Allen vs. Farrow

Věřím Dylan. Můžete namítnout, že Allen nedostal prostor – ale on ho dostal, jen ho nechtěl využít. Můžete tvrdit, že dokument někdy až legračně využívá podprahové emoce (fotka smutné Dylan, Allen jako příšera), ale ok, tohle není reportáž. Jde o dokument, a ten může a dokonce snad i musí být citově angažovaný. Hlavní je, aby nelhal. A tady se mi opravdu nezdá, že by Dylan nebo Farrow lhaly. I když Mia evidentně využívá svých schopností herečky a dělá ze sebe nevinnost samu (což jí nevěřím), přesto dokument dohromady skládá dostatek důkazů, že s Allenovým chováním rozhodně něco nebylo v pořádku. A nemluví o tom jen dvě hlavní aktérky, ale i jejich známí, služebnictvo, dobové zpravodajství, současná zjištění – důkazů je příliš mnoho a vzájemně spolu souvisejí, než abych si myslela, že jde o pomstu zhrzené ženy, jak to Allen prezentuje. _____ Je potřeba vytahovat na světlo špínu i takhle po letech, protože to pořád bolí. Protože to dodává odvahu i současným obětem a protože to znesnadňuje pozici současných pachatelů. ____ I kdybych pominula tu část s Dylan, tak to, že Allen si nabalil de fakto nevlastní dceru, kterou viděl vyrůstat, je hnus, který rozvrátil rodinu a ublížil mnoha lidem. Jak jednou řekl Ronan, Allenův syn: „Můj otec udělal z mé sestry mou macechu. A to je špatně.“ A to má pravdu. Takovou atomovku hodit na tolik lidí, je nechutné a děsivě sobecké. ______ Dokument je poctivě poskládaný z mnoha výpovědí a archivních materiálů, a já takovou práci obdivuji. ______ A co teď? Když odsoudíme autora, musíme odsoudit i dílo? Nemyslím si, že na to existuje jednoznačná odpověď. Allenovým filmům se nebudu cíleně vyhýbat, ale ani je nějak horečnatě vyhledávat. Ostatně, jeho kusy z posledních let mi stejně připadají vyšeptané. Víc si ale všímám postavení a vyobrazení žen v jeho filmech a podle mě on ženy rád nemá a nich moc hezkého si o nich nemyslí. (08.07.2022)

Já vždycky když narazím na vyžadování pojetí dokumentaristiky "mluvící hlava 1 řekne A, mluvící hlava 2 řekne B, pravdu zprůměrujem na půli cesty, hezký večer", a především na divácké skřeky, že zjevná jednostrannost nemůže z principu nikdy reprezentovat pravdu, tak si vždycky uvědomím, že holokaust bylo vlastně taky takový radikálně centristický řešení s kompromisem někde uprostřed a měli bychom ho slavit jako krok civilizované umírněné společnosti. Kdo ostatně může s jistotou říct, jak to s těma židobolševikama bylo. (20.03.2021)

Hůř už to asi natočit nešlo. Kdyby byli všichni lidé racionální bytosti, které nepodléhají snadno emocím a dokáží posuzovat relativní argumenty v logickém kontextu, takovéto dokumenty by neměly šanci. Pokud někdo smrtelně vážně tvrdí, že mocné celebrity manipulují svými fans, protože ukazují pouze své světlé stránky a je pak obtížné si představit, že by byly schopny něčeho nekalého, a zároveň postaví celou věc v tendenci předvést svoji hrdinku jako empatickou mučednici bez hříchu, která rozdává lásku až do roztrhání těla a při tom stojí proti zlým egoistickým manipulátorům, tak k tomu je asi potřeba opravdu koňské dávky sebezapření a/nebo zaslepenosti. A nemůže jít o dobrou věc jen proto, že se tvůrci snaží zastávat obětí a obžalovat predátory, protože to by předpokládalo, že status obětí a predátorů je ve všech ohledech dopředu známý – což apriorně nemůže být, protože se to dokument snaží teprve dokázat. Pure evil. Kdybych chtěl být opravdu zlý, tak prohlásím, že se teď nebudu moci dívat na některé starší filmy Woodyho Allena, protože by se mi při pohledu na Miu Farrow otvírala kudla v kapse, ale naštěstí zlý nejsem – věřím v dobro a pravdu – takže se budu dál dívat bez vnitřní cenzury. (Přesto, nebo právě proto, že nejsem obdivovatelem ani jednoho z nich.) Co se týče formy, jedná se z 90% o morální kýč. Co se týče přesahů a zobecnění, jedná se až příliš často o spojování nesouvisejících kontextů (pedofilie a preferování mladých žen) a o nesprávné logické vyvozování (v minulosti soudy často nespravedlivě rozhodovaly ve prospěch mužů; zde je spor mezi mužem a ženou; pravda musí být na straně ženy). A tak dál, a tak podobně. Kdyby titíž tvůrci chtěli, mohou analogickými prostředky a postupy udělat zrůdu z Miy Farrow (tyranská matka a mstivá manipulátorka), z Ronana Farrow (egoistický kariérista skrývající se za masku altruisty) a pravděpodobně ze spousty dalších aktérů. (16.03.2021)

Jedině třetí díl byl ve své aspoň částečné věcnosti přínosný. Manipulující tendence převládají - opakující se dlouhé záběry na fotku smutně se tvářící Dylan, smutná hudba, argumenty typu “byl vždycky na mladé holky, takže na něm něco divného být musí”, resp. jak statečné byly hvězdy, co prohlásily, že už s Allenem nechtějí pracovat, zařazování na stejný seznam, kde je Polanski, Weinstein nebo Cosby, tedy usvědčení a odsouzení násilníci... Těžko říct, co se tehdy doopravdy stalo, ale tenhle přístup k dokumentům je za mě hodně za hranou. Dylan je určitě oběť, ale koho přesně, to jsme se nedopátrali. Byť se dokumentaristi tváří, že ano. (20.03.2021)

Allen v Farrow je sice lepší než příšerné Leaving Neverland,ale pokud jde o přínos a výpovědní hodnotu,jsou na tom zhruba stejně.Oba dokumenty útočí na ty nejzákladnější emoce (tady nejvíc ve třetím díle) a samozřejmě že prznění dětí není v pořádku,ale tahle Farrow two woman show nepřekládá nic proč bych se měl přikolnit na jejich stranu a nezůstat někde uprostřed.Samozřejmě,že to můžu repsektovat jako jednostrannou výpověd a věřím,že Farrow family (většina) a tvůrci opravdu věří že to celé je pravda a Woody je největší hajzl pod sluncem,ale osobně bych od čtyřdílného dokumentu,který se navíc jmenuje tak jak se jmenuje,očekával komplexnější podívanou.Úplný závěr sem měl celkem problém dokoukat protože v rámci všech těch afér posledních let mám problém s herci - pokrytci a závěr jich byl plný.Jakkoliv bylo jasné,že je tam jen proto aby ukázal jak velká jména se postavila na stranu Dylan a najednou jim je všem líto,že kdy točili s Allenem...40% (16.03.2021)