Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesKamera:
Edmond RichardHudba:
Jean LedrutHrají:
Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac (více)Obsahy(2)
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát). (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (96)
Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. ()
Takto doslovne sfilmovaný Kafka pôsobí miestami trochu tézovito, akoby sa napriek presne citovaným replikám niekam vytratila časť bezútešnej atmosféry obsiahnutej v nesmrteľnej knihe. Vďaka Wellesovmu filmárskemu kumštu, ktorý dal dohromady takúto hereckú extraligu v takto masívnom projekte, sa však stále dá hovoriť o celkom vydarenej adaptácii. ()
Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. ()
V první řadě nutno říct, že Orson Welles si klasiku pera Franze Kafky poměrné volně upravil. Skáče v čase, použivá jiné stupně narace, škrtá postavy... Což je sice obvyklá záležitost, ale u takhle koncepčně postavené útlé knížky to snad nebyla potřeba. Tenhle fakt mě na začátku, přiznám, mírně rozčiloval. Na druhou stranu se mu podařilo docela věrně převést do filmového plátna onu "kafkovskou atmosféru" (terminus technicus) dekadentní beznaděje. Navíc měl dobrý čich na protaginustu hlavní postavy - Josefa K. - v Anthonym Perkinsovi, který poměrně komplikovanou postavu zvládl na jedničku. Celkově dávám za čtyři hvězdy... Ač je Proces do jisté míry nezfilmovatelný, Wellesovi se podařila převést skvělá atmosféra. Mohl se ale více držet originálu, film by pak i pro nezasvěcené vyzněl srozumitelněji... To be in chains is sometimes safer than to be free. ()
Welles je dokonalý, tentokrát se mu podařilo úžasně vystihnout (takřka vymalovat) typickou Kafkovskou atmosféru. Ponurost, zmatení, strach, očekávání, úzkost, šílenství - to vše namixoval v dostatečné míře tak, že je divák po zhlédnutí náležitě a správně "vyžvejkán". Perkins byl dokonalou volbou pro nevinného leč uvědomělého třicátníka, který by i rád za svůj život bojoval, ale nemá s kým. Člověk získává pocit, že hlavním konfliktem je vlastně anonymita systému vs. nevinnost jednotlivce a psycho-nálada jenom více a více deptá. Místy nudný děj snad ani nelze filmům s knižní předlohou vytýkat. Co mě ale zklamalo, byl výbušný konec. Abych to uzavřel: Proces si nepustíte kdykoliv, ale když už se do něj trefíte tou správnou náladou, litovat nebudete... ()
Galerie (50)
Photo © StudioCanal
Zajímavosti (12)
- Dle jistých zpráv Orson Welles předaboval některé věty z dialogů Anthonyho Perkinse. Sám Perkins později prohlásil, že nikdy nepřišel na to, které věty to byly. (Vampireman)
- Interiéry filmu se natáčely v ateliérech v Boloni a Záhřebu. [Zdroj: Festival nad řekou] (hippyman)
- Scény v K-ových kancelářích se točily v pařížské železniční stanici Gare d'Orsay poté, co tato stanice byla zavřena. Později se tyto prostory proměnily v muzeum umění. (Vampireman)
Reklama