CANNIBAL

Adaptace úspěšné videohry „Kingdom Come: Deliverance“, odehrávající se v středověkém Českém království, které se prodalo přes 5 milionů kopií, což z ní dělá jednu z největších her ve svém žánru. Příběh se odehrává v roce 1403, v době, kdy různí vojevůdci usilovali o kontrolu nad Svatou říší římskou, a pojednává o pomstě, jež se obrací proti Jindrovi, synovi kováře, jehož rodiče jsou zabiti, když kumánští žoldnéři vypálí jeho rodnou vesnici Skalici na rozkaz uherského krále Zikmunda. Jindřich masakr přežije a připojí se k purkrabímu krále Václava IV. Rackovi Kobylovi ze Dvorce, který buduje odpor vůči Zikmundovi. V touze pomstít své rodiče se zaplete do krvavé občanské války na pozadí měnících se politických aliancí.

Martin Severa uvádí zábavnou, vědomostní hru, tentokrát pod speciálním názvem Maxirisk, kde změří své síly ti nejlepší soutěžící z předchozích dílů (počítáno čtvrtletně) z pořadu Risk!, kterým unikla možnost získat hlavní výhru a tím je nový automobil. Každého soutěžícího doplní hosté v podání speciálních soutěžících, oblíbených známých českých nebo slovenských celebrit, kteří tak utvoří družstvo a pro odlehčení budou v mezikolech mezi sebou soupeřit. Hra je rozdělena podle stejných pravidel jako v pořadu Risk! Vyhrává ten, kdo nasbírá nejvíce bodů, avšak místo peněz dostává rovnou nové auto. Zbylý dva soutěžící dostávají věcnou cenu, jako je například nová pračka se sušičkou či lednice s vysavačem apod., přičemž hodnotnější cenu získává soutěžící za druhé místo. Soutěžící ve správných odpovědích bouřlivě podporuje uvolněné publikum, které fandí nejen potleskem, ale i za přispění píšťalek, frkaček nebo pískacích kladívek. V případě hudební celebrity se diváci mohou těšit i na živé vystoupení. Vítězná finálová celebrita dostává za svoji účast v této hře velký dort, velký košík plný ovoce aj.

Hudební blok nejtvrdších hudebních riffů, který vám přináší jediná tuzemská rocková televizní stanice Rebel.

Ve fiktivní nemocnici Princeton-Plainsboro v New Jersey ordinuje geniální diagnostik Dr. House, který vede skupinu doktorů a podobně jako detektiv řeší těžké, často na první pohled zcela neřešitelné případy. Jak by ale takový doktor House vypadal v reálném světě? Je styl jeho vyšetřování a předloha (vycházející ze Sherlocka Holmese), která je zobrazena ve stejnojmenném americkém seriálu, vůbec reálná? A existuje vůbec takový doktor?
Tyto stejné otázky si položili režiséři Jule Sommerová a Udo Kilimann. Jednoho z možných doktorů podobajících se Dr. Housovi můžeme spatřit například v profesorovi univerzitní kliniky Jürgenu Schäferovi z německého Marburgu, který byl v německých novinách přímo k Dr. Housovi přirovnán. Právě díky jeho nekonvenčnímu přístupu v diagnostice vás možná překvapí, že skutečnost od předlohy není až tak na hony vzdálená, jak by se na první pohled mohlo zdát. Díky němu univerzitní klinika zřídila speciální centrum nediagnostikovaných a vzácných nemocí, na které se obracejí stovky zoufalých pacientů. Sledujme společně jeho úsilí při řešení těžkých případů a příběhy pacientů, kteří již prošli desítkami vyšetření a u kterých dosud nebyla stanovena správná diagnóza.

Jana Škopková otevírá kauzu ohledně ochrany pražského metra a zjišťuje, zda za jeho loňské zatopení může pouze více než stoletá voda.

Již více jak 3000 let lidé využívají sílu vody. V Bavorsku dnes hydroelektrárny pokrývají 19 % spotřeby elektřiny, zatímco v Německu je to méně než 5 %. Peter Rutschmann z Technické univerzity v Mnichově chce zvýšit tento podíl. Je tu však jeden velký problém, v Německu neexistují další místa pro velké vodní elektrárny a stávající velké elektrárny sotva mohou zvýšit svůj výkon. Myšlenka na znovuvyužití malých vodních elektráren nechávala odborníky doposud chladnými. Vzhledem k vysokým provozním nákladům na jednu kilowatthodinu a nízkému výkonu by tyto elektrárny byly neekonomické. Navíc malé turbíny mají tu nevýhodu, že decimují populaci ryb. Pokud by ale bylo možné zvýšit jejich výkon a chránit ryby, mnoho dalších vodních "elektro-mlýnů" po celém Německu i mimo něj by mohlo brzy popohnat proudící proud.

