451° Fahrenheita

9 / 10 Desivá vízia budúcnosti zmáraná váhou obskurdný televíznych relácií a nezmyselných byrokratických nariadení dostáva v Truffautovom staromódnom podaní nepríjemný nádych aktuálnosti a naliehavosti - filmový románopisec nás prostredníctvom svojho snímku pozýva na stodvanásťminútovú prehliadku ľudskej obmedzenosti a zadubenosti a kľukatými cestičkami nás vedie až k samotnému prehnitému jadru našej konzumnej spoločnosti. Ak ste práve dostali dojem, že 451° Fahrenheita nie je ničím iným ako obyčajnou a stokrát prevarenou satirou, mýlite sa - ide o neobyčajne silný zážitok, až po okraj naplnený znepokojivou symbolikou, vycibrenou réžiou a bezchybnými hereckými výkonmi; film, ktorého krivka kvality úmerne rastie s vašou láskou k literatúre a umeniu ako takému. Truffaut preniesol na plátno svoje najhoršie nočné mory a spravil to skutočne vo veľkom štýle. (09.04.2006)

Adaptaci knihy o společnosti, kde pro knihy není místo, nemohl režírovat nikdo povolanější. Truffaut měl knihy rád skoro stejně jako filmy. Sugestivní scény pálení, nejhoršího zločinu proti intelektu, tomu odpovídají. Společně s vypuštěním textu úvodních titulků nejlépe dokazují režisérovu nápaditost: mezi pálenými výtisky můžete zahlédnout mimo jiné Cahiers du cinéma a k podpalu je ironicky určeno také dílo slavného paliče minulosti – Mein Kampf. Má fantazie nestačí k představě toho, jak na place probíhala komunikace mezi anglickou herečkou (Julie Christie), německým hercem (Oskar Werner) a francouzským režisérem. Jestli bezproblémově, nedovedu si vysvětlit, proč všichni hrají jako pod vlivem sedativ. Někdo pravděpodobně neměl jasno v tom, co chce. Postavy a jejich charakteristiky v tomto případě asi – na rozdíl od myšlenek, jež nesou – nejsou tolik podstatné, ale jejich strnulost mi bránila lépe pochopit a cokoliv pocítit. Ještě hůře dopadla výtvarná stránka. Nedokázal jsem potlačit dojem, že krom těch pár nefuturisticky vyhlížejících budov a jejich obyvatel nic dalšího neexistuje, že jde jen o jakési umělé hřiště, kde musí být odehráno to podstatné, na věrohodnost pozadí nehledě. Jízlivých poznámek na vrub mizerných triků se vzhledem k době vzniku zdržím (ač o pouhé dva roky později vznikla Vesmírná odysea). Co se týče premisy, (jenom a pouze) kvůli které celý film vzniknul, za nadčasové považuji varování před nebezpečným vlivem televize, jež nikoho nenutí myslet, ale „nadějeplný“ konec mi přišel hodně patetický. Navíc více nerozpracovává další podnětný motiv – důležitost kreativního myšlení. Věci ztratily svůj původní význam, neboť je lidé daným způsobem přestali používat. Objevit nový způsob znamená začít samostatně uvažovat (SPOILER: když Montag použije plamenomet jako zbraň). 70% Zajímavé komentáře: Melies, dwi, mm13, Lavran, jondzavid (02.06.2010)

Dnes už víme, že není třeba knihy pálit, že samostatné myšlení lze vymítit i jinými, mnohem sofistikovanějšími metodami. Přesto nejen předloha, ale ani její adaptace v ničem neztratila na síle ani po padesáti letech. Je stejně chladná jako svět, ve kterém se odehrává, a pokud vyvolává nějaké emoce, pak nejsou vyvolány filmovými prostředky (od hereckých výkonů po hudbu), ale divákovou myslí, reagující na obsah. Děsivý je zejména svět bez písmenek (obrázkové noviny pobavily), kde záchrana sebevrahů je každodenní rutinou (stačí vyměnit krev a za půl hodinky vám manželku vrátíme jako novou), na každém rohu jsou bonzbudky a udávání je veřejně chváleno jako záslužný čin, svět kde všichni tupě zírají na telestěny, ve kterých běží seriály jejichž tupost dosáhla mezní hranice hlouposti, kde největší metou je mít telestěny dvě a kde všechno je tak jednoduché, že nikdo nemusí nad ničím přemýšlet. Vše navíc umocňují strohá výprava a toporné herecké výkony, které v některých případech nemají daleko k loutkám. Brrr. Ještě horší je, kdy si člověk uvědomí, jak moc se takhle děsivá dystopie v některých ohledech blíží současné realitě. (11.02.2015)

Jeden z povinných filmov pre všetkých fanúšikov literatúry. Samotný príbeh síce moc neohromil - príliš strnulé a prehnane jednoduché. No bavila ma roztomilo naivná atmosféra, kde pri niektorých momentoch mi nabehli zaujímavé asociácie. Jedna scénka mi napríklad pripomenula film Marečku podejte mi pero, iná zase český seriál Návštevníci. To najlepšie na filme je však filozofický a myšlienkový podtón. Ten stojí za to. Nadpriemer. 75/100 (03.06.2019)

Knihu jsem zatím nečetl, ale troufám si tvrdit, že bude určitě lepší, než film. Ten mě totiž docela zklamal. Mám rád filmy o dystopických společnostech a ze začátku mě to bavilo. Po povinném zvratu, kdy se zastánce režimu přidá na druhou stranu se ale vlastně nic nestane. Nastínění moci médií, kdy si systém prostě vybere náhodného viníka, aby demonstroval sílu byl super. Ale konec v komunitě knižního klubu byl fakt debilní. Čekal jsem prostě lepší tečku a přišlo mi, že to vyšumělo do ztracena. (16.01.2016)