Rose Island

Tohle by byl skvělý námět pro Wese Andersona. S tlupou "jeho" herců, kteří mu kývnou i na drobné roličky, ale hlavně s jeho citem pro podobně absurdní příběhy, by z něj vymačkal o dost zábavnější film. Tím nechci shazovat snahu Sibilia a jeho týmu, ale pravdou je, že bez ohledu na to, že jde o inspiraci skutečnými událostmi...tady to chtělo víc hravosti a využít právě ty filmové prostředky, které Anderson, ale třeba i Tarantino mistrně ovládá. Minimálně v tom audiovizuálu, má Rose Island velké rezervy...mnoho scén šlo prodat zábavněji. Prostě...na můj vkus se držel Sibilia zbytečně při zemi. Nicméně i tak je ten příběh nosný, většinou nenudí a hlavní hrdina i jeho snahy, byly velmi sympatické. Vlastně není až tak moc co vyčítat. Jen ten promarněný potenciál, protože tohle mohla být parádní absurie, nebo indie ujeťárna. Tak, jako popsala Gabriea Rose Island jako: jen diskotéku na moři, tak si já dovolím označit tento film jako: jen další film Netflixu. Ale dobrý, určitě nejsem otrávený; i v této formě to byla příjemná záležitost s několika výbornými momenty. Doporučuji setrvat u titulí, jsou tam záběry na skutečný Rose Island. (17.11.2023)

Příjemná feel good italská záležitost. Netflix ukázal, že má sem tam i cit pro zajímavou evropskou produkci. Děj se točí kolem italského konstruktéra Giorigia Rosi, který si v šedesátých létech kousek od italského pobřeží zkonstruoval ostrov, který se pokusil oficiálně uznat jako stát. Příběh inspirovaný skutečnými událostmi. V hereckém obsazení i zajímavé tváře, které se mihly například i v seriálech jako Mělas to vědět nebo Game of thrones. Celkově dost vtipná a svižná záležitost. Víc takových věcí z netflixovské produkce. (16.01.2021)

Do tohto filmu som sa pustila, lebo mal dobré hodnotenie od užívateľov, ktorí majú podobný filmový vkus. Takže som si neprečítala, o čom je. Dokonca som nejakou náhodou (asi som si bola pohľadať nejakú dobrotu v chladničke), neprečítala ani úvodné titulky. A tak, asi v polovici filmu, som si uvedomila a skontrolovala, že toto je film podľa skutočných udalostí. A začala som sa na jednotlivé postavy pozerať inými očami. Giorgio Rosa, sa mi v podaní jeho hereckého predstaviteľa, zdal pristarý na čerstvého držiteľa titulu inžinier a trochu detinský, čo sa týka komunikácie a správania. O to viac však stúpol v mojich očiach, keď som si uvedomila, do akého projektu sa pustil. To, čo sa dialo v pozadí mocenských štruktúr tej doby, sa mi zdalo až neuveriteľné. A neuveriteľné sa mi zdá aj to, že som doteraz o tomto umelom ostrove nepočula. Mohlo to byť zaujímavé, keby to nedopadlo takto. Na záver pobaví riešenie celej kauzy zo strany OSN: tak oni posunuli vzdialenosť medzinárodných vôd o celých 6 míľ! (16.03.2021)

Viděl jsem několik letošních italských filmů (některé na online Filmovém festivalu italských filmů v Praze) a většina jich byla vynikající. Toto je taková chytře napsaná oddechovka s pomalým rozjezdem. Někdy se může rodina skládat s pyšného inženýra, alkoholika se záští ke kalabrijským mužům, těhotné barmanka a německého dezertéra. Kdybych žil v té době, požádal bych o občanství. Je to zatraceně vtipný příběh. Vznikl podle skutečných událostí z konce 60. let minulého století. Hrdina vlastně navázal utopii Thomase Morea. Hrdina působí dojmem verneovského snílka mimo realitu. Doporučuji si pustit o něco lepší podobný film z roku 2009 Piráti na vlnách. Hudební stránka filmu sestává z působivých hlavně italských písní z 60. let. Situace jsou buď komické, až groteskně výstřední nebo závažnější, patetické a sentimentální. Do toho hrdina řeší složité vztahy s otcem a bývalou láskou (Matilda De Angelisová známá z minisérie Mělas to vědět). Vedlejší postavy nejsou moc vykreslené. Diskotéka zůstává také jen povrchně vykreslena bez hlubších souvislostí tehdejší doby. (21.12.2020)

Giorgio Rosa, to musel byť riadny týpek! :) Ale nápad mal fakt zaujímavý, hoci to pôsobilo skôr ako nejaký impulzívny experiment, a nie ako dômyselne premyslené "založenie nového štátu". Filmové spracovanie tohto bizarného príbehu ma bavilo, hoci toho sarkastického humoru by som uvítal kľudne viacej. Čo sa mi nepáčilo, tak až príliš veľa tých politických "vsuviek", bez ktorých by to síce nešlo, ale zbytočne bol na to kladený veľký dôraz. Každopádne, zaujímavý kúsok, až sa človek na konci zamýšľa, že prečo to Taliansku tak strašne vadilo. Ale asi sa báli, že to bude až príliš veľký precedens. No aspoň necelý rok si užila Repubblica dell'Isola delle Rose svoju slávu :) (13.01.2021)