Dým bramborové natě

Přes výborný herecký výkon Rudolfa Hrušínského a dalších herců (kupodivu i takový Jandák je tu vcelku snesitelný, jakkoli hraje protivného floutka) je "Dým bramborové natě" pouze smutným stínem filmů, které Vláčil točil před rokem 1970. Svou kůži ovšem soudruhům nedal lacino... Jeho obraz vesnice je tak neutěšený, že se člověk skoro ptá, jakým zázrakem tohle prošlo přes schvalovací komise. Předloha se přitom právě v optimismu s kterým tehdejší vesnici líčí povážlivě blíží barvotiskovosti agitek z padesátých let... Atmosféra je po většinu času tak hutná, že by se dala krájet a z dosti hloupoučké a primitivní předlohy Vláčil vykřesal skutečně nevídaný kus hořké poesie s drobnými špetkami slunečního jasu... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Radek99, Mertax (06.03.2011)

Rudolf Hrušínský opět dokázal, že to byl prostě Pan herec co umí hrát dramatické postavy s neskutečnou bravurou, že mu to člověk prostě věří. Příběh osamělého doktora co se snaží na venkově či malém městě pomáhat jak se dá až se snaží zachránit mladou dívku co je těhotná, ale dítě nechce. Film je hodně smutný a končí dost špatně ,ale i zároveň pro někoho dobře. (21.09.2009)

Nebýt literárních skript (kapitola próza po roce 1945), kde je Bohumilu Říhovi věnován jeden řádek, zůstal by mi tento zdařilý film zcela utajen. Říha je scénáristou a autorem takových pecek dětské socialistické literatury jako je Divoký koník Ryn, Dva kluci v palbě, jeho další díla posloužila svým námětem pro Adama a Otku či jistě známější Honzíkovu cestu. Říha psal ale prózu i pro dospělé a příkladem snahy o moderní socialistickou literaturu, která se snaží korespondovat se stylem světové, je Doktor Meluzín. Tato kniha a film jsou tím nejlepším, co si může čtenář/divák z Říhy odnést. Je však nutno podotknout, že próza samotná má závěr zcela jiný (Markéta dá dítě na starost Meluzínovi a odjede pryč, Pavlína mu vyzná lásku a tak dále). Nejedná se tedy o adaptaci knihy, jak se mnohdy uvádí, nýbrž spíše vybraných částí a motivů. Posledních několik minut v omšelé a otlučené sanitce, spolu s tíživou a reálnou zápletkou + vykreslení vesnice let sedmdesátých a výkon paní Galatíkové, vytváří ze snímku záležitost, jejíž smutný Dým budete pociťovat ještě nějakou dobu... (29.12.2008)

Pocitovo veľmi bohatý snímok, kde kraľuje hlavne pocit všadeprítomnej melanchólie a nostalgie. Film o ľudskosti a pravých hodnotách, ktoré na staré kolená hľadá vo svojom rodisku v zahraničí uznávaný doktor Meluzín. Vo svojej podstate ide vlastne o pozitívnu vec, pretože snímok ukazuje, že aj v prostredí všeobecnej nedôvery a malosti je možné presadiť ľudskosť a láskavým prístupom tak získať duchovnú rovnováhu a úctu všetkých. 85/100 (06.10.2015)

Výborný Hrušínký, v roli zadumaného, smutného a nepřístupného doktora, který se jaksi osudově vrací z velkého světa na vesnici, kde nastupuje do malé ordinace. V těchto kulisách se odehrává syrové, až sychravé psychologické drama, mezi několika málo postavami. Dusnou, beznadějnou a „deštivou“ atmosféru dotváří všudypřítomné škaredé počasí v exteriérech. Závěr v kombinaci tragédie s happy endem potrhuje tento, pro mě doposud zcela neznámý, kvalitní film. (23.09.2009)