Nezbedný bakalář

Štěpánek obviněn z kolaborace se v době po r.1945 bál i jít ven, protože jak sám píše, by jej lidé lynčovali (za rozhlasový projev po atentátu na Heydricha).Jakoby to nestačilo, ještě v době natáčení komedie mu umíral na záškrt 5 měsíční chlapeček.To že v tomto filmu vůbec hrál byla obrovská zásluha Vávry který na Štěpánkovi trval a protože měl snímek obrovskou odezvu, skončilo tím i Štěpánkvo pronásledování. (06.03.2017)

Zábavná satira na stav měšťanstva Rakovníka zasazená do doby Rudolfa II., ale vždy stále aktuální. Ozdobou jsou písně sakrálního charakteru. Ambice a okázalost, sliby a jejich neplnění, povýšenost, lakota, pokrytectví, kverulantství, závist a z ní pramenící zloba, intrikánské pokusy, zlomyslné činy umožněné silou moci, snahy o zlomení vznešené duše, očekávání slepé poslušnosti, podlézavost, třídní rozdíly. A naproti tomu hravé rebelství proti zlomyslnosti a povýšenosti, pokusy o duchaplná vytrestání a nastavení zrcadel zapšklých lakotných duší plných záští. Rovnost není a nebyla nikdy na pořadu dne, rovnost a vznešenost ducha je situací a stavem pro mocipány a jejich přisluhovače možná ještě nebezpečnější. Navíc závist, která ze všeho pramení vyniká svou záludností a snahou pokořit a ublížit, psychicky i tělesně. Bakalář Jan (skvělý Zdeněk Štěpánek) má pozvednout učenost a školství královského města Rakovník. Vznešené sliby plné hojnosti jsou ale vystřídány rozčarováním ze skutečných nedobrých poměrů k těm, které nepovažují za sobě rovné. A tak Jan nebojácně bojuje s pokrytectvím vztahovačných závistivých maloměšťáků. Z dalších rolí: hostinská U Střípků Anna (Vlasta Matulová), žena vyvolávající svým půvabem závist u ostatních "ctihodných" žen, které pak hýbou muži, řezník Mikuláš (Otomar Korbelář), romanticky prahnoucí po Anně, dobromyslný konšel Šmarďoch (František Smolík), povýšenečtí zástupci města primas Písecký (Jaroslav Marvan), písař Žlutický (dobrý František Kreuzmann), pekař a konšel Hruška (Saša Rašilov), konšel Slach (František Roland), krejčí a konšel Máma (Vladimír Řepa), a kovář a konšel Bezprstý (Antonín Jirsa), kteří tak chtějí zlomit neposlušného bakaláře, vojenský vysloužilec a Janův kumpán Matěj (Jaroslav Vojta), úlisný školní sukcentor Zachariáš (Josef Gruss), prohnaný ve své podlosti, Mikulášova lakotná manželka Alžběta (Marie Rýdlová), a mendík Martínek (Josef Vinklář) se sladkým hlasem. (08.05.2012)

Obsadit do filmu s kvalitním scénářem ta nejzvučnější herecká esa té doby, vesměs z Národního divadla, to byla záruka úspěchu a Otakar Vávra to věděl. Vznikla tak velmi jemná komedie, u které se nebudete smát od začátku do konce. Chvílemi se budete usmívat, chvílemi budete dojati a rozhodně se budete cítit dobře. (02.03.2007)

Pokud si někdo myslí, že doba kráčí neustále kupředu, řítíme se k lepším zítřkům, ať se podívá na tuto fresku. Je natočena v roce 1946, zasazená do časů vlády Rudolfa II. Ne ne, lidé jsou pořád stejní v každé době. Možná vzdělanější, čistší a obklopení větším luxusem, ale pořád stejní. Film je především tvrdou kritikou měšťácké společnosti a musím přiznat, že mi z filmu bylo velmi úzko. Uvědomil jsem si totiž, že s takovými lidmi žiji i já ve svém městě a jsem samozřejmě jedním z nich. Je to velmi depresivní, ale zároveň velmi realistický snímek. O hereckém umění Štěpánkově netřeba diskutovat, ovšem ta partička z radnice je vypečená, a i ostatní okolo vůbec nezaostávají. Vávra své historické filmy prostě uměl...90% (26.08.2012)

Je to jeden z Těch filmů, které se našemu divákovi dostanou pod kůži.Fabule je prostinká, ale to, co s ní dokázali naši nejlepší herci je naprosto fantastické.Tak silné výkony jaké zůstaly po panu Štěpánkovi,panu Vojtovi, mladičkém Vinklářovi,panu Smolíkovi,panu Korbelářovi a,koneckonců, panu Marvanovi staví tenhle film dost vysoko.Humor, slzy, láska,hlad, krása a veselí.......Všeho vrchovatou měrou a přesto to nepůsobí jako kýč.....Hnedlíčko, extra tempo....... (27.05.2012)