Reklama

Reklama

Cesta z města

  • angličtina Out of the City
TV spot

Obsahy(1)

Může počítačový expert najít štěstí v lůně přírody? Lyrická komedie režiséra Tomáše Vorla s humorem líčí pokus programátora Honzy nalézt smysl života v návratu k přírodě. Když Honza bere na výlet do přírody svého předpubertálního syna z rozvedeného manželství, nezapomene samozřejmě přibalit mobil, notebook a digitální kameru. Všechnu techniku ale postupně odhodí. Víkendový výlet do malé podhorské vesničky se protáhne na několikatýdenní pobyt. Postupně se oba spřátelí s místními figurkami a zejména s půvabnou rebelující Markétkou. Honza propadá nejen dívčímu kouzlu, ale i vábivé vůni domácích likérů její babičky, drsnému přátelství venkovské rodiny Ludvy a Vlastičky a koloritu svérázného venkovského života. Tomáše Hanáka v hlavní roli provázejí Barbora Nimcová, Bolek Polívka, Eva Holubová a další herci. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (399)

zputnik 

všechny recenze uživatele

Snímek CESTA Z MĚSTA patří k mým velmi oblíbeným českým „porevolučním“ komediím. Tomáš Vorel v tomto snímku zdařilým způsobem přenesl sklepáckou poetiku na promítací plátno - už jen z tohoto důvodu nečekejte film, který se snaží realisticky analyzovat a hodnotit současný stav a následně automaticky a na sílu nabádat k určitému typu chování. Jsem také nadmíru spokojen (především) s hereckými výkony Tomáše Hanáka (coby programátora Honzy), Boleslava Polívky (coby Ludvy) a Evy Holubové (coby Vlastičky). Dalším kladem filmu je přítomnost sklepáckých songů – já totiž ty jejich mile naivní písně tuze rád. A výtky k tomuto filmu? Herecké výkony Barbory Nimcové (coby Markéty) a Ljuby Skořepové (coby báby/kořenářky) mi připadaly velmi slabé - jejich role byly (i na sklepácké poměry) silně přehrávané. Navíc mi u těchto (v civilu sympatických dam) vadilo jejich časté moralizování a chytračení. Shrnuto a podtrženo: drobné chyby nesnižují velmi dobrý pocit, který z tohoto filmu mám po každém shlédnutí. A navíc: vedle skvělého pobavení zanechá tento film v člověku i něco hlubšího - totiž vede diváka k zamyšlení, zda-li jsme to někdy (či v něčem) s těmi civilizačními výdobytky tu více, tu méně nepřepískli. Osobní poznámka: nevím proč, ale Sklepáky považuji za takové naše - české - Monty Pythony. No, vlastně to tak trochu vím ()

easaque 

všechny recenze uživatele

nostalgické -4* když už mám komentář k pokračování tohoto filmu, tak musím ze vzpomínek vyplodit něco i pro tento, který jsem viděl asi dvakrát. Jde o lehký příběh, který láká na návrat k přírodě. To téma ve mě dlouho rezonovalo a svou poetikou a možná i písničkami mě dostalo. Navíc tu byla výborná Luba Skořepová, které snad její role byla psána na míru. Prostě starší filmy staršího Vorla se mi líbili. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Cesta z města jednoho obrýleného programátora Honzy je docela uhozená. Poměrně jsem sázel na herecké obsazení, když už děj za moc nestál, ale to dost podléhalo slabému režijnímu pojetí. Nejvíc to měla být komedie, ale veškeré vtipy se rozutekly asi do lesa. Příběh pak nějak nudně doklopýtal do svého konce a celý film rychle vyšuměl. Pochopitelně v příběhu nechyběla konfrontace muže z města se "zaostalými" venkovany. On, který používá vyspělou počítačovou techniku, najednou má před sebou Bolka Polívku v "jézédáckém" ohozu a má se zabíjet prase. To byla jedna z těch lepších scén, ale jinak nuda a šedivá filmová oblaka. Tomáš Hanák už také zahrál lépe. Pokračování snad ani vidět nepotřebuji. Klady: námět + barvité leporelo místních venkovanů. Zápory: film nemá parametry pro kino a vypadá jako levná televizní hra - slabé režijní pojetí - uhozený a nudný děj - žádná vtipná scéna - řídký příběh se zdlouhavým natahováním - divná žánrová nevyhraněnost - nevyužitý satirický podtext - film vyšumí naprosto do ztracena. 20% ()