Mor, pravé neštovice, tuberkulóza – to jsou vedle syfilidy a AIDS nejhorší epidemie, které jen při pomyšlení straší lidi. Dnešní svět je ultra-mobilní, a infekce se tudíž může šířit jako požár po celém světě. Pro medicínu je boj proti nebezpečným mikrobům trvalou výzvou. Vědci pracují neustále naplno. Zkoumá se stále více a více nových ochranných opatření. Ale je to vždy závod s časem, dokud neviditelný vrah opět neudeří.

Německý biolog Martin Wikelski, ředitel Institutu Maxe Plancka pro ornitologii, zřizuje globální systém pozorování života na Zemi. Tisíce zvířat, včetně ptáků, opic, a dokonce i hmyz, budou vybaveny nejmodernějšími miniaturními vysílači GPS, akcelerometry a pohybovými čidly. Díky tomu budou moci být satelitně sledováni v reálném čase. U tohoto ambiciózního projektu doufá, že prolomí dosud nevyřešené záhady života zvířat.

Pražská kronika to je speciální extra příloha Televizních novin ČST, kde se dozvídáme ty nejčerstvější novinky z oblasti dopravy a stavitelství. V pořadu navštívíme například stavbu podchodu pod Václavským náměstím, kde byla vybudována provizorní přeložka tramvajových sítí kvůli zachování plynulosti dopravy. Zde byla nalezena rozsáhlá sbírka archeologických nálezů, neboť prostor podchodu nebyl nikdy zastavěný. Během stavby se vytěžilo přibližně 28 000 m³ zeminy a položeno bylo na 4 kilometry nových kabelů. Podchod byl dokončený v roce 1969 a později se stal součástí přestupní stanice Můstek pražského metra.

V jiné reportáži navštíví moderátorka Ljuba Mesteková továrnu ČKD Tatra Smíchov. Máme zde ojedinělou možnost zhlédnout první rychlodrážní jednotku typu R1 československé výroby pro pražské metro. Předmětem rozhovoru s vedoucím výroby Ing. Josefem Hanouskem bude technická náročnost právě vyráběných vozů, resp. podvozků a chystané první statické zkoušky.

V druhém rozhovoru moderátorka vyzpovídá hlavního konstruktéra Ing. Antonína Honzíka, jenž má dlouholeté zkušenosti, při výrobě tramvají T3 a prozradí nám některé další zajímavosti. Závěrem připomeňme, že z politických důvodů se vůz do plného provozu s cestujícími nikdy nedostal. A o jeho existenci dodnes nemá spoustu lidí ani tušení. K dispozici zůstal jen zmenšený model v měřítku 1:10 ve střešovickém muzeu MHD.

Mobilita a doprava se zvyšuje po celém světě. Dopravní chaos zahlcuje mnoho lidí i dnes. Až 90 procent všech nehod je způsobeno lidskou chybou. Proto počítačové systémy pomocí autopilotů stále více přebírají kontrolu v každodenním provozu. Očekávání jsou vysoká: větší bezpečnost, snížení emisí, menší dopravní zácpy. Převládaly-li v minulosti skepse o nové technologii, její přijetí dnes roste. 3sat přináší vědecký dokumentární film "Stroje pod kontrolou" a dává nahlédnout do mobility zítřka.

