Můj učitel Ibrahim

"V koráne je všetko, čo treba vedieť..." Samotársky Momo vyrastá nejakú dobu s otcom, neskôr už iba sám. Tam v Paríži na Modrej ulici je vždy živo a rock´n roll tam vyhráva od rána do večera. Ľahké ženy sú mu k službám kedykoľvek a jeho jediný skutočný priateľ je predavačom v obchode. Otvorené má i v nedeľu. Nie je arab, je moslim. O. Sharifa som nevidel už poriadne dlho a som rád, že som ho videl práve v tak dobrom filme. V úlohe predavača Ibrahima snáď zúročil všetko, čo za tie roky pochytil a pretavil to všetko do skutočne ľudskej postavy náhradného otca. Na všetky otázky nachádza odpovede v koráne a musím povedať, že je to jeden z mála filmov, ktorý ma donútil pozerať sa na moslimov trochu inak. Videné na stv2, škoda, že obraz nebol práve najkvalitnejší, ale zážitok mi to nepokazilo. 80%. (12.04.2013)

Prislo mi to jako takove snazeni o priblizeni kultur v dnesnim svete... Pokud se ale na to divame strizlivyma ocima, vidime velice naivni a prosty filmecek. Jako klady bych urcite jmenoval postavu ztvarnenou Omarem Sharifem, ktera dodala pohodu a klid i pres obrazovku. Slusny byl i vyber pisni a prvni polovina filmu. Od odchodu otce, uz mame moznost videt spoustu rozpacitych scen ( at uz navsteva matky, koupe auta, identifikace otce... ). Vrcholem je pak cesta do Turecka, kde vidime svycarske popelnice, albanske mraky, recke mraky, recke sloupy a Istanbul. Zaver s Ibrahimem v hlavni roli je taky takovy " zvlastni ". Jednou a dost. (16.12.2008)

Trochu moc idealistický a ve své druhé půli i naivní francouzský kosmopolitní film, takový ten ,,filmově" opojný cukrkandl, s hořko-sladkou příchutí dospívání, kdy to tolik pudí objevovat svět a ,,toužení svědí jak uhry pod mýdlem", kdybych si dovolil parafrázovat krásný příměr pana Kainara ... Film, který se zprvu tváří velmi otevřeně, ale pak se čehosi zalekne a místo realismu nabídne sentimentální road movie po Evropě (Mimochodem, zajímalo by mne, jak v 60. letech projížděli naši hrdinové autem přes Albánii, která byla v té době geopoliticky naprosto izolovanou zemí...). Škoda, ten začátek byl skutečně originální a retro atmosféra fascinující, navíc ono periferní předměstí Paříže vypadalo, jako kdyby se děj odehrával někde zcela mimo Evropu v arabském světě... ,,Aby jsi poznal, jestli je země chudá nebo bohatá, sleduj popelnice. Když vidíš popelnice a nikde okolo nebude smetí, je země bohatá. Když je smetí v popelnicích, není ani bohatá, ani chudá, je turistická. A když vidíš jen smetí a žádné popelnice, pak je to země chudá..." *** a 1/2 (06.01.2012)

Zvláštní film ve kterém se, i po usilovném přemýšlení, nevyznám tak jak bych chtěl. Chtělo by asi vidět více snímků od Dupeyrona. Chvílemi mi totiž film připadal upřímně upřímny a moc jsem si ho užíval, chvílemi na mne však působil jako smiřující agitka, která neví co vlastně vypráví. Proto se přikláním k názoru, že první, oddechová půlkabyla daleko lepší daleko lépe, ať kvůli své hudbe, příběhové freskovitosti či budouvání vztahu dvojice Sharif, Boulanger. Druhá půlka už pak jen uzívárá společnou cestu za štěstím a končí tak jak většina čeká. A tady se mi začal vkrádat nemilý pocit, režisérovy motivace rozdílných kultur, a film pro mě obrátil o 180 stupňů. Těžko říct. Přes to pěkné tři hvězdy. Ztráta času snímek určitě není a zejména v první půlce je film dostatečně poutavý (a to hned díky několika faktorům). "U Araba znamená, že je otevřeno od osmi do půlnoci, dokonce v neděli" (17.12.2008)

Nedá se říct, že by se na to špatně dívalo, neřestné předměstí Paříže je zde zachyceno s náladou 60. let, barevné filtry a dobová hudba výrazně umocňují nostalgické obrazy dětského vnímání světa dospělých. Co mi však nesedělo byl Ibrahim, jenž měl zásadně ovlivnit život chlapce, který se v podstatě vychovával sám a předat mu krom své náklonnosti také moudré rady do života. Potom jsem nepochopila, jakým výchovným fíglem byla ignorace chlapcových zbytečných krádeží a doporučení podávat otci kočičí paštiky nebo dolívat jakýmsi sajratem víno. A vůbec, celý jejich vztah vyzníval do prázdna, takové moudro pro moudro a ve finále rozdával rozumy v Ibrahimově zděděném krámku dospělý Momo - slabá pointa. (01.03.2009)