Adelheid

Překrásně smutný snímek, kterému zásadní způsobem škodí natočení v barvě. A hlavně v takřka až pastelových přepálených barvách (i když v místní galerii to nevypadá vůbec tak hrozně, takže je to možná jen problém DVDčka ze Zlaté kolekce českých filmů). O kolik lépe by to bývalo vypadalo v černobílém provedení je vidět v poslední scéně či v bonusové části právě na zmíněném DVD. Na druhou stranu můj pocit, že se Vláčil s Uldrichem natolik opájeli barvou, až to trochu obrazově odflákli, tak ten by stejně asi přetrval i tak. Ty tam jsou totiž nezapomenutelné "obrázky" z Údolí včel. (23.01.2009)

Pro mě rozhodně nejlepší Vláčilův snímek, který jsem zatím viděl! (Pravda, zatím to byly jen 3 filmy.) Údolí včel bylo skvělé a zařadil bych je hned za Adelheid. Markéta Lazarová měla také velkou sílu a atmosféru, ovšem něco jí chybělo či naopak přebývalo. Adelheid má úžasnou a sugestivní náladu, Vláčilův typický rukopis tu nechybí, aranžmá scén je dokonalé a herecký výkon Petra Čepka a Emmy Černé opravdu potěší. Při vypočítávání kladů však musím zmínit i vynikající hudbu Zdeňka Lišky, který patří mezi nejlepší české (československé) skladatele filmové hudby a kdyby se narodil v Americe, jistě by patřil do světové elity. Hodně zvažuji, zda nedát plný počet hvězdiček..pravděpodobně si Adelheid pustím v budoucnu ještě jednou a mé hodnocení se buď potvrdí nebo vyvrátí..prozatím veliké 4*. (13.01.2012)

Tématem mi to malinko připomínalo Želary, ale zde veškerá podobnost končila. Rádoby dojemný příběh o dětech nácků žijících v luxusních sídlech v pohraničí. V podstatě hodinu a půl sledujete Petra Čepka, kterak se plouží v ponuré atmosféře po šedivém sídle sem a tam a vy si kladete jen jednu jedinou otázku, kdy a jak se mu podaří dostat do kalhotek té nepřístupné Němky. Zcela mi uniká, kde tento film vzal tak dobré hodnocení. Málem jsem nudou pošel. Nemá to vůbec nic. Není tam ani žádná pořádná zápletka a v podstatě všechno podstatné se odehraje během závěrečné desetiminutovky, která jediná snese nějakou chválu. [10 %] (10.11.2023)

Vláčilovi filmy jaksi nejsou můj šálek kávy. Toto je teprve jeho druhý, který jsem viděl ale moc mě nezaujal. Ani nevím co jsem od filmu čekal ale podle dostupných obrázků to vypadalo, že by se zde mohlo něco dít. Ale bohužel. Film se vleče a nějaké dramatické "akce" by divák hledal marně. Co však vyniká je civilní a hlavně výborný výkon mistra Čepka. (08.07.2009)

Když jsem viděl v telce nějaké ukázky, zaujal mě herecký zjev Emmy Černé, a dostal jsem chuť to vidět, protože mi přišlo, že by to mohlo být něco jako Kočár do Vídně - příběh o milostném sbližování Čecha s Němkou v tu nejblbější dobu, kterou si pro to ti dva mohli vybrat (mám rád tyhle milostné příběhy à la Romeo a Julie). Žel, ten film byl dost jiný, než jsem si myslel, a bohužel jsem si opět potvrdil, že mě filmy podle Körnerových scénářů nikdy nedokázaly více oslovit. Františka Vláčila mám v nejhlubší úctě a herectví Petra Čepka bezvýhradně zbožňuji, ale zde mě prostě nic nezasáhlo tak, jak by mělo - ten film mě nebavil, ve většině scén mi přišel příliš tmavý obraz, že tam skoro nebylo nic vidět, u scén s německými dialogy jsem postrádal české titulky (předchozí dvě výtky mohou jít na vrub blbé verzi, kterou jsem zhlédl), a Emma Černá mi přišla předabovaná strašně tvrdým německým hlasem nějaké starší ženy, který se k ní vůbec nehodil. Emočně mě to minulo a netrpělivě jsem vyhlížel konec - smutné, že s výše zmíněným Kachyňovým Kočárem do Vídně jsem to měl skoro podobně. Zdá se, že i mnohé ze skvělých českých filmů z 60. let mě navzdory svým kvalitám nedokáží více oslovit - zvláštní. (24.07.2016)