Star Trek: Film

přestože i následující startrekové filmy budou patřit k dobové špičce v rámci svého žánru, ten první si vysloužil místo mezi nejlepšími fantastickými filmy všech epoch. zhlédl se v bezprecedentním úspěchu Lucasových Star Wars, volně navázal na již v té době kultovní seriálový Star Trek, ale nejvíce ze všeho jako kdyby se inspiroval u Kubrickovy fenomenální 2OO1: Vesmírné odysei. platí to nejen o kromobyčejně pomalém tempu odvíjení děje, které - stejně jako u Kubricka - dává vyniknout lyrizujícím průletům vesmírných lodí, stanic a orbitálních modulů prázdnotou kosmu a ještě hmatatelněji dovoluje pocítit Goldsmithovu geniální hudbu, ale i o volbě tématu: pro nejlepší sci-fi filmy typický motiv střetu s neznámem, jaké dalece přesahuje dokonce i člověka budoucnosti. díky velice detailnímu a originálnímu produkčnímu designu (Andrew Probert je génius na svém místě a umělecké nadání Roberta McCalla nelze zpochybnit), Trumbullovým bezkonkurenčním schopnostem svého času nejlepšího tvůrce speciálních efektů, Wisově zkušené režii a snad i postřehům konzultanta Isaaca Asimova představuje antagonista filmu entitu dokonale cizí a nepovědomou, záhadnou a znepokojující, gargantuovsky rozlehlou a nepředstavitelně silnou. /// paradoxně právě bezdějové okamžiky jsou nejsilnějšími momenty filmu: dlouhé, geekovsky opojné, uchvacující záběry na Enterprise v suchém doku, dechberoucí průlet kolem gigantické cizí lodi a pozdější exkurze jejím nitrem. /// ač to lze vnímat jako klad i zápor, na rozdíl od Kubricka a jeho černého monolitu se Star Trek: Film vydává cestou postupného zodpovídání pokládaných otázek a odhalování mystérií, během čehož diváka zaplavuje udivujícími obrazy, znepokojivým burácením varhan (respektive blaster beamu) a subtilními hereckými výkony, které spíše jen chytře naznačují pocity a pohnutky postav. v nejlepším startrekovském duchu jsou osudy známých postav důmyslně propleteny jeden s druhým jako i s epickým konfliktem ohrožujícím celé lidstvo. na vztazích hrdinů a každém z jejich drobných, osobně motivovaných rozhodnutí záleží úspěšné rozvinutí celého toho relativně komplikovaného dějového spletence, v němž má takřka každá postava svou významnou úlohu, svůj vlastní konflikt a vlastní téma. skoro se ani nechce věřit, že film, který původně ani filmem být neměl, se těší tak důvtipnému a intelektuálně podnětnému scénáři. svým způsobem až mystický, ba duchovní snímek o bohu, který se vydal hledat svého stvořitele a našel ho v člověku. (17.12.2012)

,,UHLÍKOVÉ JEDNOTKY?“ ,,MYSLÍ TÝM ĽUDÍ...“ __ Tak ku 100. výročiu narodenia Gena Roddenberryho som konečne videl prvý Star Trek.  Odhliadnuc od toho, že sa jedná o ,,klasiku“, ide o film, ktorý má už svoje rôčky s radom pozitív i nedostatkov. Predovšetkým by ma zaujímalo, akej cieľovej (vekovej) skupine zamýšľali tvorcovia film určiť, ale vzhľadom na výber hercov by som povedal, že sa zamerali najmä na fanúšikov seriálu zo 60. rokov, ináč si neviem vysvetliť väčšinovú účasť hereckých protagonistov, ktorým už ťahalo na päťdesiatku  a to vo filme s rozpočtom trikrát väčším, než mali Hviezdne vojny, ktoré boli spúšťačom novej vlny sci-fi.  Výber nových, neopozeraných tvárí bolo preto v prípade najnovších dielov od J. J. Abramsa logickou nevyhnutnosťou.  Často sa tu spomína rozvláčnosť filmu a pokiaľ jej dať za pravdu, je ju vidno najmä v tempe pohybu vesmírnych lodí akoby idúcimi tou najnižšou warp rýchlosťou. Na druhej strane treba uznať, že film je doslova nabitý rôznymi viac či menej vydarenými efektami s nepochybným neskorším digitálnym liftingom. Ako napísali iní, inšpirácia 2001: Vesmírnou odyseou je badateľná v rade scén, najmä v absolútne hypnotickom putovaní Spocka do útrob V´Gera.  Takisto by som dal krk nato, že scénami Enterprise vo vnútri V´Gera sa inšpirovali filmári pri navrhovaní mimozemských technológii v Dni nezávislosti.  Napriek všetkému Oscara za vizuálne efekty vyhral toho roku trikovo umiernenejší, a v tej dobe možno presnejší, Votrelec. Kto by si ho však určite zaslúžil bol Jerry Goldsmith, ktorý zložil možno najlepší soundtrack jeho kariéry, hudbu skvelo doplňujúcu obraz a rovnako dobrú aj na samostatné počúvanie.  Scéna, kedy kapitán Kirk mieri v pristávacom module k Enterprise vyzerá priam, akoby bola nakrútená primárne pre hudbu než samotný dej. Podčiarknuté a sčítané: Star Trek je viac než akčným, skôr filozofickým sci-fi, ktoré by sotva divácky uspelo pokiaľ by za sebou nemalo predchádzajúce TV úspechy. (4917. hodnotenie, 276. komentár k filmu) (21.08.2021)

