu na 100 náhodně vybraných filmů, objevím v nich určitě desítku skvělých hereckých výkonů – ať už u herců v hlavních rolích, či rolích menších. Přece jenom, občas se vyskytne taková role, že herci skvěle sedne a podle toho vypadá i výkon. Ale opakovaně podávat špičkové výkony, to se vidí jen u herců té nejvyšší kategorie a tím bezesporu Garcia je. Když už byla zmínka o rolích, které herci skvěle sednou – takovou rolí je i role filosofického komika s humorem Angličana, kterou ztvárnil herec s duší komika Bill Murray. I Murrayho výkon je určitě dalším z důvodů, proč se vyplatí na tento film kouknout. Viva la Cuba!

Výborný film. Takové krimi se už dnes netočí. Výborní herci. Výborný příběh. Zatímco u spousty filmů víte po půl hodině, jak dopadnou - tady nevíte vůbec nic. Výborná zápletka, zajímavé plány, zajímavé improvizace (např. vyřešení situace na letišti s paní Evansovou...). Film je doprovázen výbornou hudbou, která nezapře Morriconův rukopis. Jasných 5 hvězdiček.

Určitě ne nejlepší. Ani ne, můj nejoblíbenější - nemám žádný NEJoblíbenější film - mám ale více hodně oblíbených a Hokejový zázrak mezi ně určitě patří. Ze sportovních filmů je určitě v TOP 10. Hokejové souboje byly sice napínavé, ale vzhledem k tomu, že od zapalování olympijského ohně při hrách v Salt Lake City v roce 2002, vím o tom, že existovali nějací mladíci, kteří nečekaně vyhráli olympiádu, nebylo pro mě sledování zápasů tak napínavou podívanou - zvlášť, když na extraligových kluzištích vidím větší sportovní výkony. Ale výběr hráčů, první tréninky a pozdější tvoření party - to vše bylo skvělé a už se zase těším, až si s blížící se hokejovou sezonou za pár měsíců tento film zase pustím. Nejlepší scéna - "pozápasový trénink" po prohraném zápase v Norsku. Takhle do těla by měli hráči dostávat častěji. Velmi by mě zajímalo, jestli se tento pozápasový trénink ve skutečnosti někdy uskutečnil - dnes by asi hráči poslali trenéra někam...

"Málokdo z nás má takovou odvahu jako Christopher McCandless (Emile Hirsch). Bylo mu dvacet dva, když dostudoval vysokou školu, ale místo toho, aby zaplul do civilizačního proudu, ukázal mu vztyčený prostředník" (CSFD) - s tímto přesně souhlasím. Za rok mě čeká stejná situace, jen mi bude o rok víc. I když by mě lákalo žít někde v klidu a vyhnout se honbě za penězi a "kariéře" - civilizaci, jako skoro všichni, neuteču... Christopher McCandless pomalu směřoval k návratu do civilizace a díky tomu, co během té doby putování zažil, by jeho život byl jiný - lepší než normální nudný život ostatních lidí - nebýt jedné jedovaté rostliny...Film je velmi zdařilý, ale k 5 hvězdičkám mi bohužel něco, co nedokážu pojmenovat, chybí...

Velmi zajímavý film ukazující bezstarostný život anglické smetánky - a jak je těžké se mezi tuto vrstvu dostat - za postup do vyšší třídy se musí zaplatit velká cena. Nejenže člověk musí ztratit důstojnost, aby mohl jako "chuďas" mezi smetánku proniknout, ale dokonce si musí zničit i "starý" život (a nejen sobě), aby získal život nový - bezstarostný, mezi elitou...Ze začátku se mi zdálo, jako by se herci rozehrávali, ale hlavně poslední dvacetiminutovka stála za to (nepočítam-li všechny scény, kde byla na plátně Scarlet :-) Pokud také hledáte návod, jak provést bez odhalení trojnásobnou vraždu, tento návod Vám Woody Allen nabízí - jen musíte mít štěstí...

I když jsem to jméno někdy slyšel, tak do shlédnutí filmu, jsem pořádně nevěděl, kdo to je Johny Cash (stejně, jako jsem neznal Raye Charlese) - byl jsem hudební nevzdělanec. Film jsem viděl poprvé v kině a hned potom jsem se moc těšil, až budu mít DVD s filmem. Žádný film jsem asi zatím něviděl tolikrát, jako Walk The Line. Phoenixe jsem do té doby, stejně jako Reese Witherspoon, nějak moc jako herce neregistroval. Samozřejmě jsem si ho pamatoval z Gladiátora, ale výkon, který předvedl ve filmu mě dostal - už jen to, jak skvěle zpívá. R. Witherspoon je sice velmi krásná a její výkon je také velmi dobrý, ale už jen za herecký a pěvecký koncert Phoenixe, dávám jasných 5 hvězdiček.