Hige o soru. Sošite džošikósei o hirou.

Higehiro pro mě bylo jedno z nejrozporuplnějších anime momentální sezóny. Nemyslím tím překvapivě jeho zápletku (od doby co jsem si dal do oblíbených mang DomeKano jsem ztratil právo se k tomu vyjadřovat), ale hlavně celkové fungování série. Když jsem se před pár měsíci dostal k první epizodě, bylo to po odkazech snad na všech anime stránkách a jediné, co jsem si řekl, bylo "hele, to bude asi fajn romantické anime, když se o něm teď tak mluví". Už po tom prvním díle jsem ale zaklapl notebook a uvědomil jsem si, že jsem se dost zmýlil. V příběhu, kde si dospělý muž pozve do bytu nezletilou středoškolačku, která mu navíc pořád a pořád nabízí nejrůznější protislužby, jsem ze začátku viděl pouze autora, který si snaží naplnit své sny. Když jsem byl přemluven k tomu pokračovat, uviděl jsem, že se série snaží s příběhem pracovat daleko lépe, než jsem čekal a snažila se brát takové téma vážněji, oproti například Koikimo, které se do takové fáze dostalo výrazně později a následujících pár dílů začalo fungovat trošku lépe. Těch dílů, které ale tak nějak fungovaly, bylo ale žalostně málo. Už ani ne v polovině se série snažila až na sílu přidávat zbytečné momenty, křečovité "seriózní" a "vážné" scény (bylo moc pěkné, že se učili od Fairy Tailu, že nejlepší vážnou scénu musí vždy provázet kamera namířená do výstřihu, ale ne, takhle to nefunguje). Stále se občas nějaký světlý moment našel, ale vždy byl přerušen tou strašně vážnou (po stopadesátém opakování neskutečně otravnou) melodií, po které nastal vždy ten typ dialogu, který kdybych byl schopný napsat, byl by mi scénář oprávněně omlácen o hlavu. Po všech těchto problémech jsem si už i říkal, že bych byl i raději, kdyby z toho vznikla ta "špatně dobrá" série, která by se o žádnou serióznost ani nesnažila a já bych se jen mohl bavit tím, jak špatné to je. Za těch pár kvalitnějších epizod bych sérii rád hodil víc, ale za neustálé a hlavně výrazné přeskakování kvality nemůžu dát více, než slabých 5/10. (29.06.2021)

Pff, toto bylo hard to watch. Při první půlce se ve mě míchaly mé "justice" pocity o tom, jak je to vlastně celé špatně. Pak jsem si i dokonce sám sebe představil, že jdu takhle v sobotu večer po nezdařilém rande vcelku v podnapilém stavu domů a na rohu ulice potkám krásnou 17 a nenapadne mě nic lepšího než si ji nakvartýrovat do baráku, protože údajně nemá kde spát. Mé ožralé já by se také určitě nezmohlo na nějaký velký postelový výkon. Ale že bych si ji nakvartýroval na půl roku? Rozmazloval si ji a kupoval jí věcí? Brr. První půlka byla ale opravdu vážně síla, v podstatě v každém díle jsem měl chuť to vypnout a smazat. Mimo nějaké reálie, tvůrci si s příběhem udělali asi to samé, co s názvem, což by mělo každého normálního weeba odradit, ať se na Higehiro nedívá. Ale pokud si člověk ujíždí na masochismu a iracionalitě a je totální sociální ignorant, jako jsem já, tak prosím. Druhá půlka už naštěstí v klidném duchu, proto taky 3* hodnocení. Jinak teda cringe jak prase, ještě že to mělo jenom 13 dílů. Co do animace, byl to jeden velký podprůměr. Nejhorší to bylo vidět asi na mimice obličeje (respektive kresbě mimiky a její vyjádření). OST asi ok, na anime tohoto typu.  Na závěr, největší sráč co se v Higehiro objevil, byl nějaký wannabe Kyouya YAGUCHI, který si v klidu nárokuje svůj rape trůn jakožto bývalý landlord Sayu. Cringe. Potkat takového zmrda v reálu, už nemá koule. Naštěstí se tvůrci rozhodli mu věnovat asi jen 1 a půl dílu. (11.02.2022)

