Režie:
François TruffautKamera:
Pierre-William GlennHudba:
Georges DelerueHrají:
Jacqueline Bisset, Valentina Cortese, Alexandra Stewart, Jean-Pierre Aumont, Jean-Pierre Léaud, François Truffaut, Nathalie Baye, Jean-François Stévenin (více)Obsahy(1)
Pohled do zákulisí jednoho natáčení a do lidských duší posedlých filmem. „Natáčení se podobá jízdě dostavníkem na Divokém západě, zpočátku to vypadá jako pěkný výlet, ale brzy začnou všichni pochybovat, zda dojedou k cíli," říká Francois Truffaut v komentáři ve svém filmu Americká noc.
„Americká noc" je způsob natáčení, při níž se noční scény natáčejí s použitím speciálních filtrů na kameře ve dne. Film o filmu, přibližující práci od prvního dne natáčení do rozchodu filmového štábu, je především osobním vyznáním Truffautovy lásky a posedlosti tímto médiem. Jeho vášeň cítíme z každého dialogu, narážky, z každého metru filmu. Je to polyfonie lidských vztahů, skrytých vyznání, vědomí zodpovědnosti, lásky i žárlivosti. To vše jen potvrzuje jiná režisérova slova: „Filmy jsou harmoničtější než život."
Truffaut sám ztvárnil roli režiséra a přitom se při vlastním natáčení potýkal s mnoha technickými a organizačními problémy. Za svůj hold filmovému umění získal Oscara za nejlepší zahraniční film.
(Česká televize)
Videa (1)
Recenze (250)
François Truffaut byl člověk,který filmy opravdu miloval.Je to cítit z každého filmu,který natočil.Já spolu s ním tuhle lásku sdílím a děkuji Bohu,že jsem měl tu čest vidět Americkou noc,nejkrásnější poctu filmovému řemeslu,jakou kdy kdo natočil.Člověk dostane možnost nahlédnout do natáčení filmu,do vztahů ve štábu a je to příjemný pocit,když se cítíte,jako byste tam patřili.Americká noc není dokonalá,občas vypadne z tempa a režisér se někdy až příliš opájí kdejakou maličkostí,ale pokud máte filmy rádi,tak si tento nemůžete nezamilovat.Už jen pro tu scénu,kdy režisér nahází na stůl svoje filmové knihy a do toho hraje z telefonního sluchátka jímavá hudba.Výsledek? Tenhle film má vskutku kouzelnou moc! 90 % ()
Nenapadá mě přesnější výraz než „hemžení“. Neustálé hemžení lidí, kteří žijí filmem, lidí, kteří žijí ve filmu. Scházejí se a rozcházejí, domlouvají a dohadují, pomlouvají a chválí. Jsou roztomilí, směšní i nešikovní. Jsou obyčejní a přesto je na nich něco zvláštního, něco, co jim dodává punc jedinečnosti. Jsou jací jsou, žádná z jejich chyb mi nevzala touhu být členem stejné rodiny, dělat stejně marnivou práci. Milovat film. ___ Americká noc se léty vychvalování mezi cinefily propracovala do pozice „opovažte se ho nemilovat“ filmu, přitom k oslovení diváka sama používá nanejvýš nenucených prostředků. Truffaut si svých diváků, hýčká, nikdy se nesníží k vykonstruované hře na city. Proto všechny ty mikropříběhy mohou na někoho působit neučesaně, některé dokonce zbytečně. Mě svou pestrostí bavily a po dlouhé době jsem si u nějakého filmu přál, aby trval déle. Otázkou je, jste-li nutně odsouzeni do role zachmuřeného pozorovatele, když vás bavit nebudou (jako manželka produkčního, pletoucí uprostřed všeho vzruchu nevzrušeně svetry)? Ukojí vaši touhu po vyšším umění scénář, protkaný v druhém plánu nádhernými odkazy na slavné tvůrce? ___ Muset si v rámci filmů o filmu vybrat mezi propracovanějším, cyničtějším, ale hůře stravitelným Hráčem Roberta Altmana a Americkou nocí, už jen za vizualizací Ferrandovy vzpomínky na promyšlenou krádež fotosek Občana Kanea (který údajně změnil Truffautův život) dám přednost filmu, u nějž jsem ani okamžik nezapochyboval, že vnikal s radostí a pro radost. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, Jeanne ()
Jak už je zde psáno, Americká noc není bezchybný film. Upřímně, vzhledem k hodnocení a celkové auře této pocty filmovému řemeslu jsem očekával větší bombu. Jako vždy v evropských filmech z této doby, štvaly mě chvílemi hrůzné postsynchrony, zmateně vyhlížející střihová skladba, nebo občasně podivné herectví. Ale to všechno jsou dílky filmové skládačky, která zrovna k Truffautovi, vzhledem k popelu, z jakého povstal, patří. Přese všechno je Americká noc snímek, který prýští láskou ke kinematografii a proto mu s podobnou láskou odpustíte kdejakou chybku. Truffaut byl král cinefilů, Americká noc budiž toho důkazem. 7/10 ()
Ne, zas až taková bomba to není. Ale jako snímek, který se snaží divákovi přiblížit natáčení filmu a různé zákulisní peripetie, poslouží velice dobře. Některé scény, jako třeba ta se speciálně upravenou svíčkou nebo ta s oknem ve vzduchu mě docela překvapily, ale celkově se zde divák dozví hodně věcí. Tempo by sice mohlo být možná trochu svižnější, ale jinak se mi film líbil, takže 4*. ()
,,ČO JE TO TEN VÁŠ FILM? ČO JE TO ZA POVOLANIE? VŠETCI SPOLU SPIA, TYKAJÚ SI, VŠETCI SA PODVÁDZAJÚ A HROZNE KLAMÚ. TAK ČO TO JE? JE TO NORMÁLNE? MNE SA TEN VÁŠ FILM HNUSÍ, JE MI ODPORNÝ. NENÁVIDÍM HO!" __ Zaujímalo by ma, či postava Truffautovho režiséra vychádza zo skutočnosti a aj pri iných svojich filmoch sa správal ku členom štábu tak zhovievavo. Inak som sa počas sledovania dozvedel čo-to z technickej stránky filmu, o čom som dovtedy nechyroval. Krásnu snovú scénu u mňa prekonáva Truffautovo počúvanie hudby cez slúchadlo počas ktorého otvára balík s knihami o Bergmanovi, Godardovi, Hawksovi či Hitchcockovi (s ktorým viedol slávne rozhovory). A napokon je tu ešte prenádherná Jacqueline Bisset s jej tmavými zmyselnými očami. (2548. hodnotenie, 227. komentár k filmu) ()
Galerie (78)
Zajímavosti (13)
- Celosvětová premiéra proběhla 15. května 1973 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- Názvy knih, které režisér Ferrand (François Truffaut) vybaluje, jsou: „Pour Bunuel: interview inédite“, „Carl Theodor Dreyer's Jesus: A Great Filmmaker's Final Masterwork“, „Anthologie du cinema no 23: Lubitsch, Premier Plan - Ingmar Bergman“, „The Films of Jean-Luc Godard“, „Hitchcock's Films by Robin Woods“, „Roberto Rossellini“, „Howard Hawks par Jean A. Gili“, „Bresson par Jean Sémolué“ a „Travelling: revue de cinéma“. Truffaut tím vzdává poctu jak svým oblíbeným režisérům, tak filmovým publicistům a teoretikům. (Volpe)
- V jedné scéně si režisér Ferrand (François Truffaut) a kameraman Walter (Walter Bal) prohlíží fotografie herečky Julie Baker (Jacqueline Bisset). Ferrand zmíní, že si ji pamatuje „z filmu s automobilovou honičkou“, čímž odkazuje na film Bullittův případ (1968), kde se Jacqueline Bisset objevila. (Baxt)
Reklama