Paralelní matky

Jako vždycky vynikající kamera a hudba spoluvytváří atmosféru, která Almodovarovi v jeho filmech tak vychází. Ačkoliv druhá dějová linka je spíš berličkou pro některé části scénáře, Paralelní matky rozhodně patří mezi ty divácky méně náročné snímky a moc dobře se mi na ně dívalo Milena Smit taky dobrá. (13.12.2021)

Ale no! Pedro, čo sa deje? Kedysi také úžasné filmy a teraz takéto priemerné "kasové trháky"? Základ príbehu síce nebolo nič takého, čo by tu ešte doteraz nebolo, ale povedal som si : OK, nevadí, aj tak sa dá na tomto námete super stavať. Po scenáristickej stránke to napokon nebolo vôbec na zahodenie, a Pedro držal Janis v permanentnej dileme. A keď prišiel ten zásadný zlom, tak som si len povedal, že "hmm, no čo už". No a to prepojenie na občiansku vojnu, to bolo dosť odveci. Od Pedra by som určite čakal niečo dômyselnejšieho a komplexnejšieho. Takže som zostal nemilo prekvapený. Každopádne, aspoň tie 3* si to zaslúži! (27.03.2022)

Paralelní matky jsou dalším skvělým počinem Pedra Almodóvara. V kině jsem je bohužel nestihl, přestože jsem se na ně dlouho těšil, tak alespoň nyní jsem si tento pro mě dosti značný rest konečně doplnil. Režisér stále ohromuje nesmírnou výtvarnou i obrazovou bravurou a výjimečnými hereckými výkony (klasicky dokonalá Penélope Cruz a překvapivě vyspělá Milena Smit). Na rozdíl od svých dřívějších, bizarně i dojemně výstředních děl přidává tentokrát i určitý společenský přesah v podobě aktuálních úvah o vlastní historii a nemožnosti věčné lži. Film je to prostý, chvílemi až triviálně melodramatický, avšak v klíčovém momentu Almodóvar zařadí na plný pohon; nikoliv vypočítaný předem, nýbrž osudově přirozený nával emocí v závěru filmu veškeré potenciálně negativní připomínky jakoby vymetá z divácké paměti. Je až s obdivem, že kultovní tvůrce, kdysi hýřivý provokatér a energický vypravěč, v pozdním období své kariéry točí čím dál tím více údernější a údernější filmy; a také osobnější. Předchozí (částečně autobiografická) Bolest a sláva mě smetla ještě o něco více, ale i tak jsou Paralelní matky půvabným (a opětovným) režisérovým vyznáním se ženské emancipaci i rodné zemi, a především pak krásnou filmovou podívanou, která nenechá jedno oko suché. 75%. (11.06.2023)

Myslím,  že slovíčko "civilný" je v prípade filmu "Parallel Mothers" skutočne namieste. Pedro Almodóvar v mojom zornom poli po prvýkrát a musím povedať, že mám asi opäť pred sebou režiséra, ktorého filmografiu si asi pozriem hlbšie, lebo mám v tom očividné medzery. Čo sa týka filmu ako takého, tak môžem povedať, že je to solídne napísané, veľmi elegantne zrežírované a má to silnú citovú odozvu vo viacerých momentoch. Teší ma, že film nejde do nejakých vôd patetickosti, ktoré by celý ten príbeh skutočne potopili. Lebo úprimne si môžeme povedať, že tento koncept by v rukách nekompetentného scenáristu pohorel na plnej čiare. A je tu niekoľko miest, kde by sa pravdepodobne bežný filmový režisér nejakej ľahkej americkej drámy pustil úplne nesprávnou cestou. Našťastie je však film zachovávaný v správnej emocionálnej rovine a jednotlivé scénky vďaka tomu fungujú. Plus je treba povedať, že kedykoľvek opúšťame scénku skrz stmavnutie obrazovky, vyzerá to vynikajúco. Priam to dodá ešte celému filmu atmosféru. Obe naše protagonistky sú vynikajúce a veril som im dokopy každý jeden moment. Keď dojde k tomu vypätému momentu medzi nimi oboma, tak musím zložiť klobúk pred výkonom Penélope Cruz, ktorá bola absolútne excelentná. V tej scénke bolo zachytené asi úplne všetko čo bolo treba. Napriek tomu však miestami je film celkom ľahko čitateľný. Nepotrebujete vedieť veľa, aby ste pochopili čo sa stalo a nie je úplne ťažké pochopiť čo sa v tom všetkom nakoniec aj stane. Myslím si, že tieto dve veci sú z toho konceptu skoro úplne jasné. Film to však dokáže skvele zaobaliť inými scénkami, ktoré z toho robia skutočne skvelý film. Rýchlo pochopíme čo sa po tom ako boli obe v pôrodnici stane. No nemôžeme predpovedať akými cestami sa film vydá a jedna z týchto ciest ma celkom úprimne zabolela. Pretože to bolo skutočne silné a dobre emocionálne uchopené. A kto videl film, vie na čo narážam. Vysvetľovať pre spoilery nemôžem. Myslím si, že ak máte radi veľmi príjemné a civilné drámy, ktoré veľmi dobre vedia ako majú rezonovať po emocionálnej stránke, tak toto vás poteší. Čeknite si to a uvidíte sami. Hodnotenie: B+ (22.03.2022)

Někde na netu jsem viděl rip tohohle filmu s portugalským dabingem a začínám mít pocit, že je tam takto vypuštěný schválně, protože tohle je tak neuvěřitelná telenovela, až jsem se sám před sebou při sledování styděl. Šlo to až tak daleko, že jsem kontroloval, zdali mám puštěný správný film a při jedné scéně (návštěva Artura s kyticí růží a smyčci v pozadí) jsem se zatajeným dechem čekal, kdy se ta scéna shodí jako sen nebo naivní představa protagonistky. Od poloviny filmu mi udržovala pozornost akorát nenávist k němu a má pověstná škodolibost. Jsem ale vítěz já, když se chichotám dvěma hodinám příšerně nasvícených mid-shotů, kterým chybí už akorát Petr Rychlý v doktorském plášti, nebo tvůrci, kterým bylo očividně všechno úplně jedno, ztratili cit pro tu nejzákladnější filmovou řeč a přesto s tím vesele objíždějí prestižní festivaly. Fakt se zastřelte. (27.01.2022)