Súc milovníkom sci-fi mal by som vehementne toto dielo obhajovať. Ale nie je tomu tak ..... Neskutočne rozťahaný dej , hlavne v prvej polovici filmu, miestami slaboduchý scenár a - čo ma prekvapilo najviac - miestami detinsky primitívne zábery na vesmírne lode . Až pozretím tohoto filmu by si mal človek uvedomiť, akú perlu stvoril Kubrick o 10 rokov pred týmto Star Trekom .... (02.03.2007)

Nejsem hardcore trekkie, ale mám ST opravdu hodně rád. Nicméně toto byla slabota i na tehdejší dobu, o čemž vypovídá i reakce W. Shattnera, když film poprvé uviděl. Ony nekonečné záběry na stále to samé - chápu, že to měl být zážitek v kině, ale beztak je to prostě na současné poměry z velké většiny stopáže nuda. A i přes OT posádku tak celkový dojem prostě bohužel podprůměrný. (28.01.2024)

Star Trek: Film jsem viděl jako malý při jeho české televizní premiéře, což už je pěkně dávno - české startrekovské stránky uvádějí, že to bylo 27.9.1994, tehdy mi nebylo ani devět. Nyní, v rámci slavnostního opakování všech ST filmů u příležitosti oslav filmu v pořadí jedenáctého, si je postupně dávám znovu. A je to docela krušné. Především je to jedna velká vykrádačka v době premiéry něco přes deset let staré 2001: Vesmírné odysey, jak už tady kdosi poznamenal. Zadruhé je to především cílené na trekkieho, protože jen ten si plně užije vizuální zobrazení toho, co si musel v době seriálu pouze představovat. Proto ty oblety Enderprise, proto trvá deset minut, než se Kirk vůbec dostane na palubu. Proto tam lítají všechny ty prťavoučké raketoplány a jiní pidižvíci (rozuměj lidi ve skafandru). Navíc se v prvních deseti minutách mluví klingonsky a JEŠTĚ vulkánsky. No to by zhruba byla pozitiva - ještě jsem zapomněl na úvodní záběr, ve které přilétají tři klingonské lodě a kamera se nad nimi obrací. Trvá další půlhodinu, než Enterprise vůbec odstartuje, tato půlhodina je naplněná dementním Kirkovým chováním (kterého se téměř do konce filmu nezbaví) a konflikty s odporným blonďákem, u kterého jsem byl rád, že nakonec zmizel. Průlet červí dírou sice ukazuje primitivnost počítačových efektů z roku 1979, ale v konečném důsledku nevypadají tak špatně (nepodílela se na nich ILM, jak by někdo mohl předpokládat, ale firma Apogee, která v pozdějších letech tvořila i počítačové hry). Pak se konečně objevuje Spock, jehož pohyby obočí jsou tím nejcharakternějším herectvím, kterého se vám tady dostane. A pak těžká nuda, zpestřená vyražením dvěří z nemocnice. Spock ukradne skafandr a po vzoru Davida Bowmana letí vstříc barevným vzorcům pouštěným na jeho helmu. Film začíná být opravdu zajímavý v momentě, kdy V'ger doletí k Zemi a Kirk už začne konečně jednat jako správný kapitán a vezme konečně situaci do svých rukou, aby zjistil, co se vlastně skrývá uprostřed té obrovské věci (ta musela udělat ve Sluneční soustavě pěkný bordel, řekl bych) a ten otravný blonďák konečně zmizí a dočkáme se zrodu dalšího Hvězdného dítěte... skoro. Kromě toho bych se rád pozastavil nad naprosto příšernými kostýmy - tak odporné uniformy neměli ani v tom úplně nejprvnějším pilotu (Klec je úžasná, mimochodem). Zábavné je také označení Isaaca Asimova jako speciálního vědeckého poradce, to by mě zajímalo, co tam dělal:-) (16.05.2006)