Hodiny zoufalství

Výborne rozohratá partia, skvelé zvraty a dialógy vo filme, ktorý je na svoj vek výnimočne nadčasový a prakticky nezostarol. Gangstri, ktorí ohrozujú rodinu sú veľmi zaujímavé postavy, dokonca aj ten s polovicou mozgu. Pri scéne kde ten magor stočil volant starcovi len aby prešiel psa, som doslova vybuchol smiechom. To už je nenapraviteľný hajzel...Veľmi ma prekvapil H. Bogart , chytrého gangstra zahral vynikajúco. Škoda, že nekontroluje zbraň, ktorú berie do rúk, to trocha znížilo jeho inak výborné a predvídavé zmýšľanie. Celkovo výborný film s dobrou atmosférou a hereckými výkonmi. Prekvapený som bol aj z kvality obrazu, možno Čt2 odvysielala nejakú remastrovanú verziu, každopádne na svoj vek bol obraz ostrý a pekný. Nenechajte sa odradiť čiernobielym obrazom!, film je výborný. 80%. (19.02.2017)

Tři zločinci na útěku vlezou středostavovské rodině do baráku a čekají na peníze, aby se mohli pohnout dál. Dnes v podstatě banální zápletka, kam by si leckterý moderní filmař přimíchal nějaké to gore nebo dokonce mrtvé dítě. Tady je však vidět, jak filmařsky jde budovat napětí, aniž byste potřebovali násilné vizuální pomůcky. Pravda, povinné seznámení s rodinou a vpád jsou takové očekávané, i když odehrané na slušné úrovni, zvláště v mezích dialogů, ale pravé drama nastává ve chvíli, kdy jednotliví členové jak bandy, tak rodiny, najednou musí přemýšlet sami o sobě. Vůdce bandy se třeba ukáže že není takový tvrďák, jakého ze sebe dělá, a nakonec přijde i o pistoli - sledovat vývoj jeho postavy přináší spoustu otázek a částečných odpovědí, kdy nás tvůrci nechávají detaily nahlédnout do zkažené duše tohoto chlápka a důvodů, proč dnes jedná, jak jedná.Mimochodem, odbočím, zrovna detaily dělají tento film kouzelným - včetně závěrečné scény, kde pán domu pokyne právníkovi, rozsvítí lampičku u vchodu, jakože teď je vše ok, a zavře dveře. Ve smyslu všeho viděného to dává zcela nový rozměr tomuto běžnému gestu. Stejně tak je hodně zajímá linie mladšího gaunerova bratra a jeho osud jsem mu nepřál, protože jediný projevil trochu empatie a citu. Ale především je zde osoba otce - obyčejného úředníčka, který je najednou postaven do nečekané situace a musí nějak jednat, protože chce zachránit rodinu, na které mu záleží. Třeba si to do té doby ani neuvědomoval, jak moc mu na rodině záleží, ale nyní je ochoten za ně položit život a riskovat. Tento přerod, uvěřitelně natočený, napsaný i zahraný, mne velmi potěšil (dokonalá scéna, kdy se mu zhatí plány díky policii a herec jen obličejem vyjádří veškerý vztek i smutek a zoufalství dané situace). Btw, Humphrey Bogart jako padouch je skvělý, jen jsem si až tady uvědomil, že ačkoliv hrával čast drsňáka, je rachitické postavy a na vyhublém, malém tělíčku dominuje velká hlava... Ale to už odbočuji hodně. Některé scény mi však přišly divné, chování nápadníka dcery občas ulítlé, tam to chtělo dotvořit myslím, ale celkově film přesahuje škatulku thrilleru a ve své podstatě nabízí light psychologický film. „Nebudeme zachráněni, když se ti něco stane." - ústřední věta celého filmu z úst manželky manželovi. (19.10.2018)

