Horká kaše

Zajímavá sociální výpověď z československých osmdesátek. Na okraji příběhu zvrácených puberťáků terorizujících Jižní sídliště můžeme zázračně vidět i obraz světa socialistických elitářů s jejich miláčky... Obdivuji, že tohle, spolu se zastáním se metalové mládeže, prošlo cenzurou. Obě Lucie... Bílá i Benešová,  jsou skvělé. (30.11.2023)

Pohřběte disco zruště na hlavu fén na bundu připněte si písmeno M. Já se narodil v roce natočení filmu, takže takový časy nepamatuju, ale o to mám metal raději. Že je film zaujatý proti metalu se mi ani nezdálo, protože i muzikanti dostali prostor k vyjádření a ukázali, že metalisti jsou chytří a mají vysoké školy. Hlavní parta sígrů navíc ani jako ostatní metalisti kolem nevypadala. Dějově mne to vůbec nechytlo a zkrátka mne zaujalo jenom to prostředí. Rozhodně je to o dvě třídy horší než podobně zaměřený film PROČ?. (02.04.2010)

Horká kaše plus podobné české snímky jsou taková má krevní skupina. Mám rád taková dramata, o dospívající mládeži, co poslouchá hudbu, potulují se po ulicích, dělající bordel. My jsme byli dost možná dost podobní. Je pravda, že kvalita filmu je jako kdyby ho točil amatér, taky, že v podstatě jo, pač snad každý působící v tomto filmu jsou naprosto neznámí, včetně režiséra a samotného filmu. Kdyby nebylo uživatele "dobytka", tak bych také tento jinak solidní snímek v životě neviděl. Je fakt, že československá a česká kinematografie v okolí těchto filmů jsou fakt experti. Další solidní případy jsou např. Dont stop a na další si asi už nevzpomenu :-). Opět po dlouhé době velká spokojenost s československou kinematografií. (19.03.2013)

To jsem nevěděl, že české filmy typu nic o ničem měli svého zástupce už na konci osmdesátek... Ony sice v určité podobě vznikaly i dříve, často o problémech nějakého poslance ze strany, ale často tyhle za psychologický film maskované "skvosty" měli nějaký začátek a konec a nesnažily se být o spoustě věcech naráz. Sice taky byly nudné, ale aspoň nějak (byť pitomě) pospojované. Horká kaše je ale svým poselstvím někde na úrovni Dětí noci nebo Laputy. Sledujeme skupinku mladých, kteří poslouchají metal, vymetají sídlištní kluby a mají větší či menší delikventní sklony, kteří rebelují proti staromileckým rodičům, kteří je (asi) špatně vychovávali - což se ale potvrdí jen u nejmladšího z nich, Davida, jehož příběh je nejzajímavější a paradoxně se právě na ten jeho nejvíc kašle. A vzhledem k tomu, že se ostatní postavy skoro nevyvíjejí a Urban vše natočil stylem, díky kterému to lze brát jako fascinace metalovou subkulturou, ale zároveň i jako její opovržlivé zobrazení. Jelikož se to dá lehce číst oběma způsoby, vylučovací metodou z toho vyjde jen jedna ucelenější interpretace - nestranný obraz doby. Je to jím? Možná, snad, ale tenhle film je natolik specificky generační, že to můžou plně posoudit jen ti, co v té době byli ve stejném věku a ze svého pohledu můžu jen říct, že je to taky jeden z filmů s krátkou dobou trvanlivosti a že mi na pohledu tvůrců přišlo vše poněkud zkreslující a povrchní. Tudíž zbývá jen ryze subjektivní obraz doby, ze kterého je třeba si vypíchnout určité scény a repliky, které tímto dojmem nepůsobí. Četl jsem si k tomu reakce uživatelů z tehdejší generace a jediné, na čem se shodují, je radost z toho, že v českých kinech v českém filmu zní metal skupiny Vitacit, zatímco názory na přesnost generačních postav se liší. Já si z toho hlavně vzal atmosféru Jižňáku osmdesátých let, který vypadá přesně tak zaplivaně a šedě, jak jsem si ho představoval. Dokonce jsem poznával spoustu lokací a vím, že dneska jsou na tom všechny o něco lépe, ale samotný Jižňák je stále dost undergroundová čtvrť, kde můžete vidět naprosto všechno. Takže když už nic moc dalšího, aspoň lokace byly skvěle vybrané. 2* (12.03.2024)

Svého času jsem šel na tenhle film do kina. Prý bude o darebácích, a byl a to od rodičů přes děti, jakou postavu tam zahlédne, tak nejdříve se jevila i dobře, pak se ukázalo, že jen proto, že sbírá sílu pro nějakou darebnost. ***S nudou bojují všichni dospívající a v každé době. Násilí, to se někomu vyhne, horší je vždy to psychické, a jak žít, na to si každý musí přijít sám, tedy co pro něho je a co není. ***Na tyhle myšlenky mě nyní film navedl, jinak jsem zvvědavý jak na mě bude působit, dneska se chci kouknout na CSFilmu (31.8.2011 - 18hod), protože jsem ho neviděl 23 let. (07.08.2010)