Asi 100 kilowatthodin tepelné a kinetické energie vyprodukuje za rok každý z nás! Energie, která vymizí zcela do ztracena. To by se ale mělo změnit. Člověk jako nový zdroj energie se stále více dostává do povědomí výzkumných pracovníků. Bude však zapotřebí převést tuto vizi – (teplo a pohyb člověka) na elektrickou energii do praxe. Energetický potenciál tisíců lidí v pohybu je obrovský. Podle současných studií vědců by se tato metoda dala aplikovat například jako energie k osvětlení ve veřejných budovách. Dokonce i celá města by mohla produkovat tuto čistou energii. Nejnovější práce s testováním se zaměřují na francouzské město Toulouse. Příkladem nám k tomu může být jeden rotterdamský noční klub v Nizozemsku. Ten začal se sběrem energie od pohybu tanečníků, za pomocí elektromagnetických destiček zabudovaných do podlahy. Dalším příkladem nám může být společnost Jernhusen, která provozuje hlavní nádraží a přilehlé budovy ve Stockholmu. Zde projde denně přes 200 000 cestujících, již dodávají sousední budově z lidského tepla spoustu energie. Děje se tak za pomoci nainstalovaných stropních tepelných výměníků. Tímto způsobem klesly náklady na vytápění sousední budovy až o čtvrtinu. A v neposlední řadě je dalším zdrojem energie lidský odpad. V západoněmeckém Porúří byla ve čtyřech tamních čističkách odpadních vod zřízena stanice na vysoušení kalu a přeměny na vysoce energetický metan. Zde je možné získat celkem 70 % energie pro potřeby všech okolních domácností. Nakonec se ještě podíváme do nizozemského Eindhovenu, kde vědci vyvinuli bezdrátové senzory, které zobrazují rozdíl napětí mezi teplotou kůže a okolní teplotou. Tyto senzory napájené pouze lidským teplem mohou shromažďovat důležitá zdravotní data, například tepové frekvence srdce, a pak následné informace odeslat přímo do počítače či mobilního telefonu.

Padáky jsou nezbytné pro bezpečnost letového provozu a záchranu lidských životů po mnoho desetiletí. Piloti malých sportovních letadel při havárii už nemusí opustit letadlo, protože padáky jsou v nich zabudované a v případě potřeby se vystřelí pomocí rakety a protáhnou se vně letadla. Následně pak letadlo klouže hladce na zem. A tak dnes spoustu letadel visí doslova 'na vlásku'! Vývoj padáku jde ale mnohem dál. Automatizovaný speciální systém připevněný k padáku navádí těžká břemena přesně k cíli. Což je dobře využitelné například při humanitárním zásobování. Vylepšování padáků však neprobíhá jen v oblasti vojenství, ale i v oblasti sportovního parašutismu. Vhodným příkladem je Jari Kuosma z Finska, jenž má za sebou přes 5000 seskoků a je nejúspěšnějším průkopníkem extrémního parašutismu. Za tímto účelem vynalezl oblek, který mu umožňuje létat. Oblek tvoří blány mezi rukama a nohama, které fungují jako vzduchové komory. Díky vztlaku je tak letec schopen udržet se ve vzduchu mnohem delší dobu.

Julie (Matilda Anna Ingrid Lutz) dostává strach o svého přítele Holta (Alex Roe), když zkoumá temnou městskou legendu o tajemné videokazetě. O té se říká, že ten, kdo se na ní podívá, přesně po sedmi dnech od zhlédnutí, zemře. Ona sama se obětuje, aby zachránila svého přítele, a přitom zjistí děsivou skutečnost: že je v něm "film ve filmu", který ještě nikdo neviděl.

Čtyři zmutovaní nindža želví hrdinové, nosící jména legendárních renesančních malířů, se v boji proti zlu opět mají na pozoru. Jejich velký nepřítel Trhač (Brian Tee) opět spřádá spletité zlé plány se svým novým společníkem vědcem Dr. Baxterem Stockmanem (Tyler Perry). Ten osobně zprostředkoval Trhačův návrat. Společně se znovu pustí do vytvoření vzácného mutagenu, s jehož pomocí lze ovládnout celý svět. Prvními testy se jím podaří zmutovat dva zpočátku neškodné zločince do podoby divočáka Bebopa (Gary Anthony Williams) a nosorožce Rocksteadyho (Stephen Farrelly). Ti tak získají ohromné schopnosti s nadlidskou silou. Aby toho nebylo málo, nad celým městem New Yorkem, kde se příběh odehrává, se stahují temná mračna ohrožení. Velká invaze nepřátelských mocných vojsk z Dimenze X, v čele s děsivým mocným zlým vůdcem, známým pod jménem Krang (Fred Armisen), zaútočí na Zemi. Nečekaně se však na stranu želvího dobra vedle April O'Neilové (Megan Fox) a Vernona Fenwicka (Will Arnett) přidává nový hrdina Casey Jones (Stephen Amell). Podaří se želvím hrdinům opět zachránit svět? Zarazí Trhače a Kranga dříve, nežli bude pozdě?