Tak už je mi jasné, odkud M. Haneke čerpal inspiraci pro své Funny games (USA). Pokud jsem dal Haneke(ho) snímku 5*, musel bych nutně Wylerovi a spol dát hvězd hned 6! Nicméně nebylo by tak úplně fér tyto dva kousky srovnávat, přesto své hodnocení (v obou případech) o * „ukrojím“, přičemž vysvětlení naleznete na konci mého komentáře. Haneke sice jeho psychologickou hříčku posouvá ještě o level dál ( v podobě absentujícího logického motivu „hl. hrdinů“ (pokud tedy za něj člověk nebere skutečnost „že šli náhodou kolem a nudili se“), nicméně v samotném zpracování (i díky hereckým výkonům a gradující houstnoucí atmosféře) má Wyler a jeho The Desperate hours překvapivě? navrch. H. Bogart v (před)poslední velké roli a nutno jedním dechem dodat, jedné z jeho NEJlepších, v podobě bezkrupulentního vrahouna (čerstvě uprchlého vězně) Glenna Griffina, kterému „to vše“ věříte od první do poslední vteřiny. Když totiž sledujete Bogarta odpovídat na otázku SPOILER proč jste si vybrali právě náš dům? a on pouze suše utrousí „Náhoda! Mám rád dětská kola před domem. Miluju rodiny s dětma, nechtěj totiž riskovat“, ani na okamžik nezapochybujete o tom, že by to snad nebylo myšleno (smrtelně) vážně! Hodiny zoufalství jsou vybroušenou psychologickou hříčkou, kde se postupně utahuje smyčka (tu nad „hostitelskou rodinkou“, tu nad samotnou „návštěvou“), aby Wyler a spol. provedli v závěru rošádu, tím získali neocenitelnou výhodu a přešli v „smrtící protiútok“. Pokud bych pominul Robson(ův) snímek The Harder they fall, byl bych „nucen“ napsat „tohle je velkolepý odchod jedné velké herecké legendy“ a můj velký dík míří k W. Wylerovi a D. Hillardovi (coby F. Marchovi,rovnocennému to jeho protihráči), že ho Humphreymu umožnil(i). Nenuceně, přitom tak stylově. SPOILER: „Světla ramp (reflektorů) pohasínají, vzduchem letí deka, Humphrey odchází (dodýchává)“. Jelikož to ale nebyl jeho poslední snímek, napíšu, že to byl „pouze“ další z případů jasné ukázky široké palety Humphreyho nesporného hereckého talentu. 90% s dovětkem, že těch 10 (ubraných) % je za (lehké) nevyužití veškerého potenciálu (v podobě širšího to záběru, tj. psychologicko – SOCIÁLNÍHO aspektu) než „pouze“ mistrné vystavění vynikající noir-krimi, přičemž ten (bohužel) pouze probublává pod povrchem a Wyler ho záměrně? nepouští „na světlo“. Na druhou stranu nutno dodat, nebyl by to potom zcela odlišný snímek (kde by se vytratily („utopily“) klady a trumfy této verze)? To se již (zřejmě) nikdy nedozvíme. zajímavý komentář(e) (pro mě): Gilmour 93, Oskar (08.11.2011)

Špičkově natočená napínavá Wylerova kriminálka s hlavou uteklých zločinců Bogartem a s Marchem coby hlavou spořádané rodiny. Po obsazení domu gangstery je jejich vzájemný souboj kdo z koho skvělou podívanou ze zlatého fondu krimi filmů. Speciálně z Bogarta charisma úplně čiší. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=szatFDusjZw (20.04.2010)

Příběh starý jako sám svět, ale v úžasném a originálním provedení...Bogart uprchl spolu s dalšími dvěma muži z vězení a přechodně se usídlil v jednom americkém domku na předměsti Indianopolis. Zločinci ovšem netuší, že čtyřčlená rodinka, kterou teď drží jako rukojmí, jim dá pořádně zabrat. Fredric March je opravdová hlava rodiny a nenechá si od Bogarta nic líbit. Tak hustý a perfektní konec jsem snad ještě neviděla. (02.01.2006)