Princezna D.

Způsob, jakým Larraín vede Stewart, je pro mě vrcholně nepříjemný až nesnesitelný na sledování. Protože totéž dělal u Portman v Jackie, jsem ochotný připustit, že to je nějaký jeho záměr. Jenže k čemu to fetišistické imitování tak enormně strhávající pozornost a bránící jakémukoliv proniknutí do filmu a zneviditelnění média slouží? Samozřejmě, že existují filmy, kde by dávalo smysl, že má být umělost co nejvíc viditelná, ale proč tady? Napadají mě hypotetická vysvětlení, jako že umělost filmu má reflektovat umělost života, v němž je Diana uvězněna. Podobně vágní vysvětlení jde samozřejmě uvalit na každé blbé rozhodnutí, když má člověk trochu fantazie. Nutno ale dodat, že u Spencer takové čtení funguje mnohem líp než u Jackie, protože celé to klišé uvězněné Diany je pořád relativně nosná věc. Osobně se jen cítím trochu otrávený, když mám sympatizovat s trpícími milionáři - ono to totiž není tak smrtelný. Špatně se vdala, královská rodina jí lezla na nervy, tak se rozvedla... a tím by to bylo vyřešeno. A mezi tím teda sní, aby mohla Vánoce místo královského paláce trávit ve svém rodném paláci. Sad :-(. Filmaři si to zřejmě uvědomují, tak vkládají Dianiny představy a halucinace, aby touhle lacinou berličkou zostřili konflikt, který není sám o sobě zase tak zajímavý, intenzivní ani důležitý. Jako přepjatá performance subjektivního pocitu bezvýchodnosti a uvěznění mě to ale i přes všechno, co píšu, opravdu dokázalo místy zaujmout a strhnout, to uznávám. Rozhodně by se ale dalo říct, že Spencer je takový ekvivalent českého chcípáckého filmu, který je založený na neustálé sebelítosti protagonisty. Tím více živené, že jde o film natolik subjektivní, že "druhá strana" osciluje mezi nepřítomností a monstrozitou, takže Dianu nejde konfrontovat ničím přesahujícím její úhel pohledu. Tahle Diana navíc zřejmě plně odpovídá veřejnému nekomplikovaně trpitelskému obrazu Spencer, který nemá ambici reflektovat skutečnou komplexitu Dianiny osoby - ženy, která tvrdila, že nechce být vnímána jako výjimečná, ale zároveň byla v neustálém kontaktu s médii, informovala je o svém pohybu, aby na ni všude mohli čekat fotografové, a šířila drby z královské rodiny, aby vždy zůstala v čele pozornosti. Je legrační, že tu Dianě neustále někdo vykládá, jak musí budovat svůj obraz, čemuž se ona diví, když skutečná Diana byla asi nejschopnější individuální člověk královské rodiny co do manipulace s médii a veřejným obrazem a dokázala stočit narativ směrem, jakým chtěla, tváří v tvář celé buckinghamské mašině. Respektuju, že tvůrci se tenhle aspekt rozhodli ignorovat ve jménu jednodušší fantazie, je ale na místě říct, že tohle je přesně film, jaký by Diana chtěla, aby o ní vznikl, zobrazující ji jako naivní, nekonečně citlivou a křehkou ničenou ženu. Spencer funguje tako taková manýristická extenze všech těch minisérií a dokusérií o královské rodině, která o ní vypráví tragické příběhy, jaké chceme sledovat, s trochu větší finesou. (26.11.2021)

Kdyby to natáčel Lars von Trier, tak tu unylost, utahanost, utopii, nekonečnost a depresi hlavní postavy pochopím, ovšem tohle naprosto zkazilo jakýkoli životopisný záměr. To transcendentno zde, mystické panické ataky, nebyly v královském filmovém tématu absolutně očekávané. Naprosto zbytečné dialogy o ničem. Boj Diany sama se sebou. Vše si to dělala sama. Lítala po krajině jako víla, vše musela dělat speciálně, sama za sebe, neakceptovala staleté královské tradice, vlastně ani kognitivně nepobrala, v jaké roli se nachází. Naprosto se do této rodiny nehodila. Byla jen rodička královských potomků. Tak jako každá přivdaná žena v královské rodině. Z ní by ani královna být nemohla. V realitě byla nepříjemná, unuděná, utrápená a Stewart je taková taky, takže ji dobře obsadili. Postavu Diany vůbec nemusím. Tak se trápila klasickým jednáním každého muže, kor královského rodu, a sice nevěrou, namísto aby byla vděčná, že se nemusí starat o svůj zadek a přijala své místo s pokorou, tak dělala raději scény, upozorňovala na sebe, až se začla ku_vit také a v osudu na to dojela. S celou svou neúctou k rodině, se svou slabostí, citovou nerovnováhou a vynášením rodinné špíny na veřejnosti se nedivím, že ji královna tak nenáviděla. Nebyla hodna této rodiny. (27.12.2021)

