Hamlet

Tak si tak říkám, kam se poděly některé scény a také herci v seznamu a ono jsem viděl poloviční zkrácenou verzi :-) No dobrá, stane se ;-) Filmové zpracování se povedlo, o scénáři nemožno debatovat, Hamlet je Hamlet, ale pro Branagha jako režiséra byla taková látka spíše ztížením práce. Povedlo se výborně, Branaghovo jízlivé stvárnění Hamleta se mi líbilo, skvělá práce. (03.07.2014)

Hodnotit Shakespeara se raději neodvážím, snad proto že se můj názor na něj mění takřka každý den. Tento film ale pro mě představuje naprosto jasné literárně-filmové veledílo, jehož strnule archaická mluva a správně divadelní herecké výkony na mě zapůsobily už v poměrně mladém věku a od té doby jsem toužebně očekával, kdy se film objeví na televizní obrazovce. Dočkal jsem se za dost dlouhou dobu, ale zklamán jsem rozhodně nebyl a z mnoha "utajených" postav se mi zrodily nyní již známé herecké tváře. Na to, abych identifikoval "šachovou" postavu Charltona Hestona, jsem se však musel sakramentsky soustředit. (24.03.2005)

Z většiny herců, když se pokoušejí o Shakespeara, mám pocit snad až strachu a úpěnlivé snahy rozehrát co největší a nejdůstojnější drama. Napadají mě tři, kterých se to netýká. Anthony Hopkins v Titovi, Orson Welles v Othellovi a Macbethovi a právě Branaghn. Úspěch tkví v tom, že se jim daří vyvolat pocit, že si roli užívají, že každé slovo je pro ně zábavné a samozřejmé. Branaghnův Hamlet to navíc násobí tím, jak jde o obrovskou shakespearovskou fetiš, kde čtyři hodiny plynou ta cizokrajná a přitom anglická slova v tak nekonečném toku, jako by nám tvůrci vzkazovali: "Chcete Shakespeara? Tak my vám ho dáme tolik, že následující měsíc při zaslechnutí slova divadlo chytíte závrať." Celý ten film by mě mohl strašně iritovat, ale já jsem byl naopak docela pobaven tím, jak extrémně shakespearovské všechno je, a to daleko za hranou snesitelnosti. Taky platí, že zatímco jindy nemám rád srovnávání s předlohou (resp. rád si ho přečtu, ale odmítám z toho vyvozovat hodnocení), u Hamleta, jako u mnoho dalších Shakespearů, je zajímavé právě to, že jde o adaptaci. Jako film je to vlastně neplnohodnotné - zajímavé to je až v porovnání s originálem a hlavně zvyklostmi ho adaptovat. (15.09.2013)

Zpočátku jsem byla pro ****. Postupně mi všechna ta velkolepá pseudorealističtější přeplácanost začala lézt krkem a postavy nudily. Bláznivého Branagha si neumím představit tak, aby to nepůsobilo křečovitě, takže mne nepřekvapilo, že jsem mu předstírané šílenství „nespolkla“. Co mne ale zarazilo byl fakt, že jsem mu nevěřila ani ty vážné pasáže a tíživé vnitřní monology. Snad jen křehká Ofélie zde působí živě. Konečné hodnocení padá „jen“ na „lepší“ dvě hvězdy. Proč? Protože ty čtyři hodiny nespokojenosti jsou ubíjející. (A tak „můj“ Hamlet nadále zůstává tmavovlasým, manoidepresivním cvokem. :) (19.12.2013)

Vynikající! V některých scénách přímo strhující! Viděl jsem pouze tu dvouhodinovou verzi, která možná pro někoho ne zcela znalého děje může být na pár krátkých okamžiků nepřehledná, ale vždy pochopitelná. Neznám film, kde by i sebemenší štěk hráli prvotřídní herci jako Jack Lemmon, Charlton Heston, Billy Crystal, Robin Williams či Rufus Sewell. A navíc, na Shakespeara se přece dnes už nikdo nedívá jen proto, aby věděl, jak to dopadne (to všichni dobře ví), chceme to vidět proto, protože nás zajímá, jak se s tím každý tvůrce popere a zda tu kládu zvedne a zvládne. Branagh and his company to zvládli bravurně. (19.04.2013)