Bílý lotos - Série 1

Týdenní dovolená na Havaji? Co by se tady mohlo pokazit? Prakticky úplně všechno. Satira o toxicitě peněz, v které si každá postava projde určitým zhroucením se a jakousi katarzí, aby se nakonec všichni, s jednou čestnou vyjímkou, vrátili znovu na úplný začátek bez jakéhokoliv ponaučení. Slušná noční můra. Bolehlav a kocovina. Hlavně buďme šťastní. (30.12.2022)

To čím je the Bear pro kuchyň je Bílý Lotos pro hotely. Oboje je za mne z oboru, takže rozhodně jde o záležitost, která je mi velmi blízká, navíc se to celé odehrává na Hawai  a je to hezky exotické. Je to však spíš drama než komedie, byť některé černohumorné vtípky zde jsou a zabaví. Herecká sestava je super / Souboj hollywoodských koziček Daddario/Sweeney oku lahodící, ředitel byl mega šílený, potěší zvraty i hezky vyhrocené vztahy na všech stranách a kdo je nakonec v té Rakvi jsem opravdu nečekal. Čekal jsem sice bizárnější výběr postav, přece jen z hotelu vím, že tam člověk narazí na všelijaké podivíny a tihle oproti realitě byli ještě ok a mohli více poukázat na stížnosti hostů, ale jinak jsem spoko, utíká to velmi fajn. 75% (24.04.2024)

Velký fenomén v určitých kruzích, který přesně zapadá ke značce HBO a jsem rád, že jsem i já jej konečně dohnal. Výborně napsaná prosluněná (leč s divně vyblitými barvami) sonda do duší jedné sorty lidí, kde si asi každý najde svého oblíbence a nebude to obecně jedna klíčová rodina. Jedno z nejlepších současných dramat. (29.09.2023)

HBO se opět vytasilo s parádním výtvorem. Bílý lotos se může na první pohled jevit jako všední vztahové drama, ale to se nenechte zmást. Zprvu je důležité říct, že seriál sází zejména na skvělý audiovizuál, který celkový zážitek posouvá do úplně odlišných sfér. Na druhou stranu, čekal někdo něco jiného od takového gigantu jako HBO? Já osobně ne. Celý ten satirický nádech, tolik černohumorna, to jsem dlouho v kinematografii nezaznamenal. Každá jednotlivá postava něčím vyčnívala z davu. Pokud bych měl z tak rozmanitého množství charakterů vybrat pouze jeden, vybírám majitele hotelu Armanda. Murray Bartlett totiž předvedl naprosto fenomenální výkon, to, jak se v něm postupně čím dál tím více vařila krev, to dokázal zahrát s bravurou. Jinak vše postupně graduje k zakončení, které má čím překvapit. Na druhou sérii se těším. Kvalitka. Za mě dávám 8/10 (06.02.2023)

Budiž zmíněno, že Mark White už napsal jeden brilantní scénář na stejné téma a s velmi podobným nenápadným, byť stejně silným kouzlem a vyzněním, a to k těžce nedoceněnému filmovému skvostu Večeře s Beatriz (moje recenze). V něm se stejně jako zde naprosto bez dramatu, bez skutečného střetu, odehrává klidné míjení dvou protisměrných proudů lidství: obranného sobectví boháčů a mocipánů a bezbranného přirozeného soucitu, pokory a napojení těch nesobeckých, jenže zatímco v Beatriz byl ještě dán dostatek prostoru oběma silám a jejich moci a bezmoci a poetickému vyústění vévodil tichý žal, zde už nás režisér noří výhradně do konejšivé lázně mocné existence boháčů s jejich líbeznými starostmi a zájmy a opájí nás jejich téměř virtuózním talentem bohorovně ignorovat všechno, čemu je - i v přímém důsledku jejich činů - ubližováno a co je tragicky ničeno. Díváme se, jak se zkázonosné dopady chování a jednání mocných a bohatých automaticky, samosebou retušují, jak do jejich světa nepronikají, jak jsou vědomí o nich dokonale vymazávána různými obrannými mechanismy dřív, než by k nim mohla proniknout... Ti, kterým na něčem záleží, právě proto prohrávají, slábnou a jsou splachováni do nebytí s postupnou destrukcí všeho. Ale zkázy se odehrávají někde jinde, nekonečně daleko, v paralelním vesmíru, mimo pozornost a svět bohatých, nepředmětné, a pokud je bohatí nevidí a neslyší, tedy stejně jako onen pověstný pád stromu v prázdném lese v jejich světě ani neexistují. To jen my někteří slyšíme na pozadí hlasitého a barevného ráje uměle uspokojených potřeb těch nejbohatších hroutit se, tříštit a praskat v kostech lidské životy a naděje, včetně svých vlastních, stejně jako tající ledovce. (S O. na B12.) *~ (05.01.2023)