Reklama

Reklama

Rabbits

Drama / Mysteriózní / Horor / Komedie / Fantasy
USA, 2002, 50 min

Obsahy(1)

Film RABBITS natočil kultový režisér David Lynch. Ukazuje nám niekoľko na prvý pohľad bezpríbehových epizód zo života rodiny králikov. Odohráva sa bez jediného strihu, v jednej izbe, pomocou statickej kamery. Králici medzi sebou hovoria, ale ich dialógy sa zdajú nezmyselné. Do toho sa ozýva dlhý potlesk a smiech ako z klasických sitcomov. Lynch tento film postavil na zvláštnych surrealistických a hororových víziách, ktoré si každý môže vysvetliť po svojom. (Avathar)

(více)

Recenze (152)

JohnMiller 

všechny recenze uživatele

Na prvý pohľad, aj na druhý, to pripomína lacnú inscenáciu nejakej trápnej a nekonečnej televíznej seriálovej predlohy z 90´s rokov. Jedna kamera staticky sníma pohovku, nejaké stoličky, stolík a tak. Samozrejme to vyzeralo lacne, steny vyzerali akoby boli vyrobené z kartónového papiera. Ale ide o film Davida Lyncha, takže všetko je úplne inak ako sa zdá... Rabbits, už ako názov predpovedá, sleduje jednu trojčlennú rodinku zajacov, ktorá si len tak posedáva doma. Otec zajac, mamka zajačica a dcéra. Otec príde z práce domov a v tom aplauz, ako to v tých trápnych seriáloch, ktoré som spomínal, býva, a pustia sa do rozhovoru. Dialógy sú doslova rozložené reverzne. Niekto odpovie popri rozhovoru úplne s cesty a 2 minúty na to dostane otázku, na ktorú už predtým odpovedal. Akoby bol scenár prekrútený presne naopak. Všimol som si toho hneď na začiatku, takže som potom celý čas dával intenzívne pozor, vo svojej podstate to malo zmysel ale v tej Lynchovskej pomotanosti sa dá veľmi rýchlo stratiť. Celých 50 minút panovala veľmi temná atmosféra, akoby divák vycítil, že sa jedná o iný alternatívny svet, v ktorom nemá čo hľadať, lebo sem nepatrí, hoci protagonisti si žijú spokojne a prakticky sa tam nič také strašné nedeje. Rovnako ako zvuková stopa tak aj obraz vyžaroval akoby neznámu formu nášho sveta, ťažko sa to vysvetľuje, márne hľadám slová ale také pocity mám z väčšiny filmov Davida Lyncha, je to tak. Je zaujímavé, že niekoľko záberov z Rabbits použil Lynch o 4 roky neskôr do svojho posledného plnohodnotného celovečerného filmu z názvom INLAND EMPIRE, ktorý bol pre mňa takisto obrovský útok na psychiku. Pri Rabbits mi sadlo takmer všetko, akurát len ten zbytočný spev zajacov si mohol odpustiť. Text nedával Lynchovsky zmysel ani sa nerýmoval, tým pádom sem sadol, ale mňa to neskutočne nebavilo. ()

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Ako experiment slušné. Je to znova niečo iné. Koniec je pekne strašidelný. Rovnako ako prednášanie čudných básni, ale či už to všetko malo nejaký zmysel, alebo nie, tak to je pre mňa záhadou. Pár vecí dobrých, ale väčšinou to bolo statické pozeranie na rodinku zmätených králikov. A pri 50 min. stopáži sa dá ťažko na to pozerať inak ako zmätene. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Geniální absurdita či debilita na n-tou? Těžko říci, ale to již u tvorby Davida Lynche těžko někoho překvapí. Tři herci v maskách, jedno apartmá, jeden statický záběr, atmosférická hudba, frenetický smích publika, minimum dialogů a pár zvuků na pozadí. Toť vše. Podstatné však je, že se u toho člověk "pobaví" více než-li u většiny klasických komediálních seriálů. A Naomi Watts je tu obvzláště k nakousnutí. ()