Voyerské trápenie Diany v 111. minútach. Po filmoch ako Jackie alebo Ema by sa dalo povedať, že typický film od Pabla Larraína, ktorý aj tentoraz skôr než akýkoľvek príbeh podáva značne fiktívny psychologický pohľad na život jednej slávnej osobnosti. V tomto prípade princezny Diany, ktorú famózne stvárnila Kristen Stewart. A jej výkon spoločne s vynikajúcou hudbou od Jonnyho Greenwooda je jedna z mála vecí, ktoré sa na tom filme dajú pochváliť. Inak Spencer prichádza s námetom o útrapenej Diane tak povediac s krížom po funuse, pretože podobný námet tu bol nedávno vo výbornej Crown Season 4 a navyše v podaní, ktoré bolo o poznanie lepšie a dávalo priestor obom zúčastneným stranám - či už princezne Diane alebo kráľovskej rodine. Spencer je však príliš jednostranný film, ktorý zobrazuje Dianu ako tú najutrápenejšiu osobu na svete, bez ozrejmenia širšieho kontextu a bez toho, aby v tom filme dostal priestor ktokoľvek iný. A navyše v tak odosobnenom podaní, že vám tým pádom nemôže byť Diany prakticky ani ľúto. Larrainovi sa síce opäť darí navodiť značne nepríjemnú "psycho" atmosféru, vykresliť depku ktorú hlavná postava prežíva, ale to na tie dve hodiny jednoducho nestačí. O čo sa ten film snaží totiž divákovi kompletne predvedie v prvých pätnástich minútach a následné sa dve hodiny točí v kruhu, utápa sám v sebe, resp. v tom neustálom psychickom deptaní a trápení Diany, bez toho aby akokoľvek gradoval. Je to také až voyerské, zaslepené a značne skreslené onanovanie nad tým ako asi mohlo byť Diane v kráľovskom paláci hrozne. No fakt je ten, že Larrain sa od Jackie prakticky nikam neposunul, zrežíroval úplne totožný film, akurát s inou hlavnou postavou. No a tentoraz dokonca bez ešte menšieho vývoju počas celých dvoch hodín a so zobrazením jedného jediného konfliktu (toho, že Diana v paláci trpí and that's it) s ktorým by si chcel vystačiť celé dve hodiny. Škoda, ja by som totiž tie ceny Kristen Stewart za tento výkon aj želal, ale nie za tento film. Ktokoľvek kto by chcel reálnejší pohľad na dané udalosti, nech si radšej pustí vynikajúci Crown. Spencer mu nemá čo ponúknuť a neslúži ani ako náhľad do krátkeho obdobia zo života Diany. CELKOVO: 5/10 (12.12.2021)

Opravdu povedená ukázka toho, jak dobrej rejža s dobrym kameramanem dovedou na plátně velmi působivě zobrazit něčí pocity a atmosféru místa bez pitomejch vysvětlujících voiceoverů. Chvilkama to na mne působilo trochu moc abstarktně, než abych si to doopravdy užil, ale protože se tam Kristen několikrát SMĚJE (KRISTEN-STEWART-SE-SMĚJE!), dal jsem tomu celou jednu rudou navíc a je z toho jasná osmdesátka, kterou ale nezkousne kdekdo. (30.01.2022)

Toto nemá zmysel vidieť v kine. Absolútne žiadny. Dve hodiny bezbrehej nudy, bez kontextu, o utrpení a zúfalstve Diany, čomu neveríte. Kristneka úprimne netuším, začo tú nominačku dostala. Za to, že sa naučila hovoriť rýchlo s prízvukom? Čakal som niečo iné, niečo dramatické, niečo, čo by ma presvedčilo o tom, že Diana bola mrcha alebo svätica. Toto bolo nemastné neslané, dlhé, nudné, plácalo sa to vo svojich problémoch a jediné čo som si odniesol bolo, že kráľovná a ona sa asi nemali radi. Neviem, buď mi niečo uniká alebo sú akademici už načisto senilní. 1 z 5 (11.02.2022)