legatio

Nečekal jsem od nějakého estonského filmu výjimečnou podívanou, ale příjemně mě překvapil. Moc se mi líbilo jak realisticky vše působilo. Musím říct, že jsem ani na chvilku nepochyboval, že je to kvalitní film, což se například o těch nových českých říct nedá. A doufám, že mě nikdo nebude obviňovat z nějakých podivných sklonů, když řeknu, že konec se mi líbil a s těma dvěma jsem sympatizoval. - "Mám jít dovnitř nebo ven?"

Konečně zase jednou pořádný film s pořádnou stopáží. Mohlo by se jich klidně točit víc. Austrálie si zakládá hlavně na vizuální stránce, ale mně se i například líbilo nahlédnutí do doby, o které bylo natočeno tisíc a jeden filmů, ale žádný o tom, jak to tehdy vypadalo na tomto kontinentě. Původně jsem chtěl dát 4*, ale to by bylo moc málo. - trochu spoiler -> Vždyť například scéna se stojícím domorodým starcem uprostřed bombardování je úchvatná. Jen jsem trochu nepochopil jeho rychlost přemisťování do každé etapy filmu, které byly od sebe vzdáleny stovky kilometrů - inu, asi na to měl nějakou písničku.

Ano, klasická ždímačka emocí. Ale na mě to prostě zapůsobilo.

Musim říct, že jsem se snad u žádného kresleného filmu tolik nepobavil. Nezapomenutelná scéna je pro mě ta, když se chytne celá skupinka za ruce, aby tak bezpečně mohli vkročit do jeskyně.

Největší hovadina, jakou jsem kdy viděl. :-)