Comandante

Viem, že Stone nemôže za to, ako vyzerá, ale aj tak mi tento dokument prišiel trochu ako rozhovor Saddáma Husajna a Fidela Castra... Ale k veci. Stone dáva niektoré riťolezecké a niektoré absolútne amaterské nahrávajúce otazky, takže sa ani nečudujem, že Castro nechcel nič vystrihnúť. Castro je vlastne milý chlapík, ktorého zbožňujú davy a vie sa krásne vyhnúť tomu, o čom nechce hovoriť (ženy v jeho živote, voľby). Len škoda, že podľa mňa je Castro natoľko zaujímavý, že nepotrebuje takýto priemerný dokument, aby presvedčil svet o svojich názoroch. Určite by si vystačil sám - stačil by zostrih z jeho zanietených prejavov a výsledok by vyznel určite presvedčivejšie... (02.10.2006)

Za celý čas dokumentu sa Stone Castra ani raz neopýtal nejakú fakt zaujímavú a kontroverznú otázku. Väčšina filmu spočívala v tom, že Stone povie nejakú otázku (častokrát nezmyselné veci napr. o filmoch, či dementné filozofické úvahy) a Castro má 5 minútový monológ. Do toho občas prídu archívne zábery, alebo krátke titulky, kde je veľmi stručne napísane "vo co go". Stone sa nesnaží nakrútiť nestranný dokument. Nenecháva hovoriť aj jeho oponentov, nevkladá do filmu dlhé fakty o jeho režime. No a príde pravdaže aj na Vietnam. Každopádne, je to zaujímavý (propagandistický) dokument, vizuálne o ničom, so zlou réžiou, ale Fidel je charizmatický človek, jeho reči nenudia a mal som z filmu kladné pocity. Ale inak je tento dokument úplne zaujatý a chýba mu nadhľad. Proste Stone. (12.08.2006)

Vždy jsem si pokládal otázka, zda tomu všemu Fidel věří, nebo je normálním diktátorem prospěchářem. Bohužel tento pseudodokument mi na tuto otázku neodpověděl, stejně jako Fidel na každou druhou otázku od Stonea. Tato propaganda mě urážela od začátku do konce a to dokonce i svým zpracováním. Oliver Fidelovi podkuřuje tím nejodpornějším způsobem. Oliver Stone je pokrytec a Fidel Castro je lhář. Tečka. Smaž se v pekle, Fideli! (26.07.2007)

Mé hodnocení se pochopitelně netýká titulní postavy ale tohoto snímku jako celku. Osobnosti latinskoamerických diktátorů bez ohledu na politické zabarvení mne zajímají obecně a film Olivera Stonea považuji za pozoruhodnou sondu do této tématiky. A to i přes nepokrytý obdiv (a tudíž nulovou objektivitu), který režisér ke Castrovi chová. (01.07.2007)

Naprosto zbytečný film. Už od začátku bylo přece jasné, že buď Stone natočí Fidelovu oslavu nijak zásadně odlišnou od takové, kterou by natočila sama kubánská televize (jen řemeslně milionkrát lepší samozřejmě), a nebo ho k sobě Fidel vůbec nepustí. Takže vidíme, jak Fidel povídá o své matce, strastech revoluce, ideálech světlých zítřků a tak dále a tak podobně. Neřekne pochopitelně nic podstatného a Stone ho k tomu svými otázkami ani nenutí. Nechal se holt okouzlit nesporným kolosálním charismatem Comandanteho, což jako Američan měl o to snazší, že nikdy na vlastní kůži nezažil zrůdnost komunistické diktatury. Možná bych jen nad tímhle filmem mávl rukou, jenže pomalu nám vyrůstá nová generace narozená nepříliš dlouho před sametovou revolucí, která by mohla ke komunismu zaujmout stejně nenulový tolerantní postoj jako Stone. A v tom jsou podobné agitky velice nebezpečné. (17.01.2005)