Kaferano 

všechny recenze uživatele

Králici jsou asi nejvíc z Lynchovy tvorby mimo kategorii žánrů a také mimo kategorii hodnocení na počet hvězdiček. Buď jsme schopni nebo ochotni je přijmout nebo ne. Je to podobné jako když se nám opakovaně zdá noční můra. Buď se snažíme ji vymazat z běžného vědomí nebo ji berem jako svoji součást a necháme ji promlouvat. Králici na mě působí unikátní lynchovsko - badalamentiovskou atmosférou a beru je tak jak jsou. To jsem vyjádřila pěti hvězdičkami... Také u Lynche zapojuju druhou polovinu mozku, která neni tolik zatížená racionalitou a kauzalitou :-D ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Jedno zhlédnutí je na pochopení a vysvětlení si všech těch symbolů poněkud málo. Nevím, co se tímto filmem snažil mistr Lynch říct a zde se snažil vůbec něco říct, každopádně nelze tomuto projektu upřít ani originalitu a ani jistou kvalitu. Nebudu se rozepisovat nad kompozicí snímku, protože o té se můžete dočíst všude možně, třeba i ve většině komentářů. Spíš zkusím nastínit, jak jsem si jednotlivé symboly vyložil já. Začal bych zřejmě u toho, že mi snímek obrovsky evokoval pohled do zrcadla. Když vezmete v potaz rozložení bytu a stíny na zdi za nimi, tak je jisté, že před králíky musí být nějaký zdroj světla. V běžném obývacím pokoji bývá obvykle televize, takže zdrojem světla může být televize, ve které jsem si připadal, že jsem já sám. Tudíž nastala moc hezká situace. Sledoval jsem já králíky v televizi přede mnou, nebo sledovali králíci mě? Kdo byl komu zrcadlem? Celé to na mě působilo, že se Lynch snaží formou sitcomu zaplout hluboko do lidské psychiky a představit divákům během 42 minut (stopáž není jistě náhodná) svůj pohled na život, na jeho jistou stereotypnost, na mezilidské vztahy, na vnitřní svět každého člověka, na uvěznění ve vlastním životě. Králíci sice mluví, ale přitom nic neříkají. Vedou totiž jen jakýsi vyplňující dialog o věcech, o kterých mezi sebou lidé mluví jen proto, protože je děsí ticho. Probírá se stále dokola počasí, probírá se kolik je hodin, probírá se kdo kdy volal. Nic z toho není do konce filmu nijak vypointované, tudíž to není ani důležité. Tím, že si králíci přímo neodpovídají, nýbrž tyhle věty jen tak vypouštějí do éteru, chtěl podle mě autor zdůraznit právě jistou odosobněnost a to, že každý žije ve svém vlastním světě. Mnohokrát jsem byl svědkem toho, že dva lidé spolu zdánlivě vedli dialog, ale takovou formou, že jeden vyprávěl druhému, co měl včera na oběd a druhý mluvil o počasí. Přičemž jeden vždy dokončil svoji větu o obědu a druhý navázal počasím. Vzájemně se neposlouchali. Stejné pocity ve mně evokoval tento film. Taktéž jsem si na filmu všiml jisté automoatičnosti. Po chvíli každý divák pochopil jistý stereotyp. Kdykoli vstoupil králík na scénu, spustil se aplaus. Na podobných stereotypech funguje i náš běžný život. Existují u nás spouštěcí události, které dokonale spustí určitou reakci, která je předem známá. Podobnou roli měl i nucený smích. Myslím si, že v tomto filmu vůbec nešlo o jakoukoli kritiku sitcomů. David Lynch podle mě využil pouze pravidla sitcomů a jejich schéma k tomu, aby je připodobnil k lidským životům většiny běžného obyvatelstva. Také vidím krásnou paralelu mezi chovem králíků v králíkárně a životem lidí v králikárnách, které jsme si pro sebe sami vyrobili. Ze snímku cítím obrovskou odcizenost, a to dokonce od sebe samotných, jako by člověk nebyl pánem svého jednání ani svých myšlenek, ale pouze se nechával životem vláčet a manipulovat na místa, kde si ho přeje někdo mít. Jako bychom byli také chováni v určité králikárně někým nadřazeným. Když jsem tuhle větu napsal, tak mi vyvstanul na mysl obraz a hlas "dábla", který se ve snímku 2x objevil. Nejvíce se mi ovšem líbila paralela v samotném závěru, kdy se za děsivého výkřiku otevřely dveře do děsivého světa tam venku. Králíci je ovšem bez nějaké zvědavosti znovu zavřeli a neopustili své doupě, své místo, které jim dává falešný pocit bezpečí a jistoty. Je úžasné, že si každý divák odnese z filmu něco jiného. Někomu se snímek líbí, přestože uznává, že mu absolutně nerozumí. Lynch totiž rozehrál hru, která se divákům zaručeně zaryje hodně hluboko do podvědomí. Člověk který nemá moc zkušeností s meditacemi a cestami hluboko do vlastního podvědomí, tak zkrátka nebude schopný definovat, proč se mu vlastně tento film tolik líbí a proč na něj tolik působí. Zkrátka v podvědomí ucítí pocit, který na vědomé úrovni ovšem nebude umět pojmenovat. Je známo, že sám David Lynch se oddává transcendentální meditaci, takže odtud zřejmě pramení všechny jeho myšlenky a nápady, které já osobně stále nejsem schopný naprosto vstřebat, naladit se na ně a pochopit je. Každopádně každým další filmem je mi ten člověk bližší. Králíky si v budoucnu rozhodně pustím znovu, protože mi toho mnoho uniklo. Prozatím lepší tři kousky. () (méně) (více)

Galerie (1)

Zajímavosti (4)

  • Psychologové na Univerzitě Britské Kolumbie používají Rabbits jako spouštěč existenciální krize u jejich výzkumných subjektů. (Mitin)
  • Celý film je snímaný statickou kamerou, okrem jedného záberu na zvoniaci telefón. (ČSFD)

Reklama

Reklama