Sladká Irma

Billy Wilder opět příjemně překvapil. Shirley MacLaine a Jack Lemmon je bezchybné spojení. Kdo viděl Byt, ten o tom jistě nepochybuje. Humor je opět dobře gradovaný a prostředí pařížské galérky je pro nesmělého idealistického troubu Lemmonova formátu jako stvořené. Shakespearovská "komedie omylů" v tomhle prostředí ožívá novým životem a Lou Jacobi jako barman v roli právníka, komplice a porodníka zdatně přikládá pod kotel. "Ale to je jiný příběh..." (18.02.2012)

Za normálních okolností se čestný polda těžko ze dne na den stane zamilovaným pasákem žárlícím sám na sebe, vrahem a nosičem masa na tržnici. Jenže v tomto snímku je těžké normálnost hledat, když i vševědoucí barman Kníráč je vlastně voják, tedy spíš ekonom, právník a porodník, ale to jiná historie. Absurdita tohoto snímku je zkrátka dokonalá a i když to všechno byla vlastně hrozná blbost, tak mne připitomělý úsměv opouštěl pouze ve chvílích, kdy jsem se hlasitě smál. A to pro komedii rozhodně není špatná vizitka. (07.01.2015)

Neni to komedie, ve ktere ma clovek salvy smichu. Ma vsak usmev na rtech od zacatku do konce. I pres svou delku dej filmu proudi s nebyvalou lehkosti. Zabery z trhu mi trochu pripomnely Amelii z Montmartu a scenky s pasaky zase Ctyri vrazdy staci, drahousku:-). I kdyz mam od Wildera nejradeji dramata, tak komedie mu sly taky paradne a jeho nejvetsi silou jsou scenare! Vyborna byla postava Barmana. Skoda, ze takoveto komedie se uz dnes netoci... (27.07.2008)

Billy Wilder je můj nejoblíbenější režisér. Zas a znovu jsem si to musel potvrdit. Jack Lemmon a Shirley McLane mezi sebou mají úžasnou chemii a zopakovali si spolupráci po geniálním romcomu The Apartment taktéž od Wildera. Je to hodně rozverné a groteskní, tak jsem se toho bál, ale nebylo vůbec proč. Naprosto jsem si to zamiloval. Koukám na csfd, že ještě víc než pepo a Karel. Nejlepší byl samozřejmě barman, řval jsem smíchy kdykoliv promluvil. 10/10 PS má to naprosto přenádherný český filmový plakát, umění samo o sobě https://f.aukro.cz/images/sk1589914322992/galova-vodrazkova-eva-sladka-irma-1970-raritni-filmovy-plakat-a1-b8026c1b-816f-418a-80b2-a3faa00baecd (20.04.2021)

Billy Wilder se málem utopil ve vlastnoručně vykopaném rybníku. Dlouhá, „velká“ komedie uvozená monologem vypravěče, o věcech nemravných a přesto nesoucí mravní ponaučení, hodně užvaněná, velmi vtipná. Sladká Irma má kromě posledního všechny zmíněné aspekty. Wildera asi opustila múza, jinak si vznik téhle rozvláčné historky z pařížského „skoro-podsvětí“ vysvětlit nedokážu. Pokusů o konverzační humor je mnoho, šíp však ani jednou (ani jednou!) nezasáhne cíl a tak není ani tolik udivující občasný odklon k humoru situačnímu. Ten ovšem Wilder jako ryze „statický“ režisér vůbec nezvládá (příliš dlouhá a nepříliš vtipná hospodská bitka). Z komerčního (nikoliv z praktického) hlediska protřelým tahem bylo po Bytu opětovné obsazení Jacka Lemmona a Shirley MacLaineové. Zatímco MacLaineová roli roztomilé prostopášnice ještě jakž takž zvládá (nedá se říct, že by ji třímala pevně v otěžích), Lemmonovy groteskní poloha nesvědčí. Jeho proměna z poctivého strážce zákona v prvotřídního pasáka není věrohodná a coby britský lord ošklivě přehrává (pokud to byl účel, neposvětil prostředky). Musel bych hodně namáhat paměť, abych si vzpomněl alespoň na jednu scénu, na jeden okamžik, který mě rozesmál a stejně si nejsem jistý, jestli bych z ní něco vydoloval. Nesmál jsem se, nudil jsem se a jelikož jde o komedii, nikoliv švédské psychodrama, někde bude problém. 50% (14.08.2007)