Reklama

Reklama

Rozina sebranec

Ukázka z filmu

Obsahy(1)

Praha, začiatok 17. storočia. Mladá chovanka Rozina z pražského kláštora na Františku sa zaľúbi do talianskeho sklárskeho robotníka Nikola, ale ten jej po návrate do svojej vlasti odkáže, že už nikdy do Prahy nepríde. Nešťastná podľahne naliehaniu cechmajstra Krafta, ktorý jej sľúbi kúpiť majestát o manželskom pôvode, a vydá sa za neho. Starý lakomec však svoj sľub nesplní a keď sa po čase Nikolo nečakane vráti, tragický osud nešťastnej Roziny sa definitívne spečatí... (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Ukázka z filmu

Recenze (34)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Zřejmě film, který nejvýrazněji předjal svým pojetím pozdější Vávrovy velkofilmy padesátých a sedmdesátých let. Komponován více ve wintrevském než v jiráskovském stylu pojednává ve více tradiční než soudobé filmové řeči soudobé nosné sociální téma jako hlavní myšlenku (v pozadí jako bychom tušili Hugův CHRÁM MATKY BOŽÍ) díla, jehož výpravě a vlastně i scénáři nelze nic vytknout. Poučné a pro někoho i burcující. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Tímhle filmem mě Vávra příjemně překvapil. Vávra dokázal velmi vynikajícím způsobem přepisovat historická dramata. A toto patří k tomu nejlepšímu, co vytvořil. Úchvatné drama. Sociální, společenské, existencionální. Rozina (výborná Marie Glázrová) je díky svému původu a životním zkušenostem živelná a živočišná žena. A přesto čestná a počestná. Jen jednou podlehne mužským očím. Podléhá a povstává, aby padla ještě hlouběji do nejšpinavějšího bahna mravního, a především společenského. Další výraznou postavou je vlašský tovaryš Nikola (vynikající Ladislav Boháč). Nedokáže uznat své omyly a chyby. Touží uchvacovat a zahazovat. Touží po pomstě na těch, kteří mu v jeho mysli ubližují. Boří a lebedí si v díle svého zmaru a chaosu. Neodbytně se dožaduje svého výsostného práva. A rdousí. Z dalších rolí: přísný a laskavý převor kláštera Antonín (klasicky dobrý Zdeněk Štěpánek), stavitel, cechmistr a potupený mlsný kocour Karf (František Kreuzmann), všehoschopný a cynický Vlach Potměbílý (dobrý Jan Pivec), a Rozinina oddaná služka Manda (Marie Vášová). Život může být plný zvratů. Dokáže vynášet i srážet. Okouzlení může být zničující nejen pro vlastní aktéry, ale i pro všechny ostatní okolo. Láska a cit může být vražedná. Touha po pomstě devastující. Pokrytectví mučivé a zhoubné. A lůza dokáže pohltit vše s nebývale potměšilým výsměchem. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Vávra tímto snímkem ještě více než Cechem panen kutnohorskách výrazně mění žánr historického snímku - již žádná uhlazenost, didaktická popisnost a vlastenecky pietní přístup, ale nelichotivý obraz pobělohorské Prahy plný špíny a stísněných koutů i jejích roztodivných obyvatel, kteří působí velmi živě. Rozina mezi ně zapadá, svým temperamentem vystupuje z věčně srocených davů a hned působí svou bezprostředností, která záhy začne přerůstat z pocitů zklamání a zbytečnosti až do zcela negativní role, jež musí být v pozoruhodném a působivém závěru vykoupena. Glázrová sice nijak herecky neexceluje, ale je výborným typem, který dobově zapadá a svou tváří zachraňuje co se dá, výborně k ní sedí Boháč jako ohnivý Ital. Z hereckých výkonů však na mě přeci jen více působila zajímavě obsazená Vášová a hlavně bezchybný Pivec. Navíc Vávra vykazuje opět kvalitní filmové řemeslo, často využívá táhlé prolínačky, což dobře navozuje atmosféru, Zázvorkovy stavby jsou úchvatné a ateliérovost v celkově stísněném a temném prostředí nikterak neruší. Rovněž Srnkova hudba skvěle navozuje dobu, hlavně když se ozvou rozverné píšťaly. Přesto se mi o něco víc líbil následující snímek Nezbedný bakalář, který je herecky daleko vyrovnanější a stavby a osvětlení vytvářejí kouzelnější, leč stylizovanější dojem. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Parádní, téměř monumentální Štěpánek jako otec Antonín, převor kláštera, k nepoznání namaskovaný robustní Italský dobrodruh a šejdíř Nikolo alias Ladislav Boháč, ale hlavně ve filmu žensky krásná a půvabná Marie Glázrová jako Rozina-nalezenec ve své asi největší a možná i nejlepší vážné roli. Pěkný kostýmní historický snímek od Otakara Vávry (předtím třeba Filosofská historie nebo Cech panen Kutnohorských) zasazen do Prahy někdy na počátku 17. století. Scéna na konci ve zvonici v klášteře pamětihodná.. Film byl natáčen za okupace, ale dokončen po záměrném protahování byl až po válce, a to už jako snímek znárodněné kinematografie, poté po uvedení do distribuce byl ještě navíc zkrácen. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Na začátku jsem se zamiloval do Roziny, ale v průběhu filmu mi začala lízt na nervy a přestala mi být úplně sympatická. Stejně tak mě lezl na nervy Nikolo. A prostě, když člověk necítí žádný sympatie s hlavníma postavama, tak se na film těžko kouká. Jediný, kdo stojí za zmínku byl Štěpánkův převor, ten byl dobrej, ale bohužel tam skoro nebyl. Atmosféra skvělá, natočený taky moc pěkně, konec velice působivý, ale jinak bohužel příběh nic moc, místy hodně velká nuda. ()

Galerie (43)

Zajímavosti (6)

  • Kostýmy, které byly ve filmu použity, byly původně vyrobeny pro film Paracelsus (1943) a režisér Vávra si je vypůjčil ze skladů německé Ufy. (Tochal)
  • V létě 1944 byly náklady odhadnuty na 13 milionu korun, film dostal bezúročnou půjčku 6 milionů korun. v zimě 1944 Miloš Havel informoval ministerstvo financí, že náklady přesáhly 22 milionů korun, nakonec film stál 25 milionů korun. (marhan)
  • Část filmu se točila v exteriéru Anežského kláštera, ale interiér byl vybudován v pomocných Radlických studiích. Ty ale byly tak malé, že filmaři byli nuceni vybudovat nejdříve jeho polovinu, natočit potřebné záběry, dekorace zbourat, zbudovat druhou část dekorací a pokračovat v natáčení snímku. [Zdroj: kniha Miloš Havel - český filmový magnát] (sator)

Reklama

Reklama