Paul Muni

“Nechci být hvězdou. Jestli mě už chcete nějak označovat, jsem herec – aspoň myslím...“

Paul Muni, rodným jménem Meshilem Meier Weisenfreund, pocházel z haličského Lembergu (dnes ukrajinský Lvov). V roce 1902 rodina emigrovala do Spojených Států. Oba rodiče, Židé, byli herci. Chodil do škol v New Yorku a Clevelandu a na jevišti newyorského “jidiš“ divadla (Yiddish Art Theatre) debutoval už ve dvanácti, kdy byl známý pod jménem Moony Weisenfreund. Muni byl mimochodem bratrancem Charlese Fritze, známého herce a manažera divadla Little Red v Northportu za časů Krize. V roce 1925 deník “New York Times“ vyzdvihl výkony jeho a Sama Kastena mezi nejvýznamnější události tohoroční sezóny “jidiš“ divadla, když je zařadil hned za Ludwiga Satze (pocházel mimochodem ze stejného města jako Muni).

Na Broadwayi začínal Paul Muni v roce 1926. Jeho první rolí zde byl postarší Žid ve hře “We Americans“ a bylo to vůbec poprvé, kdy hrál v angličtině. V roce 1929 se upsal společnosti “Fox“ a hned za svůj první film – drama THE VALIANT (1929) - získal oskarovou nominaci pro “nejlepšího herce“ (do roku 2008 se této pocty dostalo pouhým šesti hercům, dalšími byli Orson Welles, Lawrence Tibbett, Alan Arkin, James Dean a Montgomery Clift). Nebyl však spokojený a vrátil se na Broadway. Už v roce 1932 byl ale zpátky v Hollywoodu: Hawksova gangsterka ZJIZVENÁ TVÁŘ (1932) a krimi film-noir I AM A FUGITIVE FROM A CHAIN GANG (1932). Na základě ohlasů se o něj začali zajímat “Warneři“ a s tímto studiem také podepsal novou, dlouhodobou smlouvu.

Druhá oskarová nominace pro “nejlepšího herce“ přišla s rolí Jamese Allena v posledně jmenovaném filmu, majitelem Ceny se tehdy stal ale Charles Laughton - THE PRIVATE LIFE OF HENRY VIII. (1933). Dlouho očekávanou sošku pak Muni získal za svoje předvedení v životopisném dramatu THE STORY OF LOUIS PASTEUR (1935). Stojí za zmínku, že Muni se narodil necelý týden před smrtí skutečného Pasteura. Během své kariéry byl Muni na Oskara nominovaný celkem pětkrát, což je jistě působivé, o to více ale když si uvědomíme, že hrál jenom v pětadvaceti filmech (čtvrtá nominace přišla s THE LIFE OF EMILE ZOLA, 1937). David Shipman o Munim hovořil jako o "komplexním herci“, který se na své role pečlivě připravoval. Muni byl znám jako výstřední, talentovaný jedinec, který dovedl stejně tak zuřit jako relaxovat v ruce s houslemi. S přibývajícími léty rovněž čím dál víc spoléhal na svoji ženu Bellu, která byla postrachem režisérů (nutila je předělávat scény, které ji neuspokojily).

Spor s “Warnery“ vedl k ukončení smlouvy, díky čemuž se tehdy na výsluní dostal Humphrey Bogart. Bogart zasypával studiového šéfa, Jacka Warnera, telegramy škemrajícími o roli Roye Earla v chystané produkci VYSOKO V HORÁCH (1941), tedy o roli, do které se počítalo právě s Munim. Po jeho odchodu Warner nakonec Bogarta opravdu obsadil (údajně jen s podmínkou, že mu přestane posílat telegramy).

Zatímco ve 30. letech patřil Paul Muni k hollywoodské herecké špičce, jeho filmy z následujících dvou dekád se dají spočítat pomocí prstů na rukou, a to včetně hostování v muzikálu STAGE DOOR CANTEEN (1943), kde představoval sám sebe. Po několika neúspěšných projektech se vrátil na Broadway, kde v roce 1956 triumfoval ziskem ceny Tony za roli Henryho Drummonda v “Inherit the Wind“ (Kdo seje vítr). Tři roky nato, po své páté nominaci na sošku Akademie za THE LAST ANGRY MAN (1959), se z pláten ze zdravotních důvodů stáhl docela (celý život trpěl revmatickou srdeční chorobou). V roce 1962 se ještě naposledy objevil v televizi, v dramatickém seriále “Saints and Sinners“ (1962). Zemřel necelý měsíc před svými 72. narozeninami v kalifornském Montecitu a pohřben je na hřbitově Hollywood Memorial Cemetery (dnes Hollywood Forever). Na hollywoodském “Chodníku slávy“ má dnes Muni svoji hvězdu a spolu s Jamesem Deanem jsou zatím (2008) jedinými herci, kteří získali oskarovou nominaci za svůj první i poslední film (Dean posmrtně).

“Nikdy jsem se nesnažil učit se hereckému umění. Hraju už roky, ale neumím vám vysvětlit, co a o čem to herectví vlastně je...“

Marek "džanik" Janík