Utržený ze řetězu

Francouzský krátkosrstý Le Teriér a jeho drsná verze Srstkova Chcete mě.. Ač bojové plemeno, je čínský palácový psík Danny velmi přítulný a k dětem se chová jako beránek. Kostičky nekouše, ale láme, rád hraje na piano a chtěl by do nějaké hodné rodiny, kde jej nebude týrat zlý gangsterský páneček z Glasgow.. Povrchním šmahem servírovaná Fairy tale o lásce a rodinných hodnotách, u které jsem na počátku litoval, že tam je málo akce a na konci si přál, aby už skončila. Jete, zpátky do boudy..! (04.10.2010)

Nejprve je nutno podotknout, že vedle thrilleru Polibek draka jde o bezesporu nejpůsobivější akční film Jeta Li na americkém území. Vedle primitivních snímků jako Jedinečný se nám tahle asijská legenda představuje coby málomluvný a plachý Danny, neustále nosící obojek, který když mu jeho démonický „pán“ sundá, tak jeho protivníci rázem zažijí hotové peklo. Sirotek Danny je totiž od dětství vychován ve chladnokrevného zabijáka, který bojuje bez zábran a soupeře ničí po desítkách. Jenže osud (rozuměj scénárista Besson, ano ten v posledních letech příšerný Luc Besson, který se stal zlým snem kdejakého kritika) tomu chtěl, aby Danny poznal i tu lidskou stránku svého já a setkává se slepým ladičem pián a jeho nevlastní dcerou, u nichž najde to, co mu tak dlouho scházelo. Už je to tak. Neuvěřitelné se stalo skutečností. Režisér svižného Kurýra Louis Leterrier totiž rozehrává za dunění hudby od Massive Attack dokonale zvládnutý bojový thriller (s pečlivou choreografií Yuena Woo-pinga), který se najednou prolne do inteligentního, komorního dramatu, kdy výlety na loďce nebo společné fotografování s novou rodinou jsou roztomile přirozené. Jde snad o první bojový film, ve kterém se namísto přiblblých dialogů v neakčních pasážích odehrává skutečný příběh. I když režisérovi v závěru dochází mírně dech (a ano, je tu nespočet nelogických pasáží), jeho vizuální orgie nevyblednout, akční sekvence jsou stále přehledné a dokonale propracované, fyzické předpoklady hlavního bijce stále nadprůměrné a i charisma dobrosrdečného Morgana Freemana jede na plný plyn až do závěrečných titulků!! (26.06.2006)

Hodně zajímavý film, velmi zdařile kombinující gangsterský film s kýčovitým dojákem, střižený arénovou akčárnou jako od Van Damma z konce 80. let. Těžko tomu podle popisu věřit, ale díky solidní režii a dobrým hercům tenhle guláš opravdu funguje. Pohádková jednoduchost vůbec nevadí, ba právě naopak. Besson už by mohl zase něco natočit sám... (10.09.2005)

Jet Li má obojek, umí hodně zmlátit lidi, dokonce i Scotta Adkinse, jenže shodou okolností se ho jednou ujme Morgan Freeman a udělá z něho člověka, který se naučí milovat a hrát na klavír. Leterrier tímto filmem přeskočil svůj stín a dodal nám nejzajímavějšího Jet Lieho v západní produkci. Navíc ten příběh je opravdu pěkný. 70% (29.09.2020)

Klasicky kvalitní, ale už ničím překvapující Jet-Li-ovský akční nátěr, chabě maskovaný vyšším poselstvím v podobě nezpochybnitelných myšlenek o potřebě přátelství, lásky a skutečnosti, že správná rodina je člověku vždy oporou. Zůstaje pouze u tohoto sdělení v čele se vždy skvělým Freemanem, byl by to skvělý film. Ale v kombinaci s křupáním všech možných končetin jde ve výsledku o další šunt Made by Besson na jedno shlédnutí. (24.10.2005)