Z tohohle jsem byl trochu překvapen na začátku, kdy jsem čekal nějak typické romantické ecchi s opět nestardním věkovým rozdílem, ale nakonec tomu tak nebylo. Drama tu je, ale spíše hraje vedlejší roli, které dokresluje pozadí příběhu. Romantika na druhou stránku je tu velice komplikovaná, kdy bych jí řadil až na třetí místo, protože opět zase dokresluje už dokreslované, kdy tu není nic definitivního (spíše řečeno v duchu, domysli si sám). Tím nechci říct, že je špatná, ba naopak jsem byl celkem příjemně překvapen z konce, kdy autoři nešáhli po obvyklích klišé a chovali se k tomu dospěle, než přesládle. Obecně bych ale zmínil hlavní linku a to nálepku ze života, kdy je především důležitý každodenní život a vztahy mezi jednotlivými postavami, kdy ústřední myšlenka je určitá sounáležitost. Po animační stránce je to dobré, ale zdálo se mi to trochu chudé na kvantitě, kdy mi přišlo, že tu není moc scén v různých prostředí (protože se většina odehrávala v onom bytě). Po hudební stránce je to pěkné. (30.06.2021)

Vrchol bezradnosti. Někdo  rádoby chytrý si usmyslel, že napíše příběh o zachráněné adolescentní poběhlici svatouškem z místní softwarové firmy (což je v pořádku a upřímně mě nejen toto téma relativně láká, ale jde hlavně s tím pracovat ať už dramatickým nebo komediálním směrem), ale hned jako varování tomu vlepí prachmizernný, typicky LNovský název, aby snad snížil očekávání k samotnému dnu. A ony překvapivě první díly byly slušné; dokonce beru i onen kontroverzní 3. díl jako silná poslední vzpoura pomalu tonoucího se a doposud pokřiveného charakteru Sayu. V tu chvíli se ještě jakž takž dalo odpustit vilné kameře, která nepokrytě hledala úhly, jak čumět slečnám do výstřihu nebo kolem okrajů sukně/spodního prádla, úmysl zveličovat sexuální podtext příběhu. Poté už ne, protože děj z fleku propadnul patry do nápady vyprahlého suterénu drsněji co uvolněný výtah a začal se topit v bažinách vaty, to vše za doprovodu astrofyzikálně nepotřebnýho a otravnýho panoptika vedlejších postav: Zoufalá kinofilní stíhačka, paní "kozy jako vozy ale postel neohrozí" a vševědoucí vtíravý kolega z práce, který drbe a radí, jako kdyby pocházel z Babovřesek. Sekundy ubíhaly svižně jak hodiny na porouchaném orloji a Higehiro zdržovalo jak o závod, aby mohlo totálně předvídatelné finále natáhnout na 3 díly o tom, jak úspěšně zmlátit stůl, dát si džus a natrénovat všemohoucí zpomalenou sklapovačku. Pocit trápení a trapnosti byl všudypřítomný, katarze nejapná a úvodně nastiněné poslání zmizelo dřív, než stihlo cokoliv minimálního předeslat. I když jsem ženským svodům odolávajícího Yoshidu a popletu Sayu měl docela rád, jejich tažení bylo teskně nedotažené vůči úvodnímu potenciálu. Zde nevyhráli jak oni, tak hlavně diváci. (28.06.2021)

Dostal jsem trochu jiný seriál než jsem očekával, ale i tak za mě spokojenost. Pokud tedy dám stranou určitou nereálnost toho všeho, což v anime není nic divné. Co mi ale vadilo, byla celková komplikovanost a příliš mnoho postav. Mishima ačkoliv byla sympatická dívka, která by zasloužila větší pozornost je tady dle mě zbytečná a její role mohla být zcela nahrazena Gotou, které naopak víc prostoru až bolestně chybí. Díky tomu vůbec netuším kam směřoval její vztah s hlavním hrdinou.  Jinak ta matka Sayu je teda děs, to by Sayu musela zbláznit mnohem dřív než v citlivé pubertě. (17.03.2024)