Jsou výkonné, tiché a jedinečně čisté při napájení zelenou elektřinou. Budoucnost vozidel na fosilní paliva se spalovacím motorem je na ústupu. Vysoká cena ropy, neustále vzrůstající emise např. CO2 a tlak celospolečenské odpovědnosti nutí automobilový průmysl přemýšlet nad alternativami. Tento film se vydává na cestu napříč Německem, aby zhodnotil klady a zápory aut na elektrický pohon. Rovněž zhodnocuje, jaké jsou výhody a nevýhody pro samotného řidiče. Zatím jediným nedostatkem je omezený dojezd na bateriový pohon, ale odborníci očekávají rychlý pokrok co se týče ceny srovnatelné s výkonem. Je přeci bezesporu důležité opustit ropné zdroje dříve, než-li ropa opustí nás. Nicméně německý automobilový průmysl stále ještě nenabízí elektromobily pro globální trh. Otázka tedy zůstává nasnadě, neujel snad německému automobilovému průmyslu vlak?

Nanotechnologie je revoluční průlom, který prostupuje naším každodenním životem. Oblečení se při výrobě mísí s nanočásticemi; mobilní telefony, počítačové klávesnice, kojenecké láhve a hračky jsou jimi potaženy. Nanotechnologie se také používá v kosmetice, čisticích prostředcích a v balicích pomůckách. Ale nanočástice také nesou určitá rizika, neboť jsou tak malé, že je můžeme vdechnout či polknout, načež se dostanou až do krevního oběhu a dokonce i do buňky, kde mohou měnit její strukturu. Tento dokument zobrazuje nejen, kde všude může být nanotechnologie použita, ale hlavně jaká rizika s sebou nese jak pro člověka, tak pro životní prostředí.

Martin Hrdinka uvádí televizní hitparádu, která ale není sestavována na základě hlasování diváků, ale pouze a jedině na základě statistik dvaceti nejvíce prodaných LP desek ryze zahraničních skupin v celém Československu. Součástí pořadu budou také hudební novinky a nesmíme opomenout ani diváckou soutěž o zajímavé ceny. V silvestrovském vydání pak následuje 'Galahitparáda', kde nás čeká shrnutí deseti nejprodávanějších desek za celý rok.

Martin Hrdinka uvádí televizní hitparádu, která ale není sestavována na základě hlasování diváků, ale pouze a jedině na základě statistik dvaceti nejvíce prodaných LP desek ryze tuzemských skupin v celém Československu. Součástí pořadu budou také hudební novinky, spolu se soutěží o zajímavé ceny. V silvestrovském vydání pak následuje 'Galahitparáda', což je shrnutí dvaceti nejprodávanějších desek za celý rok a deseti nejprodávanějších desek zahraničních. Televizní Hitparáda je doplněna ještě další hudební hitparádou Superset.

Vítejte v pevnosti Boyard! V dobrodružné soutěžní hře, kde pětičlenné družstvo z Alžírska bude bojovat o zlatý poklad. Úkolem soutěžících je posbírat v soutěžních disciplínách uvnitř zavřených cel (a nejenom v nich) 5 klíčů k zamčené pokladnicové bráně vedoucí ke klecovému trezoru a také indicie k uhodnutí "hesla dne". Díky němu pak budou moci soutěžící v samotném finále posbírat zlaté mince - boyardy. Aby soutěžící měli na sběr boyardů šanci co možná největší, setkají se také v "sále rady" v jednotlivých duelech s "mistry temnot". Cílem tohoto klání je mistra temnoty porazit a získat tak tolik potřebný bonusový čas na sběr boyardů. Výtěžek z nasbíraných boyardů následně poputuje na bohulibé účely. Soutěží nás provedou uvolnění moderátoři Samira Zitouni a Momo Djender. Na cestě je budou také doprovázet dva pomocníci Paklíč s Klíčníkem. Pohodlně se usaďte soutěžní hra právě začíná!

Německé výzkumné plavidlo "Meteor" zkoumá mořské dno u pobřeží Střední Ameriky.
V těchto místech se vyskytuje největší aktivita tektonických desek, tzn., že tektonické desky se tlačí navzájem, proti sobě, což má za následek vulkanické erupce, zemětřesení a v neposlední řadě také tsunami. V rámci výzkumu se vědci snaží s použitím ponorného robota v hloubce dva tisíce metrů na mořském dně nasbírat důležité vzorky sedimentů, kapalin, plynů (například metan hydrát) i žijících bakterií. Materiál, který pomáhá pochopit geologické aktivity spolu s ekosystémem naší planety. Film také ukazuje poměrně podrobný každodenní život německého výzkumného plavidla "Meteor" a to nejen práci samotných vědců, ale i celé posádky, v omezeném prostoru a daleko od civilizace.