Krakatit
Krakatit
Režie:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Karel Höger, Florence Marly, František Smolík, Nataša Tanská, Miroslav Homola, Jaroslav Průcha, Jiří Plachý st., Eduard Linkers, Bedřich Vrbský (více)Obsahy(1)
Krakatit je název pro třaskavinu s nepředstavitelně ničivým účinkem. Sám její vynálezce, inženýr Prokop, se jí zalekne, avšak pro mnohé jiné představuje vytoužený nástroj absolutní moci. Ve stejnojmenném románu Karla Čapka, vydaném roku 1924, byly Prokopovy pokusy a jejich následky čistě autorovou vizí. Proti tomu filmová adaptace, jež vznikla nedlouho po druhé světové válce a útocích na Hirošimu a Nagasaki, zčásti zjevně reflektuje skutečné události. Mimo naléhavý morální apel dodnes strhuje svou delirickou atmosférou a vizuální vynalézavostí v reálných exteriérech i fantastických kulisách. (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (246)
S veľkým posolstvom, s myšlienkovou reakciou a odkazom na vytúžené obdobie mieru po svetových vojnách (Čapkom napísaný po tej prvej). Bohužiaľ, film ma do svojej opisovanej neopísateľnej atmosféry nevtiahol a pár minút som mal dokonca pocit veľkej naivnosti, okrem (naopak pre mňa) skvelého záverečného vyústenia. Herci, práca s kamerou a kulisy sú na bezchybnej úrovni, prepracovanosť by som porovnal s kultovým 'Metropolis'. Škoda, že celkový dojem už nie. 75%. ()
Na film jsem narazil zcela náhodou v televizi. Obsah snímku a stejně tak Čapkova díla, podle kterého byl film zpracován, mi nebyl znám. V každém případě na mě silně zapůsobil. A nebyl to jen napínavý příběh s výbornou atmosférou a hudbou, ale i Högerův herecký výkon a myšlenka filmu. Film není dokonalý a některé věci mi úplně nesedly (třeba ten rozhovor v závěrečné scéné na koňském povozu), ale 4* a zhlédnutí si rozhodně zaslouží. ()
Nadčasový skvost. Jak po stránce režisérské (na svou dobu prudce moderní a invenční Otakar Vávra), tak příběhové (mé silné nutkání přečíst Čapkovu předlohu), herecké (Karel Höger se svým všesmyslně ohromujícím výkonem jako jasný adept na Oskara) a hudební (především depresi navozující a jako buldozer vše devastující motiv za času pocátečních titulek) ... Zážitek ... Život je třaskavina, víš? Prásk, člověk se narodí a rozpadne se, bum! A nám se zdá, že to trvá bůhvíkolik let, viď? ()
Otakar Vávra se námětu významné knihy Karla Čapka podle mého názoru ujal bravurně. Tísnivá a ponurá atmosféra, v níž hlavní hrdina prožívá vnitřní boj sám se sebou, vnitřní rozpolcenost, zápas... "Snivost" s níž se divák v tomto filmu setkává ale podle mě není příjemná pro všechny a mnozí lidé, kteří se nikdy s tvorbou (nebo alespoň počáteční) nesetkali, nebudou rozumět všem činům vědce Prokopa. Jen ten závěr... ()
Spokojenost s Krakatitem do značné míry souvisí se schopností dívat se na film očima diváka 40. let minulého století. Z dnešního pohledu se dá snímku vyčíst mnohé, především herectví Karla Högera sklouzává k patosu, v době vzniku působivé scény dnes vypadají lacině. Koncem 40. let ale Vávrův film představoval nepopiratelně atmosférickou a tématicky naléhavou podívanou. Jaderné hřiby nad japonskými městy byly ještě v živé paměti. Vávra sice Čapka přizpůsobil poúnorovým poměrům, takže protiimperialistický rozměr snímku nejde přehlédnout, ale narozdíl od pozdější verze nepůsobí aktualizace násilně a směšně. Vyslanec D'Hémon v podání Jiřího Plachého je jako vedlejší postava nepřehlédnutelný a dodává dramatu náležitý kousek mysteriózna a temnoty. Celkový dojem: 75 %. ()
Galerie (49)
Zajímavosti (28)
- D'Hemon (Jiří Plachý st.) říká Ing. Prokopovi (Karel Höger), že v horském sídle padlých diktátorů je 9,5 gramu krakatitu. Jenže plechovka je podstatně větší, odhadem by pojala 400 g prášku. (Robbi)
- Pôvodne mal mať Krakatit premiéru 2.4.1948 v kine Alfa, ale z dôvodu pretlaku premiér českých filmov a vytvorenie zhruba štrnásťdňového rozostupu medzi nimi bolo uvedenie filmu posunuté na 9.4.1948. Avšak už 8.4.1948 sa uskutočnila mimoriadna tajná projekcia v Benešovskom kine Helios, ktorá bola v tlači propagovaná ako svetová. [Zdroj: filmovyprehled.cz] (Raccoon.city)
- Tajná prvá projekcia filmu v Benešove prebehla následovne. Prekvapeným divákom, ktorí pôvodne mali zhliadnuť britský film Sidneyho Gillanta Zelený jed, boli rozdané dotazníky, ale zo 420 návštevníkov projekcie vhodili vyplnený dotazník do zvláštnych urien iba štyria ľudia, jeden bol bez mena a adresy. Z ich odpovedí sa dozvieme, že všetci čítali Čapkovú predlohu a všetkým sa film páčil. Polovica z nich mala výhrady k nekvalitnému zvuku filmu (zlá technická vybavenosť kina). Jeden respondent vytkol filmu technickú nepresvedčivosť niektorých scén (najmä v baltinských laboratóriách), iný si posťažoval na malú pochopiteľnosť pre ľudové vrstvy, najmä ku koncu filmu. (Raccoon.city)
Související novinky
Noir Film Festival 2014 startuje již 21. 8.!
4 dny, 4 místa, 40 projekcí... Unikátní přehlídka noirových filmů, kterou letos hostí královský hrad Křivoklát, se nezadržitelně blíží! Druhý ročník festivalu, který se zaměřuje na inspirativní… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama