Jindřich V.

Kenneth Branagh a William Shakespeare - to je takřka nerozlučná dvojice. Ten první se snaží postupně natočit snad vše, co ten druhý napsal. Někdy se mu adaptace povede trochu méně, vesměs ale jde o dílka, z nichž by měl autor předlohy jistě radost. Jindřich V. patří mezi Branaghova vrcholná díla. My, odkojení filmy nasáklými americkým patriotismem, najednou sledujeme film, který je přeplněný nacionalismem anglickým. Ale je to nacionalismus tak ryzí, tak skutečný, že si divák takřka připadá jako Angličan a je ochoten vstát z křesla a jít bojovat za krále Jindřicha. Králův projev před rozhodující bitvou je pak jen umocněním onoho entuziasmu, který v té chvíli sice jakoby skomírá, ve skutečnosti se ale nadechuje k finálnímu náporu. Brilantní herecké výkony jsou u "shakespearovských" herců celkem obvyklé, takže není zase moc třeba se o nich rozepisovat. Každý, kdo má rád historické filmy (nejen ty shakespearovské), by si tenhle film neměl nechat ujít. (21.08.2002)

Jakmile padla první replika nadabovaného Kennetha Branagha a jeho hlas zněl jako by byl vykleštěný, TV jsem vypnula a jala se shánět dílo v PŮVODNÍM ZNĚNÍ. Trvalo to, ale rozhodně se vyplatilo. Dále je ku prospěchu mít Shakespearova Jindřicha přečteného, lépe se orientujete v ději a víte k čemu se vlastně vrací ve svých vzpomínkách. Bouřlivé pijácké výboje Jindry a důvod jeho proměny, jsou zde mlhavě popsány, přestože je to jedna z věcí stěžejních. Jinak je zde celé dílo uchopeno zkušenou rukou, což je ostatně zmíněno v ostatních komentářích. Nejvíc mě vzala brilantně natočená scéna samotné bitvy, měla jsem pocit až fyzické přítomnosti. Rozhodně je to pro všechny, kteří mají rádi historické filmy, nebo samotného Shakespeara. (24.11.2013)

Pre mňa zatiaľ rozhodne najlepší "Kenneth", posledného "Kenneth-a" (Thor) som zatiaľ (k 03.07.11) ešte nevidel (no čo som videl trailer a čo to čítal, sotva sa to chytí na Kenneth-ovu klasiku :). Verím, že Šejkspír sa v hrobe iba spokojne usmieva! Jeho odkaz žije ďalej ("Celý svet je scéna a muži, ženy - všetci sú len herci"). (03.07.2011)

Jedna z nejlepších shakespearovských adaptací. K.Branagh se obklopil anglickou hereckou špičkou, D.Jacobimu přisoudil roli moderního chóru a sám se s jistotou zhostil nejen režie, ale taky titulní role. Nezapomenutelná je v jeho podání především motivační řeč k armádě (Crispin´s day speech), ze které dodnes čerpá většina autorů historických velkofilmů, syrová inscenace bitvy u Agincourtu a čtyřminutový nepřerušovaný záběr, v němž nese přes bitevní pole jednoho z mrtvých vozatajů (Non Nobis, Domine-úžasný hudební doprovod P.Doyla). Tak tedy "once more unto the breach, dear friends, once more!" (31.01.2007)

Skvostné, od prvních slov Dereka Jacobiho až po jeho poslední jsem prakticky jenom nadšeně zíral, práce kamery, vytvořené kulisy, herecké výkony, hrdinský patos (leč tentokrát anglický :), ale přitom i překvapivá míra reality a otázek o smyslu všeho toho - to vše Branagh převedl na plátno v naprosto neodolatelném balení. A krásná, postupně gradovaná Doylova hudba zážitek vylepšuje ještě o sto procent. Jistě, že člověk nemůže brát tohoto Jindřicha V. jako toho skutečného, ale Shakespeare a Kenneth (jeho herecký výkon mi sedl neskutečně, sympatičtější postavu aby člověk pohledal) ho jistě v mých očích imortalizovali. Noční tábor, proslov, Non nobis a jaksi vzhledem k zbytku filmu nesedící závěr a o to víc fajn - to nejlepší. (29.03.2015)