bourec 

všechny recenze uživatele

Měl sem zato, že poetika sklepáků, i styl filmařiny T.Vorla mi bezmezně sedí,a rozumim jí.Po posledních projekcích je jasný,že většina filmů dopadla o dost hůř, vlastně hodně podobně jako filmy Chytilky, která herce z Divadla Sklep taky hojně obsazovala.Oba tvůrci,až na čestný vyjímky dost tlačej na pilu, a většina filmů mě doslova nudí.Cesta z města je čestná vyjímka.Je to taky podivný, ale je to z venkova, a hlavně se tam moc nezpívá.Prosím bez zpěvu.70%. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Zdali ještě někdy uvidím Vorlův film kvalitou srovnatelný s Kouřem? Z následujících jeho děl obě viděné (toto a Kamenný most) naznačují, že se autor začal bát svého talentu, jenž, ač stále patrný, je drasticky potlačen. Věčná škoda. Přitom Cestě z města by možná stačilo nepřeslazovat (přeslazuje se ale strašně) a sevřít tvar (ovšem rapidně). Jinak pěkná barevná písnička prokládaná sklepáckou (místy až sebecitační) podvratností (i sebepodvratností – Markéta učí Hanáka kosí nářečí?), kterážto kombinace má nakročeno k čemusi velkolepému, jak naznačuje impozantní homobělouš v hospodě. Zajisté zde nevidíme „obraz venkova“, nýbrž více méně podařenou křupanskou typologii, v níž se mísí realističnost s krutou nadsázkou, sympatie s odporem – křupanovy tlachy (Polívka) je třeba vzít vážně, ale musíte je odpárat od jejich nositele – pak se vám zjeví jejich pravda; to vše zasazeno v kontrastu s tímž světem podle staré bylinkářky a její vnučky. Namnoze se spoléhá na obrazové estetično, přičemž je silně zdůrazňován ten druh estetična, který zosobňuje právě Markéta a její dědictví. Za úžasnou scénu v kostele, která ospravedlňuje vše, co Vorel v tomto filmu předkládá, přidávám hvězdičku. Zde také vrcholí písňová složka, pak už to jde s kopce. Tématicky tento film navazuje na filmy civilizačních krizí muže středního věku z 80. let (tematicky nejblíže mu je Olmerův Co je vám doktore, ale připomínám i dosti odlišný Kleinův Vážení přátelé ano); rozdíl je v tom, že zde je krize uvědoměna teprve v přímé konfrontaci s tím, co má přinést obrodu, resp. se ztraceným rájem; naopak shoda se všemi rozličnými předchůdci je ve výskytu krásné mladice, s níž jsou spojovány hrdinovy naděje (v tom se vymyká jen právě Kleinovo opus) a v tom, že obroda tkví v obratu k jisté protisystémové pravosti či přirozenosti, přičemž u obou jmenovaných filmů jde stejně jako zde o návrat k zanikající životní formě. Podobně jako u obou Olmerových filmů (narozdíl od obou Kachyňových a samozřejmě Kleinova) je obrat přímo těsně spjat s onou mladicí, kterýžto motiv Cesta z města završuje, vždyť Markéta (jako nositelka jisté pravosti a přirozenosti a jako dědička starých forem) tento obrat (vůbec uvědomění jeho potřeby) teprve přináší. (V Markétě se také spojuje andělskost Krajčovičové v Co je vám doktore s magickou suverénností a jistou sebestylizací téže v Jako jed). Podstatným rozdílem oproti všem předchůdcům je také to, že tento film se nepřetržitě takřka celý odehrává v onom nečekaném azylu, což je ovšem kompenzováno vymoženostmi v 80. letech ještě neexistujícími, jako je mobilní telefon, mobilní osobní počítač a nemožnost nebýt on-line. Všimni si, jak Hanák není schopen v objeveném venkovském prostředí ("to je krása!") existovat, aniž by si vše nenahrával na turistickou kamerku. Zajímavé je, že vězeňské pracovní vazby jsou v kapitalistické soukromé firmě pojímány coby samozřejmá morální povinnost docela jako v socialistickém státním podniku. Příklon k čemusi původnímu, moderní civilizací likvidovanému, je však podstatným prvkem a látkou také v Kamenném mostě, přičemž v obou případech ukazuje Vorel to „prapůvodní“ v jisté jeho velkolepé kulturní formě a magické zakotvenosti, nikoli jen jako nějakou nespoutanou přirozenost nebo všední pěknost. Obsazení některých rolí budí rozpaky: Především mít ve filmu Suchařípu a nevyužít ani zlomek jeho osobitého potenciálu je napováženou. To se ovšem dá přejít. Co se však nedá přejít (ani strávit) je beze zbytku využitý "osobitý potenciál" Luby Skořepové, který sráží celý film o úroveň níž. Což naštěstí vyvažuje Markéta - čarokrásná a typově dokonalá (hlavně její dikce je velmi výstižná – nikoli neuvědomělý „archetyp“ jako v obou Olmerových svěrákovkách, nýbrž slečna ten svůj archetyp uvědoměle volící a oblékající). Obzvláště přesvědčivě jsou provedeny postavy marginální, jednak bývalá manželka a mladistvý gambler, jednak bezejmení představitelé lidových vrstev. Značná škoda je do zbytečné roličky odklizeného Vávry. Pokud jde o zvěř, nejdříve kolize srny s autem, pak moucha rozmázlá na monitoru; pes, který na začátku stojí na stole u klávesnice, dopadne jak dopadne, takže nakonec vše řeší kotě – jeho nástupce. Skřítek přítomen i zde. Má ve Vorlových filmech nějaké zvláštní poslání? Snaží se Vorla, pardon Hanáka, vracet na cestu pravou, otevřít oči? Dává znamení? Střeží? Nebo naopak škodí, saje, poutá? Skrývá se, potvora. A Hanák furt hraje v těch reklamách. /// (Dodatek v září 2013: Když jsem loni psal tu větu o finální scéně (bruslení), byl jsem ještě mladej a blbej. Až s odstupem jsem pochopil, že to tak má být a tečka.) () (méně) (více)

Galerie (35)

Zajímavosti (18)

  • Film navštívilo 278 734 diváků a celkový výdělěk činil 20 544 914 Kč. Statistika vydaná 1.11.2008. (Valsadora)
  • Bláznivá husopaska je ve skutečnosti plzeňská rodačka a učitelka na penzi žijící v Rabštejně nad Střelou. (sator)
  • Autorem soundtracku je Michal Vích, ve filmu se objeví v malé cameo roli jako varhaník v kostele nebo člen kapely na pohřební hostině. Napsal hudbu i ke staršímu snímku režiséra Kouř. (Vojcl)

Reklama

Reklama