Kid

Prvýx cca 15minút, kým sa na scéne nezjavilo WILLISovo mladšie ja bolo svieže a Brjús bol typovo naozaj presvedčivý. Cynický parxant, ktorý roky tvrdo na sebe makal, aby potom pôsobil ako tieňový poradca fplyvnýx a mocnýx ľudí v politike, byznise, či médiáx. Arogantný a do seba zahľadený suxar, ktorý nedokáže navonok prejavovať žiadne city. Ani k otcovi, ani ku kolegyni a priateľke. S príxodom malého tučného „spratka“, fktorom hlavný hrdina spoznáva sám seba keď mal 8 rokov sa dej začne rozbíjať a postupne sa dobre rozbehnutá komédia mení na morálistickú štúdiu s poučeniami každýx 5 minút. WILLIS už len odrapkáva klišeoidné frázy a jeho morálne precitnutie a otočka o 180° nie je ani dojemná, tobôž uveriteľná. Celkovo tu Brjús film nezaxraňuje, skôr sa topí spolu s ním... Hereckú česť tak obhajuje skôr ženská osádka vo vedlajšíx úloháx: sqvelá asistentka v rokox a najuveriteľnejšia postava filmu - Lily TOMLIN a čiastočne aj WILLISova kolegyňa, symplastická Emily MORTIMER. Malý tučko je totálne toporný a pôsobí ako detskí „herci“ zo Zlatej brány alebo ako Majka z Gurunu. Samozrejme je tu pár nápaditýx scén a niektoré hlášky či situácie pobavia, ale scénar nedokázal vyťažiť ani 50% z veľmi dobrého námetu a celé snaženie kazí predstaviteľ detskej úlohy spoločne s typicky Disneyovským moralizovaním. Korunu nefkusu a klišé završuje záverečnýx 15minút kde už je len morálne posolstvo a nuda bez humoru a nadhľadu. Film je totiž ako rodinný veľmi zle namiešaný. Detskú časť publika, bude úvodnýx 20minút nudiť a pre dospelákov je celý stred infantilný. Záver je hororom pre fšetkýx a TURTULAMBOVI sa opäť nepodarilo nadviazať na úspex snímky FENOMÉN s Johnom TRAVOLTOM. Celkovo len o xlp medzi 2/3 - 52% (08.05.2008)

Přemýšlel jsem, jestli jsem už někdy dříve viděl, ale kromě známého názvu se mi vybavilo asi tolik, jako Russovi z jeho dětství. O to více mě překvapilo, že u téměř pamětnického filmu se dalo v pohodě vydržet celou dobu a držet si přiblblý úsměv. Film splňuje všechny uvedené kategorie. Akorát na konci byla ukázka třetí generace Duritzů už dost velkou klišé nadsázkou, ale budiž. A dávám za pravdu - sekretářka byla příjemným zjevem (nemyslím tu starou). (19.04.2016)

Každým dalším zhlédnutím se utvrzuji, že je Kid oddechovkou z nejpříjemnějších. Vezměte si kupříkladu už ten uvolňující obsah, v němž herec - ikona Bruce Willis dostává druhou šanci být přívětivějším. Nu řekněte, komu se to poštěstí? Z fiktivního světa mne napadá například ještě Ebenezer Scrooge, hledat v světě reálnějším bude obtížné... Uvažuji jen nad tím, která z pozic JÁ je lepší a do které bych byl radši katapultován, kdyby byl Kid příběhem mým. Zda volit roli DN ve věku osmi let, jemuž se poštěstí navštívit sebe samého ve věku cca čtyřiceti, či zda brát úlohu DN, tentokráte jakýmsi způsobem etablovaného čtyřicátníka, který je navštíven sám sebou, svou mladší, "nezkaženou" verzí... 75% (29.12.2013)

Minulost je stín, nedá se překročit, jen se plouží za námi. Můžeme se tvářit , že ho nevidíme a neznáme, ale jediný východisko, jak se ho zbavit je, odstranit toho, kdo stín vrhá.., nebo se s tím vyrovnat. Není to vždycky konfrontace dětství-naděje, sny X dospělost- frustrace, nenaplnění, . Zajímavý námět. Doufám, že až pudu nakoupit, tak nepotkám 10. letého nadějného fotbalistu co s otevřenou pusou kouká na plešatýho tlustocha a říká "Ty vole to jsme dopadli!". (12.08.2015)

Sterilně vypočítavá "disneyho" moralitka pro celou rodinu, chtělo se mi v první půlce křičet, když sebestředný, povýšenecký a lidi nesnášející blbec hystericky kolaboval z přepracování. Musel si totiž s pomocí svého osmiletého já vzpomenout na dětství, aby se dokázal změnit a objevil ty pravé hodnoty. A faktem je, že se mu po zklidnění a přijetí situace fandit dalo a povedený 100% šťastný konec s ním i zúčastněně prožít. (15.12.2015)