Zrůdy

Nečekaně skvělý film, který (nejen) ze studijních důvodů určitě stojí za vidění. Ze začátku mě to moc nebavilo, ale od svatby už se film správně rozjel, a posledních 10 minut je naprosto výborných (pouze ty by snesly označení "horor", a to ještě s přimhouřenými očima a s ohledem na rok vzniku filmu). Osobně mi hlava moc nebere, proč si film musel projít všemi těmi peripetiemi se zakazováním apod. - osobně mě pohled na ty chudáky nijak nepohoršuje a neshledávám nic problematického ani na myšlence dát jim roli ve filmu (nějak jsem moc ani nepochopil smysl úvodních titulků, které vysvětlují postavení mrzáků a tělesně postižených lidí v minulosti). Osobně mi to naopak přijde jako skvělý nápad, který by geniálně fungoval i dnes, stačilo by dát dohromady dobrý scénář, náležitý rozpočet a odpovídající casting podobně postižených nešťastníků, a mohl by vzniknout naprosto velkolepý horor. Je ale otázka, jestli by něco takového bylo v dnešní éře politcké korektnosti možné a jestli vůbec kdy v historii byla doba, která by přála vzniku takového filmu. Natočit ho tehdy by si po stránce odvahy možná nezadalo s tím přivést takový film na svět dnes (tehdy pohoršoval samotný pohled na ty mrzáky, dnes by pro změnu pohoršovala už jen myšlenka nechat je hrát v hororu nebo je nedejbože předvádět jako atrakci v cirkusu). V každém případě Browning velmi příjemně překvapil - jeho Dracula mě k smrti uspává, ale Zrůdy mi neobyčejně sedly. Snad jen škoda toho nudného rozjezdu a dodatečných úprav vycházejících vstříc dobovému publiku - měli to nechat s tím původním koncem a už na to nešahat, každé takovéto "zmírňovací" zásahy do hotového filmu jsou zlo. (17.09.2015)

Dnes "Zrůdy" jako snímek nepůsobí nijak nechutně, ale svou atmosféru si zachovali stejně jako s velkou otázkou, kterou si divák pokládá od začátku, "Jak vypadá ta kráska tam dole v té ohradě...". Skutečné zrůdy dodávají filmu neopakovatelnou atmosféru, která je nesrovnatelná s triky nebo maskami. Postavy vám nenahánějí vysloveně hrůzu, ale je na nich něco jiného, jemně děsivého až mrazivého. Rovina s otázkou kdo je ve skutečnosti zrůda, zda ti co tak vypadají, nebo ti co takový jsou uvnitř, je pro každého velmi čitelná a snímek tak naplňuje jednoduchostí a přehledností až do posledního okamžiku, kdy divák pohlédne na největší zrůdu celého snímku...a bývala tak krásná. (17.04.2008)

I když ne hororové, přesto unikátní dílo a pro svůj rok vzniku má místo v mém osrdí. Černobílá klasika, která vzbudila velký rozruch a v Británii byla po třicet let zakázána.. Přiznávám, že střih a zkrácení filmu na hodinu moc nepřidalo, ale pro tyhle snímky mám slabost a tudíž bez velkých okolků za pět*. (12.07.2014)

Slonieho muža som videl prvýkrát asi v roku 2005, keď sa u nás v rámci Projektu 100 vrátil do kín, a v tej dobe som ho považoval za najlepší film vôbec. To len okrajovo, pretože sa chystám porovnávať, a aby to nevyznelo tak, že sa mi nepáčil. Niečo podobné som čakal od Freaks, ibaže oni vlastne rovnakú myšlienku zobrali z úplne iného konca. Sloní muž sa (byť umierneným) lynchovským spôsobom snažil rozprávať o tom, že všetci sme ľudia, a že aj v tej najškaredšej telesnej schránke môže žiť pekný človek. Zrůdy zostali pritom, že všetci sme ľudia, a to znamená, že všetci máme kopu negatívnych vlastností; žiarlime, podliezame, ide nám o peniaze, pomstu... To je proste dokonalý prístup! Čakal som aspoň nejaké moralizovanie a nič, ani na sekundu. Browning a jeho Freaks o päťdesiat rokov skorej prišli s vyspelejším obsahom ako David vo svojom opuse, čo je obdivuhodné, nielen na dobu vzniku. Pár výhrad samozrejme mám, SPOILER! (teda ak sa to pri 80 rokov starom diele píše) hlavne k výslednej podobe Cleo na konci filmu Koniec SPOILERU, ale to nič nemení na tom, že keď film končí liliputánskym vyznaním lásky a nepôsobí to smiešne, ale neuveriteľne dojemne, a zároveň je to stále funkčný horor, tých päť silných hviezd si proste zaslúži. (02.05.2013)

Velice prostý a tezovitý film s jednoznačně danými charaktery, ale Browning si i přesto zaslouží maximální uznání za (na tehdejší dobu) perfektní filmařinu a hlavně za tu odvahu natočit něco takového a takovým způsobem (mám na mysli především ono obsazení skutečně znetvořených lidí) v první polovině 30. let - vždyť i dnes, na začátku 21. století, ten film působí místy opravdu šokujícím dojmem, a to aniž by se nějak očividně šokovat snažil! Takové nevšední a obdivuhodné tvůrčí jednání prostě nedokážu neocenit... 80 % (04.04.2008)