Beale se narodil 12. ledna 1961 v Malajsii a již ve věku osmi let se stal choralistou při škole St Paul’s Cathedral School. Díky sborovému zpěvu získal stipendium na univerzitě Clifton College, kde se v roli Desdemony poprvé objevil v divadelním přestavení. Krátce poté se zhostil role Guildensterna v představení Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtvi. Na konci semestru Simonův učitel angličtiny Brian Worthington navrhl rodičům, aby v jeho případě zvážili případnou divadelní kariéru. Simon měl však jiné plány – po vzoru rodinné tradice se chtěl stát doktorem. Nakonec se však nechal Worthingtonem přesvědčit, opustil studium chemie a začal se věnovat studiu angličtiny a sborovému zpěvu na cambridgské univerzitě Gonville and Caius College. Brzy však zjistil, že herectví je mu nejbližší, a tak roku 1983 odpromoval na škole hudby a dramatu Guildhall School of Music and Drama.
V roce 1990 přišlo zlomové divadelní představení – Terry Hands Beala obsadil do role Konstantina v Čechovově dramatu Racek. O rok později Simon Russell Beale započal svou dlouholetou spolupráci se Samem Mendesem, a to v roli Ariela a Richarda III. Roku 2000 se v Národním divadle v Londýně objevil v roli Hamleta. Bylo mu vyčítáno, že je na roli příliš starý a příliš při těle. Nakonec se z něj stal jeden z nejlepších Hamletů všech dob. Role byla pro Beala hodně autobiografická, neboť mu krátce před začátkem zkoušek zemřela matka. Prožíval tak smutek na pódiu prostřednictvím prince. Znechucený a vždy znovu a znovu překvapený zkažeností okolí, Bealův princ se nevyznačoval ani přehnanou mimikou či gesty, smutek jako by ho tížil a znemožňoval pohyby, v těch nejdůležitějších chvílích ale dokázal zahrát na struny přesvědčivosti. Za roli Hamleta nakonec Baele získal ocenění Evening Standard za nejlepší mužský herecký výkon, cenu kritiků Critics‘ Circle Award v kategorii nejlepší Shakespearovská performance a cenu bostonských kritiků Boston Critics‘ Association v kategorii Mimořádný herecký výkon v hereckém ansámblu. V roce 2000 také získal ocenění Olivier Award za roli v muzikálu Candide (1999), ocenění Olivier Award získal v dalších letech ještě dvakrát, a to za roli Volpone a strýčka Váni v Čechovově dramatu Višňový sad. Roku 2005 hrál Cassia v další Shakespearově hře, v Juliu Caesarovi, a Macbetha pro divadlo Almeida. V prosinci téhož roku se objevil v roli Krále Arthura v muzikálu Spamalot pro West End.
Televizní a filmová produkce Simona Russella Beala zpočátku zahrnovala především role ve filmových adaptacích světoznámých románů a dramat - roku 1992 ztvárnil postavu hraběte z Moray v adaptaci románu Virginie Woolfové ORLANDO, o tři roky později potom postavu Charlese Musgrova v adaptaci románu Jane Austenové PERSUASION. Roku 1996, čtyři roky před opěvovaným divadelním výkonem v roli Hamleta, se Simon Russell Beale zhostil ve filmové adaptaci HAMLETA (1996) Kennetha Branagha role jednoho z hrobníků. Průlom v televizní a filmové produkci přišel s rokem 1998, kdy si diváci zamilovali postavu Kennetha Widmerpoola, představovanou Simonem Russellem Bealem, v televizní adaptaci dramatu Anthony Powella A DANCE TO THE MUSIC OF TIME. Za roli získal ještě téhož roku významné ocenění BAFTA za nejlepší mužský herecký výkon.
Roku 2003 byl Beale britskou královnou jmenován velitelem Řádu britského impéria (CBE) za služby ve vizuálním umění. V současnosti se objevuje jak v divadelních hrách – roku 2011 potom ztvárnil roli Stalina v dramatické hře Spolupracovníci (Collaborators) pro Londýnské národní divadlo, úspěch hře zajistil televizní zpracování – tak na filmovém i televizním plátně. Pro BBC 4 moderuje dokumentární sérii SACRED MUSIC, v roli tajemníka se v letech 2010-2011 objevil v seriálu MI5 pro BBC 1, roku 2011 se zhostil jedné z hlavních rolí snímku BEZEDNÉ MOŘE režiséra Terence Daviese, v témže roce se také podílel na natáčení snímku MŮJ TÝDEN S MARILYN. Zatím poslední filmovou rolí Simona Russella Beala je postava Falstaffa ve dvoudílném televizním snímku HENRY IV (2012).
Caym
