Mnoho povyku pro nic

Příběh z dob, kdy panenství nastávající bylo důležitější, než její charakter a inteligence. Nemá asi smysl nějak zastírat, že k Šejkspírovi mě to zrovna dvakrát netáhne, ale moc rád bych (kvůli Kennethovi) projel alespoň jeho filmová zpracování. Much Ado About Nothing je tedy po čase druhým filmem "ze série". Nejprve musím vyzdvihnout skutečně nabité obsazení, ve kterém se objevují Shakespearovští veteráni Branagh, Thompson, Blessed a Briers doplnění mladými uchy jako RSL, Beckinsale, Reeves, nebo Washington s Keatonem. Nedá se upřít precizní, řemeslně přesné zpracování, na Ostrovech asi nemohli najít nikoho schopnějšího a na pozici vhodnějšího člověka, než je právě KB. Za zmínku v samotném filmu stojí hlavně dokonalé pošťuchování v té době manželů Kennetha s Emmou, nebo opravdu vtipné námluvy zprostředkované jejich přáteli, což je vůbec to nejlepší a nejzábavnější z celého příběhu. Stará literární angličtina je doslova procházkou peklem, kde se místy bez titulků absolutně nechytám, přesto je film neuvěřitelně živý a svěží a vzbuzuje přesně tu magickou atmosféru, jakou máme při čtení her nejznámnějšího světového dramatika. (16.09.2021)

Videl som už veľmi dávno, ale aj vtedy som si myslel, že asi takto má vyzerať moderná shakespearovská adaptácia. Na jeho hry kedysi (a aj dnes) chodili a chodia všetci, takže aj o úlohy v jeho filmových adaptáciách by sa mali herecké hviezdy biť, čo sa stalo našťastie aj v tomto prípade. Branagh ho má dokonale naštudovaného a tomu zodpovedá aj kvalita jeho filmových diel. (08.02.2013)

Plejáda hereckých hviezd dáva tušiť nečakaný zážitok. A ak vám okrem hrania začnú aj spievať nádherné melódie do príbehu, ktorý pre nás napísal sám veľký Shakespeare, nemôžete ľutovať dve hodinky strávené v príjemných, bezstarostných farbách Talianska, v ktorom sa to celé odohráva. Takto to dopadne ak niekto natočí film s láskou a úctou k predlohe. Však, pán Kenneth Branagh? (08.10.2007)

Já to vidět v originále bez titulků, tak se z toho nejspíš zcvoknu. Ta stará angličtina je totiž fakt naprosto šílená věc. Jako kdybych ani angličtinu neposlouchal. Kenneth Branagh si ale s příběhem Willfrída z Šejkspíru vyhrál, to se musí nechat. Sice mě to místy nudilo a připomínalo příběhy Jane Austinové, ale závěr byl tak nadupanej, že mi úplně vrátil sílu do žil. Morálně silnej a režisérsky naprosto dokonalej. Poslední scéna, ta by snad měla být povinně v nějaké placené terepii pro dobrou náladu. Jo a Keanu Reeves se mně tady fakt docela líbil. Byl takovej miloučkej (na padoucha), ale víc za něj mluvil zjev, než to, co sám řekl. (07.05.2014)

Při sledování Mnoho povyku pro nic jsem si více než v kterémkoliv jiném filmu uvědomoval, že předlohou je divadelní hra. Branaghova verze je vlastně divadlo v exteriérech. To neříkám jako výtku, mě to naopak přišlo docela osvěžující. Ze začátku jsem se sice trochu nudil, ale zhruba od momentu, kdy začal být realizován plán, jak dát dohromady Benedicka a Beatrice, jsem se do děje dostal. Herecký výkon představitelů této dvojice se mi líbil ze všech postav nejvíc, s jedinou výjimkou. A tou je Michael Keaton... kdykoliv se objevil na scéně, tak jsem se mohl smíchy potrhat. Kam se hrabe role Batmana :-) (26.10.2011)