František Miška
nar. 27.08.1919
Praha, Československo
zem. 11.02.2017
(97 let)
Praha, Praha, Hlavní město Praha, Česko
Biografie
František Miška vystudoval obchodní akademii, již jako středoškolák účinkoval ve studentském Divadelním kolektivu mladých, divadlu se jako ochotník věnoval i nadále. Za války se mu stal osudným jeho židovský původ a byl vězněn v několika koncentračních táborech (Osvětim, Buchenwald), mj. v Terezíně, kde také hrál divadlo. K této dramatické životní etapě se váže jeden zajímavý paradox – Miška vyrůstal pouze s matkou a se svým otcem se poprvé (a také naposledy) setkal až v koncentračním táboře. Po válce pak začal hrát divadlo profesionálně, první dvě sezóny strávil v Kladně (1945-1947), následovalo několik let v Realistickém divadle (1947-1950) a nakonec zakotvil v Městských divadlech pražských (1950-1985). Původně pouze hrál, vynikl například v Misantropovi nebo Večeru tříkrálovém, od roku 1965 se ale věnoval i režii. Z jeho jevištních realizací stojí za zmínku hry Víš přece, že neslyším, když teče voda, Já, k čertu žiju rád nebo Čtrnáctý hrabě Gurney.
Také ve filmu se Miška objevil hned po válce a to ve zcela protichůdných postavách – v dramatu MUŽI BEZ KŘÍDEL (1946) hrál gestapáka, ve filmu NADLIDÉ (1946) naopak ztvárnil odvážného odbojáře. Čtyřicátá až šedesátá léta pak Miškovi přinesla dalších přibližně dvacet rolí, převážně menšího formátu. Například v roce 1959 hrál v šesti filmech, z tohoto roku si jej můžeme připomínat jako dr. Strnada v dodnes populární komedii KAM ČERT NEMŮŽE (1959). Po několika dalších filmech uzavřel svou spolupráci s filmem postavou číšníka v hořké komedii JAK SE KRADE MILIÓN (1967). Vzhledem k tomu, že se v té době začal naplno věnovat divadelní režii, další filmové nabídky již nepřijímal.
V polovině 80. let odešel František Miška do zahraničí, kde nadále pracoval jako divadelní režisér. Působil ve Švýcarsku, Francii, ale především v Německu, kde třináct let vedl Městské divadlo v Baden-Baden. Význam Miškovy práce v Německu spočívá především v objevení tvůrčí geniality dnes vysoce uznávaného švýcarského dramatika Friedricha Dürrenmatta. Po dvaceti letech se Miška vrátil zpět do České republiky, nyní žije v soukromí. Je autorem memoárové knihy Když se pláč směje (2002). František Miška celý svůj život čerpal z dramatických životních zkušeností za války, sám se ale k tomuto tématu vrací nerad, nicméně ve zmíněné knize se této etapě věnuje poměrně podrobně.
Manželkou Františka Mišky byla herečka Ludmila Píchová (1923-2009), která s manželem úzce spolupracovala, po roce 1985 také účinkovala v jeho zahraničních realizacích. Jejich dcera Michaela Mišková (*1949) je též herečkou.
Herec
Filmy | |
---|---|
1967 |
Inzerát (TV film) |
Jak se krade milión |
|
1965 |
Zločin v dívčí škole |
1963 |
Na laně |
1961 |
Zítra a pozítří (TV film) |
1960 |
Přežil jsem svou smrt |
Smyk |
|
1959 |
Kam čert nemůže |
Konec cesty |
|
Přátelé na moři |
|
Taková láska |
|
Vstup zakázán |
|
Zpívající pudřenka |
|
1958 |
Záběr 197 (TV film) |
1956 |
Zaostřit, prosím! |
1952 |
Únos |
1950 |
Mordová rokle |
Vstanou noví bojovníci |
|
1947 |
Muzikant |
Nikola Šuhaj |
|
1946 |
Muži bez křídel |
Nadlidé |
Dokumentární | |
---|---|
2010 |
Příběhy slavných (seriál) |
Fenomén Meryčka (S11E09) |
|
2001 |
Příběhy slavných (seriál) |
Ten drak jednou spadne (S02E08) |
Divadelní záznam | |
---|---|
1962 |
Benátská vdovička |
Krátkometrážní | |
---|---|
1967 |
Metafyzický průmysl (TV film) |
1965 |
Vajshoblhák a státní tajemství |
1956 |
Platit, prosím! |
1954 |
Pane vrchní, platit! (TV film) |
Režisér
Účinkující
Pořady | |
---|---|
1998 |
Na plovárně |