Mezičas

Pokud se mezi tvůrci snímku vyskytne jméno Hubač, je to vždy známka vysoké kvality. Také tento televizní film to potvrzuje. Po stránce vztahů je to nadčasové drama o zklamání rodičů z neúspěchu svých dětí, které mnohdy vede k jejich zavržení. Tentokrát naštěstí nevraživost nepronikla do vzájemných sourozeneckých vztahů Vaška a Michala, které skvěle ztvárnila dvojice tehdy mladých herců - Luťanský a Dlouhý. Snímek možná nedosahuje v oblasti dialogů kvality Nezralých malin, Tažných ptáků či Ikarova pádu, ale pořád je to standard. Ukazuje se, že vzhledem ke svému věku si Hubač lépe rozuměl se seniory než s mládeži. Zaujaly mne dlouhé husté vlasy chlapců té doby. Dneska je většina mladých mužů vyholená nebo plešatá. Po letech jsem se ráda vrátila do časů, kdy měli kluci ještě bujnou kštici. (09.11.2017)

Nebýt výkonů Luťanského a Dlouhého, byla by to spíše podprůměrně zahraná moralita, která se občas pokouší filozofovat nad nesmrtelností chrousta. Haničinec hraje pod psa, Balzerová je nevýrazná a Bartoška zohyzděn brýlemi na dva a půl obličeje. Ale televizní bratři svými zcela odzbrojujícími výkony udělali z této inscenace koukatelnou záležitost. (24.01.2013)

V textu typický Hubač - často frázovité papírové dialogy, mnohdy rovnoběžné nebo i přímo se míjející s realitou (ovšem trefná Vinklářova poznámka, že box dnes chtějí dělat jen Cikáni by asi v roce 2010 měla velké potíže se zachováním v konečné podobě dílka), inscenované často v laciných studiových kulisách. Boxerské realie a bezprostřední výkon Ivana Luťanského (vedle násilně chlapáckého Haničince, jemuž jsem to nikdy moc nevěřil) mne však nadmíru potěšily. (13.09.2010)

Tak jsem dneska znovu tenhle televizní film mohl po letech vidět. Dneska (5.9.2010) se dával na CT2, pro připomenutí si nedožitých 80. narozenin herce Petra Haničince. Ale vedle něho jde i o připomenutí Ivana Luťanského, a dneska vlastně už i V. Dlouhého. Přijde mi zajímavé, jak ten, kdo zde napsal obsah, tak se nápadně shoduje i s těmi, co ho napsali na CT teletexu a na na internetu - Seznam.cz. Ale hlavní pro mě byl příběh otce a dvou synů, tak jak ho napsal J. Hubač. je to taky ukázka toho, jak je politika a režim nedůležitý, a jak člověk stále potřebuje pro svůj život to či ono, a pokud to nemá, tak je nespokojený, hledá, bojuje... (05.09.2010)

Promarněný herecký potenciál na zbytečně dlouhou vztahovku, sepsanou podle všech možných klišé. Navíc prosadit se v boxu chtěli mladí někdy ve 30., 40. letech, ale tohle jsou raná léta osmdesátá, mankote! Kdyby Luťanský chtěl být třeba fotbalistou brankářem, a nešlo mu to a vždy zavinil gól do vlastní sítě, věřil bych tomu nějak víc. Také vztah s bratrem je podle všech klišé přihrádek, i když skvěle zahraný. Dobrá je i scéna se synem u klavíru při zpěvu lidových písniček (ačkoliv podezírám tvůrce, že ji tam museli dát, neb v té době komunisté zase razili lidové písničky pro soudružnost státu). Ale je toho zkrátka málo, čím film na té velké ploše nakonec zaujme. Navíc zbytečně dlouhý film klame tělem i pokud jde o téma - nakonec zjistíme, že celou dobu nešlo o vztah otce a syna, ale o vztah dvou bratrů. (11.03.2013)