Dannyho parťáci 2

Steven Soderbergh dokazuje sobě i nám, že je schopný natočit o tomtéž dva velice odlišné filmy a ještě tím slušně pobavit. Bohužel je tam už jen to "slušně". Povedeně si pohrává s ruční kamerou, která roztřeseně snímá ty elegantní a dobře vypadající herce, kteří už nepůsobí tak sebejistě a pohodově jako tomu bylo při prvním setkání. Ano, je to záměr a je to zajímavý záměr...jenže, kdo o to stojí? Tohle jsou Dannyho parťáci, sakra, ne Guy Ritchie, jehož filmům se až podivuhodně podobá i místní hudba. U toho opravdu člověk neví, co může čekat...skoro:) Ale právě proto, že tohle je "jen" Steven Soderbergh a jsme v žánru v jakém jsme, tenhle tah s temnější atmosférou a pokažením všeho, co jde, moc nevychází. Co ale vychází na sto procent, jsou některé konverzační vtípky, například nezbytný rozhovor Clooney-Pitt mezi čtyřma očima a nějakým tím chlastem, ze kterého pochopíte, že i velká sklenice může být i velkému herci malá. Další skvělá věc a ukázka všemocnosti režiséra je Julia Roberts. Ta samá Julia Roberts, která byla v prvním díle symbolem krásy a tím, zač stojí bojovat do posledního dechu, tady vystupuje jako nenamalované (nebo aspoň namalované tak, aby vypadalo že není namalované) a špatně oblečené křoví a na výsluní září a sexappealem žhne Catherine Zeta-Jones, které mimochodem ty kratší vlasy sluší tak, že by se to mělo v rámci bezpečnosti zakázat. A rozhodně po Bradově boku vypadá líp než Angelina Jolie (zdravíme Tylera;)). Pořádně kvalitní fotky v těch rudých šatech z konce filmu a máme tu novou bohyni....ale to už jsme zase tam, kde nemáme být. Máme být u toho, že ač se druhý díl snaží jak chce, hraje na jinou strunu a kdesi cosi dalšího, aby diváka zaujmul (za což budiž rejžovi chvála aspoň kvůli tomu úmyslu), dějově kombinační frajeřinky je třeba mít v krvi tak jako je tomu třeba u Podfukářů, jinak bude výsledek spíš horší než lepší. A osobně si myslím, že žoviální nadhled slušel Dannyho Parťákům poněkud víc. Hodně těsných 70% a jdu se svou milou na večeři;) PS: Pokud jste to dělal všechno sám, tak hodně velký respekt, monsieur Cassel. (30.11.2006)

Soderbergh tentokráte boduje jen a pouze po formální stránce. Opět se dočkáme výtečné a nápadité kamery, skvělého zapojování filtrů, podbarvené hudby, či krásných kostýmů, jenomže tím to vlastně hasne a dál už není nic, co by stálo za řeč. Obsahově je film až příliš komplikovaný, scénář je zbytečně zmatený, děj je až příliš rychlý a nápaditost a vtip z jedničky je taky pryč. (22.07.2005)

Na Dannyho parťáky 2 jsem čekal každý den po shlédnutí dílu prvního. Ve druhém dílu se film více než na ostatní zaměřuje na Brada Pitta a překvapivě na novou tvář Catherine Zeta-Jonesovou. Více prostoru než v prvním dílu zde dostává také Matt Damon. Děj tu popisovat nebudu, buď jste si jej přečetli v obsahu, nebo v ostatních komentářích, než jste se dopátrali ke mě;) . Film samozřejmě více pobaví diváka, který neviděl díl první, ale pro ty co první díl viděli, je druhý doslova až ten druhý v pořadí. S filmem strávíte příjemné odpoledne, večer, noc... Ale vracet se k němu asi nebudete. (31.05.2005)

Byl jednou jeden Ocean a ten byl tak impozantní, že dokázal spáchat i takovou loupež, jaká by nikdy nikoho jiného snad ani nenapadla. Tedy nikoho mimo Hollywood, samozřejmě. A ten Ocean měl s sebou partu hustejch týpků, kteří taky stejně jako on zrovna chyběli ve škole, když se probíraly "morální zábrany", takže jim nečinilo problém se s ním do těch bláznivých loupežnických kousků pouštět. To jsme se přesvědčili už v jedničce a tady ve dvojce to je obdobné. Nicméně mám trochu pocit, že autor geniálního loupežnického plánu si tentokrát pozval na pomoc s prosíkem o radu i samotného Harryho Pottera a ten mu nakukal pár fikaných kouzel, protože v reálu by takto překombinovaná akce musela umřít už na samém startu. Když se ale divák oprostí od kombinačních kliček a nechá se jen tak "houpat na hladině a unášet proudem", dá se tohle Soderberghovo dílo dokoukat i bez hrozby stržení mozkových závitů. (11.05.2013)

Asi patřím mezi tu malou hrstku šílenců, kteří mají natolik zvrácený humor, že jim nestačí 11 a ani 12 superhvězd, ale 13. Tou 13náctou superhvězdou pro mě je nalezený vnitřní humor Dannyho parťáků 2, který se chvílemi přesouvá na pole sebe parodie. Což mě naprosto naplňuje. Pro přesnost příklad za všechny. Julie Roberts přijede hrát Julii Roberts na dovolené. Mimo jiné se setká s Brucem Willisem , který s ní v klidu diskutuje a baví se o tom kde byli naposledy a poté jí někdo v klidu řekne, že vůbec nevypadá jako Julie Roberts. Steven Soderbergh pochopil, že klíčem k kvalitnímu filmu nejsou vážné pohledy super hvězd, ale humor, s kterým na sebe dokáže film sám a postavy v něm pohlížet spojený s dokonale vypointovanými scénami jako je např. "záchodové svědomí" v podání Brad Pitt na začátku filmu. Nečekal jsem, že se pobavím lépe než u prvního dílu, který mě poměrně zklamal nevyužitým potenciálem a nulovým humorem. Přesto je dvojka zdárným pokračováním posouvajícím celou sérii trochu jinam a v které se Steven Soderbergh vůbec nebojí riskovat a vytvořit pro nezkušeného diváka komplikovanou montáž scén, která při pochopení její pointy dává až ďábelský smysl. Už teď se těším na další díl který jak moc a moc doufám, udělá další krok správným směrem a zasměji se ještě o trochu více. (03.04.2007)