Občan Kane

Bylo to velmi dobré, a upřímně si ani zbla nedokáži představit, co to pro obyčejné smrtelníky muselo v den tehdejší premiéry znamenat. Takový nadčasový snímek musel být ve čtyřicátých letech minulého století pro diváky jako pecka mezi oči. Jediné, co mě mrzí je fakt, že si film po celou dobu stopáže ani zdaleka neudržel své dechberoucí tempo. To je totiž v první půlce snímku opravdu úchvatné a při sledování jsem měl pocit, jako bych bez rozmýšlení naskočil do pendolína Praha-Brno. Jenže pak přišla první závada, a nuda se začala protahovat... Nebylo to vyloženě hrozné, ale ta jiskra prvních sedmdesáti minut tam znatelně chyběla. Kolem dokola se Wellesovi povedl bravurní snímek, který by v dnešní době měl shlédnout každý, kdo touží po filmovém vzdělání, závanu staré kinematografie a vyšperkovaném uměleckém kousku. (25.05.2009)

Scénář: Herman J. Mankiewicz, Orson Welles .. Rád se podívám na filmové klasiky z let třicátých až padesátých minulého století, které si vybírám podle dostupných žebříčků zde či na IMdb. Líbí se mi, povětšinou. Musím však konstatovat, že Občan Kane patří spíše k tomu slabšímu, co jsem doposud viděl. Film, jenž je sice zbožňován či do nebe vynášen, mne nechal velice chladným. Ocenil jsem (nápad) úvod, zpracovaný do podoby filmového žurnálu, ale tím mé počáteční nadšení skončilo a občas se vrátilo jen díky technickému zpracování. Nikoliv kvůli ději. Fiktivní životopis fiktivní postavy, jenž je přes všechno, co tvoří a vlastní, velmi prázdný, neboť jeho život není, přes veškerou snahu, takový, jaký by chtěl. 70%. (20.12.2005)

Tak tenhle film opravdu není kritiky vyzdvihován pro nic za nic. Absolutně geniální Wellesovo dílo je tak výborné, že (až na černobílý obraz) má člověk pocit, že to je klidně film ze současnosti... Vypravěčské postupy pomocí flashbacků, přesná kamera a střih jednotlivých scén, stejně jako výborné herecké výkony jsou vzhledem k datu vzniku neuvěřitelné. Opus vyprávějící o muži, jehož bohatství by mu mohl každý závidět, a přesto ne a a ne dojít opravdovému štěstí, je vskutku výtečně natočen. A kromě mnoha filmařských fines, které určily kinematografické postupy na další půlstoletí a které jsou dnes již zcela běžně viditelné v každeém filmu, se zde nachází i nádherná a zahádná pointa. Na její vyřešení si každý ale musí přijít (či nepřijít) sám... Bravo! (20.03.2007)

Velká škoda, že ve své době byl film nepochopen a neuspěl (dost také díky předobrazu Kanea tiskovému magnátu Hearstovi). Přelomový film natolik předběhl dobu, že mnozí diváci vycházeli z kin zcela zmatení. Nová práce s kamerou, různé fimařské techniky a především nelineárně vyprávěný příběh jedné postavy podávaný různými osobami. Dnes běžné, tehdy novátorské. Jak někde Welles později řekl: "moje kariéra měla zvláštní dráhu - začínal jsem na vrcholu a pak už jen jsem padal dolů." O filmu vypráví zajímavý snímek RKO 281. (28.07.2003)

Kánon povinně divácké četby o megalomanovi, který skoupil celý svět a zbyl v něm sám. A největší paradox filmu? Zhruba v polovině se do záběru vloudí slavný zavěšený most na Manhattanu. Cítíte tu nesouměrnost? Inženýři dali dohromady takhle velkolepé, konstrukčně náročné dílo a my se tu zatím opájíme celuloidovými obrázky a řešíme nějakou ostrost a hloubku obrazu. Což ovšem nemění nic na tom, že komplexnost Občana Kanea nemá v dějinách kinematografie obdoby. (23.02.2008)