Tomáš Houška

Původně psycholog a pedagog, spoluzakladatel tří soukromých škol, v devadesátých letech ředitel dvou z nich (Osmileté gymnázium Buďánka - dnes Mensa, Lauderovy školy v Praze), propagátor inovací ve vzdělávání, autor několika odborných publikací o pedagogice a psychologii učení a také desítek popularizačních článků (Lidové noviny, dnes častěji blog Lidových novin, Reflex...). V současné době se mu z této oblasti zbylo to, že se podílí se na filmových táborech pro děti pořádných kinem Aero (Aertěk) a seminářích pro učitele.

Jako hudebník prošel několika nekonformními formacemi, v nichž skládal, zpíval, hrál na kytary, loutny, různé středověké nástroje. Léta studuje středověkou hudbu a středověký zpěv, jeho techniku a intonaci. Milovník trubadúrské poezie a francouzské ars nova (Machaut, Dufay...) Jeho projekty se tedy ne náhodou pohybují na hranicích středověku a elektroniky. Možná to trochu ozřejmí, proč v Labyrintu zazní Silent Stream of Godless Elegy a hrají právě úpravu Dufayovy písně.

Trubadúři a svět okcidentu je mu natolik blízký, že občasně provádí skupinky nekonformních milovníků středověké romantiky po katarských hradech a megalitických stavbách v předhůří Pyrenejí, kde se cítí napůl doma. Je autorem několika beletristických titulů, ke kterým si kromě textu zhusta vymýšlel i pseudonymy. Podle knížky Graffiti rules později napsal scénář filmu GYMPL, což autora přimělo k tomu věnovat se filmu naplno. Graffiti (Gympl) jsou z velké míry autobiografické příběhy, byť notně posunuté a stylizované.

LABYRINT je žánrový příběh, temný s mystikou koketující thriler, ve kterém si autor pohrával s mystikou podzemních chodeb pro Prahou, ale také s psychikou lidí, kteří se dostanou do stresové situace, a relativitou světa. BLOOD AGE je crazy komediální atak žánru postapokalyptického sci-fi, čeká na dokončení, které se zatím protahuje pro nedostatek financí.

Zdroj: Tomáš Houška