VOD (4)
Obsahy(2)
Režisér Tomáš Vorel vytvořil svůj celovečerní experimentální debut Pražská pětka se členy věhlasných pražských netradičních autorských divadel. Soubory ve filmu prezentovaly vlastní poetiku a styl prostřednictvím pěti povídek různých typů, propojených satirickým komentářem odborníka dr. Milana Šteindlera, CSc. (Bontonfilm)
Recenze (218)
Kdo to neviděl v kině tenkrát, bude mít k ocenění dál. Tehdy to bylo něco nevídaného: radost, parodie, satira, blbnutí a vtipné písničky, vše, co zapšklá socialistická kultura potlačovala. Viděl jsem to v létě 89 v Doksech, a jediný zážitek, který byl toho roku ještě lepší a mocnější, přišel pak v listopadu. ()
Jak si to tak pročítám, Pražská pětka je úspěšná hlavně kvůli první a poslední povídce, ale u mě to je jinak. Oceňuju i zbylé tři povídky pro unikátní atmosféru, která není nikde jinde k vidění. Jistě, ty tři "černé ovce" nejsou tak vtipné, ale jsou velmi neotřelé a originální. No a první a poslední povídka, to je bez řečí jasný zásah. ()
Pražskou pětku jsem viděl poprvé někdy hluboko v devadesátých letech a tehdy mi na té třesoucí se videokazetě přišla velmi dobrá. Teď, v končícím roce 2008, musím bohužel souhlasit s tím názorem, že se jedná o absolutně nesourodý slepenec zajímavých (leč ve dvou až třech případech téměř nudných a trapných) povídek. Kdybych měl hodnotit konkrétně, tak: Směr Karlštejn: 4/5, Bersidejsi: 1/5, Oldův večírek, 2,5/5, Barvy: 1/5 a Na brigádě: 4,5/5. Komplexně? 3 hvězdičky bohatě stačí. Nechci vás ale od PP odrazovat. Už jen první a poslední povídka společně s moderátorem Šteindlerem stojí za zhlédnutí. ()
70%. Ve zkratce: Karlštejn mě moc nepotěšil, ještě teď rozdýchávám Skřítka. Navíc zdejší skřítek (hraný samotným režisérem) má pravděpodobně poněkud pedofilní sklony. Hodnocení: *** --------- Druhý film mě naprosto otrávil. Hodnocení: ** -------- Veršovaná balada o reálném socialismu? Naštěstí jsem nepoznal na vlastní kůži, nicméně **** -------- Barvy. Mňam, mňam, chuťovka. Jasných pět ***** --------- Scénka divadla Sklep.... Kromě toho, že mi to strašně připomnělo Pád Berlína, jen jsem se mnohem víc smál. **** ()
Je to celé jako Kouř v0.5 - místy vtipné, místy MIMO, místy KŘEČ... leč dokonalosti Kouře samotného nedosahuje. Od úvodního znechucení s počátkem cesty na Karlštejn, mířící VPŘED k opatrnému nadšení Na Brigádě. Jinak vcelku standartní, byť satirické tak palčivě, že se s tím mnozí raději schovávali do SKLEPa ... jen u těch baletně brazilovských Barev jsem se cítil jako na KOLOTOČi. 7/10 ()
Galerie (7)
Photo © Filmové studio Barrandov / Alena Červená
Zajímavosti (13)
- Tomáš Vorel řekl o filmu, že při kontrolní projekci ředitel Československého státního filmu Purš film zakázal i s dalším snímkem Kopytem sem, kopytem tam (1988). Ale režisérka Věra Chytilová tak dlouho na ředitele útočila, aby vysvětli důvody zákazu, až nakonec povolil jeden ze snímků, a to Kopytem sem, kopytem tam. Pražská 5 byla puštěna do kin o půl roku později. (sator)
- Na filme spolupracovali pražské súbory divadelnej zostavy Sklep, baletná jednotka Křeč, výtvarné divadlo Kolotoč, recitačná skupina Vpřed a pantomimická skupina Mimóza. (Raccoon.city)
- Skřítek v „Cestě na Karlštejn“ je Sandmannn (Unser Sandmännchen), obdoba našeho Večerníčku, z NDR. Shodná je i doprovodná melodie. (PD321)
Reklama