Režie:
Lex OrtegaScénář:
Miguel García MorenoKamera:
Ernesto HerreraHudba:
Simon BoswellObsahy(2)
Manželský pár a jejich mladá dcera se děsí psa sousedů, který dívku nakonec kousne. Pes je utracen a majitelé jsou zdrceni, jelikož jej viděli jako svého syna. V noci vstupují do domu páru, aby se pomstili. (JasonCZ)
Videa (1)
Recenze (43)
Mexický Home Invasion o konfliktu dvou sousedských rodin, vyvolaný mezi agresivním psem a malou holčičkou, která je psem napadena a ten je následně docela nehezkým způsobem utracen.Samozřejmě rodině jakožto zvířecím aktivistům se tohle nelíbí a plánují se sousedům pomstít. Jednoduchá a přímočará zápletka v pro mne už vyčpělém žánru Home Invasion ( Byla doba, kdy jsem tenhle subžánr miloval, ale teď mi příjde, že jsou všechny na jedno brďo). Doufám, že se někdy dočkám Home Invasionu, kde bude 8 členná rodina napadená 10 člennou partou hajzlů a tehdy má zvědavost začne stoupat. Tenhle duel 2 vs 2 nemůže přinést více než 3 gore scény a taky že nepřinesl. ( Rozmašírovaná hlava však parádní).Potěší pěkný vizuál i sympatická rodinka, poměrně fajn masky a o napětí taky není nouze, ale to je tak nějak u každé alespoň průměrné Home Invasion žánrovky. Čekal jsem rozhodně větší masakr, ale zhlédnutí nelituji.• Příběh 2/5, Akce 3/5, Humor>Ne, Násilí 3/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 3/5, Napětí 3/5 6/10. ()
Lex Ortega mě zaujal svým poloamatérským brutálním kouskem Atroz (2015). I z toho důvodu jsem se rozhodl poohlédnout po jeho další tvorbě a určitě jsem nelitoval ani tentokrát. „Home Invasion“ coby subžánr patří mezi moje oblíbené a Mexičani mi již několikrát dokázali, že umí točit vcelku zajímavé filmy. Takže tato letošní novinka (i když měla premiéru již v samotném závěru roku 2020) byla jasnou volbou pro pochmurné odpoledne. Jak vidno v Mexiku se se psy moc nemazlí a jeho utracení moc humánní nebylo. Slabší povahy a milovníci psů to nejspíš budou rozdýchávat jen velmi těžko a já se jim ani moc nedivím. Ta scéna byla vážně jen pro otrlé. Slabinou filmu je, že kromě této scény se dost dlouho neděje nic zajímavého. Postavy jako takové mi zrovna dvakrát sympatické nebyly, sousedské vztahy často stojí za prd všude na světě, ale já pořád tak nějak doufal, že slibovaný teror mi to čekání vynahradí. No a moc jsem se nemýlil. Čekal jsem sice větší porci brutality a pořádně vygradované finále, ale špatná podívaná to rozhodně nebyla – i když se tu na násilí tak nějak šetřilo (na můj vkus). Popravdě jsem si tu za celou dobu nenašel jedinou postavu, které bych nějak víc fandil, takže mi bylo celkem jedno, kdo to nakonec přežije. Všichni měli svůj podíl viny. Nešlo si však nevšimnout jistých nelogických věcí ve scénáři, debilní chování postav je kapitolou samo o sobě, ale tak to už je zažitý neduh ve většině filmů. ()
Tento film dozajista rozdělí zejména divačky na tři nesmiřitelné tábory. Fanatické sběračky hoven a infantilní šišlalky na potenciální večeře a uštěkané olizovače vlastních prdelí (vesměs krutě nemrdané), laktačně psychotické matky z E-mimina a infantilní šišlalky na uřvané a řádně rozmazlované škaredě vyrýhované zygoty (vesměs mrdané špatně nějakým slizkým upjatým debilem z pojišťovny) a ty, co mají v zevním genitálu jak fakany, tak čokly (tady to bývá asi nejméně tragikomické). Doufám, že se holky nakonec potkají někde v bahně. Každopádně Mexičani už zjevně psy až tolik nežerou a děti mají většinou na píchání či na orgány, tudíž jsme zde svědky veskrze zábavného, mile brutálního, poměrně nestranného a spravedlivě vyváženého souboje párečku ekoteroristických psošuků a katalogově šosácké rodinky z předměstí o to, je-li emocionálně snesitelnější a lidštější mít doma rozmazleného vlčáka či rozmazleného paznehta. Pokud se na to chcete nerušeně podívat ze záznamu, aniž byste znali výsledek, ztlumte si teď oči. Skončilo to roztomilou plichtou a velkou mísou štěkanátků. ()
Když sousedé mezi sebou nemají ploty, dřív, nebo později nějaké začnou růst v ohleduplnosti a komunikaci.. Zatímco expozice dvou i čtyřnohých postav má za úkol diváka rozpoltit v otázce sympatií, následující ticho před bouří přinese stejné napětí, jako když se Zdeněk Srstka snažil v televizi nabídnout dlouhosrstého jezevčíka Haryka. Od čepele v koleni to i kvůli explicitnímu násilí lehce šlápne na plyn naléhavosti a pak přijde čas finále, které je dílem nestandardní a dílem přihlouplé. Když si projdu celé golfové hřiště s celkem dobrým výsledkem jeden úder pod par, nehledám 19. jamku.. ()
Na počátku je psisko a malá holčička. Primitivci mají svého psa jako vlastní dítě (a já myslel, že je to jen u nás), a tak když napadne sousedovic holčinu, berou to jen jako incident. Jenže holčička je vážně zraněná a rodiče to nehodlají ponechat jen tak. Očekával jsem zprvu něco na způsob sousedská Válka Roseových, jenže veškerou aktivitu vzali do svých rukou majitelé psa. Vedle napětí dojde i na několik mordů, kde vedle podříznutí je rozkošná práce s golfovou holí. Postavy v tomhle filmu dělají chyby, velké chyby, a za ně řádně zaplatí. Bez výjimky. Tedy z vlčáka na volno mrazí a já si vzpomenu na dávné doby, kdy ze člověk beze strachu procházel po městě, vydal se k řece, do lesa nebo na louku a nemusel se stále ohlížet, kdy se na něj odněkud vyřítí zuřivý pes. Ta doba klidu se už bohužel asi nevrátí... ()
Reklama