Biografie
Laurent Stocker se na hereckou dráhu připravoval od počátku 90. let v dramatických kurzech, nakonec studoval na Národní konzervatoři dramatického umění v Paříži (1993-1996), zároveň absolvoval studium literatury na Sorbonně. Jako herec začínal na různých pařížských scénách, především ale zazářil na každoročním divadelním festivalu v Avignonu (Jindřich V., Balkón). Zároveň získal první zkušenosti před kamerou v rámci televizních seriálů.
V roce 2001 byl Laurent Stocker angažován do prestižního divadla Comédie Française, kde působí dodnes a patří k předním osobnostem mladé generace francouzského herectví. Bohaté uplatnění mu přináší především osvědčená francouzská klasika (Zdravý nemocný, Cyrano z Bergeracu, Tartuffe, Figarova svatba, Měšťák šlechticem), hraje také v dílech ruských autorů (Les, Platonov, Tři sestry). Za vedlejší roli v Lagarcově hře Jenom konec světa byl v roce 2008 nominován na Molièrovu cenu.
Před filmovou kamerou se začal uplatňovat v menších rolích od konce devadesátých let (MARKÝZ DE SADE – Sade, 2000). Více pracoval pro televizi, která pořizovala adaptace divadelních představení (KROCAN – Le dindon, 2003; EZOPOVY BAJKY – Fables de Fontaine, 2006; FIGAROVA SVATBA – Le mariage de Figaro, 2008). Spolupráce s filmem jej vynesla na výsluní popularity až s romantickým příběhem PROSTĚ SPOLU (Ensemble, c′est tout, 2007). Tady hrál zakřiknutého koktavého aristokrata Philiberta s hereckými ambicemi a tato role mu vynesla Cézara a cenu Prix Raimu, o něco později pak i diváckou cenu na festivalu v Tokiu.
Tento úspěch pochopitelně zvýšil zájem o Stockera jako filmového herce, a přestože tradice Comédie Française filmovému umění příliš nepřejí, následně dostal velké role v dalších snímcích (SPOLEČENSKÁ PRAVIDLA – Le code a changé, 2008; ŠVIHÁK AJŤÁK – Cyprien, 2009). Znovu točí také v televizi, kde například účinkoval v inscenaci úspěšné hry JENOM KONEC SVĚTA (Juste la fin du monde, 2010). Kromě Comédie Française účinkuje Stocker i na jiných scénách, hraje například v divadle Théâtre du Vieux-Colombier. V roce 2008 obdržel od francouzského ministerstva kultury Řád umění a literatury.
Herec
Filmy | |
---|---|
2024 |
Les Pistolets en plastique |
2023 |
Letní mráz |
Prezidentova žena |
|
2022 |
Annie se zlobí |
Goliath |
|
La Grande Magie |
|
2021 |
Emma Bovary (TV film) |
Mes très chers enfants |
|
Muži na pokraji nervového zhroucení |
|
2020 |
De Gaulle |
Triumf |
|
Villa Caprice |
|
2018 |
Les Estivants |
2017 |
Garde alternée |
2016 |
Cézanne a já |
Diabolique (TV film) |
|
2015 |
Ange et Gabrielle |
Caprice |
|
Chic ! |
|
Les Naufragés |
|
Les Trois Soeurs (TV film) |
|
Mon cher petit village (TV film) |
|
Tag der Wahrheit (TV film) |
|
2014 |
1001 gramů |
2013 |
Manon Lescaut (TV film) |
Meurtre en trois actes (TV film) |
|
Tirez la langue, mademoiselle |
|
2012 |
Dům v Bretani |
Miroir mon amour (TV film) |
|
2011 |
Ministr |
Nejdelší noc |
|
Umění milovat |
|
2010 |
Fracture (TV film) |
2009 |
Je ne dis pas non |
Společenská pravidla |
|
Un homme d'honneur (TV film) |
|
Švihák ajťák |
|
2008 |
Le Mariage de Figaro (TV film) |
2007 |
Prostě spolu |
2005 |
Aux abois |
Svatojakubská pouť |
|
2003 |
Le Dindon (TV film) |
2001 |
Confession d'un dragueur |
2000 |
Markýz de Sade |
1998 |
L'Enfant des terres blondes (TV film) |
La Mort du Chinois |
Dokumentární | |
---|---|
2023 |
L'Affaire Jeanne d'Arc (TV film) - vypravěč |
2021 |
Triades - La mafia chinoise à la conquête du monde (seriál) - průvodce |
Au service de l'empire rouge - průvodce (E03) |
|
Eldorado chinois - průvodce (E02) |
|
Naissance d'une pieuvre - průvodce (E01) |
|
2020 |
Il etait une fois... The Square - vypravěč |
2016 |
Truffaut versus Godard (TV film) |
2014 |
Tváří v tvář (seriál) |
Divadelní záznam | |
---|---|
2023 |
Cyrano de Bergerac (Comédie-Française) |
2021 |
L'Avare |
2020 |
La Nuit des rois ou tout ce que vous voulez |
Le Bourgeois Gentilhomme (Comédie-Française) |
|
2019 |
La Nuit des rois |
2006 |
Fables de La Fontaine |
Host
Pořady | |
---|---|
2008 |
Au Field de la nuit |
La Grande Librairie |
|
2007 |
Rencontres de cinéma |
1998 |
Vivement dimanche |