Reklama

Reklama

O princezně Jasněnce a létajícím ševci

  • Československo O princeznej Jasnenke a lietajúcom ševcovi
TV spot

Obsahy(1)

Jednoho rána nevyjde slunce, jenže králi se nechce vstávat a zabývat se problémem odloženého svítání. Vzápětí se na hrad dostaví Sluneční paní se stížností na čarodějnici z Černých lesů, která zabila a upekla jejího zlatého kohouta. Král sice váhá, ale rozhodne ve prospěch Sluneční paní. Kohout obživne, slunce vyjde, ale rozzlobená čarodějnice předpoví králi, že se Jasněnka provdá za usmoleného ševce. Princezně to pranic nevadí, ale králi ano, a tak nechá dceru zavřít do věže, aby kletbě zabránil. Mezitím čarodějnice potká v lese dva chasníky, kteří se přou, kdo z nich je ve svém oboru lepší. Dá jim materiál a lhůtu tří dnů, během níž má každý vyrobit to nejlepší, co dokáže. Kovářský tovaryš Ondra vyrobí železnou slepici, která běhá a snáší železná vejce, švec Jíra vyrobí z jemné kůže křídla a odletí. Když se dozví o princezně ve věži, vyletí na ochoz, aby se na ni podíval. Oba se do sebe zamilují, a když je přistihne král, podaří se jim v poslední chvíli uletět na Jírových křídlech. Žijí spokojeně v malé světničce, kde Jíra dělá boty a Jasněnka je prodává na trhu. Dcera čarodějnice Černava však začne Jasněnce její štěstí závidět, a tak ji unese a uvězní na svém hradu. Jírovi po princezně zůstane jen červený střevíček, který mu ukazuje cestu. Napije se však kouzelného lektvaru zapomnění. Podle kletby si vzpomene pouze tehdy, pokud najde něco, co nikdy neztratil. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (454)

no2 

všechny recenze uživatele

8/10 - Jedna z nejlepších českých pohádek 80. let - z doby, kdy byl Zdeněk Troška ještě zcela psychicky zdráv... "Most" mezi dříve natočenými nezapomenutelnými klasickými pohádkami 50. - 80. let (Pyšná princezna, Tři oříšky pro popelku, S čerty nejsou žerty apod.) a snadno zapomenutelnými parodiemi na pohádky z 90. let a následujících - s přehrávajícími (či nehrajícími) herci, podivně pitvořícími se postavami, zmateným dějem, příp. nezajímavými písničkami (Princezna ze mlejna, Tři bratři apod.). ()

Vančura 

všechny recenze uživatele

Dlouho jsem ten film automaticky považoval za odpad, jako cokoli od Trošky (je ale dobré říct, že lidi jako já s ním dlouho neměli problém, a citovat Slunce seno u piva nijak nemohlo člověku ohrozit image - ten zlom přišel až v momentě, kdy Troška natočil Kameňák a všichni jsme se ho od té doby naučili nenávidět). Když jsem ho teď ale viděl znovu v telce, musel jsem objektivně uznat, že to má nepopiratelné filmařské kvality, a hodně se mi to líbilo. Mladá Kuklová byla velmi krásná, Potměšil byl snesitelný, a ten Drdův příběh je dramaticky velmi nosný (byť v dětství mi to nahánělo dost hrůzu). Příšerná Blanarovičová je ovšem krajně nesnesitelná už zde, 7 let před Princeznou ze mlejna, kde to dosáhlo gigantických rozměrů, a vadí mi tam taky ten přeexponovaný obraz v mnoha scénách, na které se kvůli tomu nedá dívat. Vlastně je to zvláštní film, protože je na něm vidět, jaký talent Troška měl, a současně se zde už naznačuje, jaké sračky bude v budoucnu točit. Ale prostě objektivně viděno podle mě není fér ten film šmahem zatracovat, jako jsem to sám dělal. ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Princezná Jasnenka by vyhrala nad Princeznou z mlejna K.O. štýlom. Létající švec by ani nemusel mať z pekla šťastie, aby premohol príšerného draka z rovnomennej "rozprávky". Túto príjemnú rozprávku z dôb, keď ešte Zdenek Troška neužíval drogy, ktoré ešte nikto neidentifikoval, sme mali možnosť vidieť v kine Istropolis ako 8 ročné deti počas uhoľných prázdnin. Spoločne s Vinnetuom. Pekné spomienky. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Poměrně příjemná pohádka, která ničím neurazí, ani nenadchne, ale která poslouží přesně k tomu, k čemu byla stvořena. Pohádka, kde obyčejný bezstarostný švec a skromná princezna ke vzájemnému štěstí přijdou. Samozřejmě po překonání všech nástrah a zla. A jsou zde k vidění půvabný hrad Bouzov, tajemný hrad Frýdštejn, elegantní zámek Průhonice, ušmudlaný zámek Vítkovec, starobylé Loretánské náměstí v Praze a romantické Suché skály. Dobro bojující se zlem, láska, která musí překonávat těžké překážky, aby potvrdila svou velikost, důvtip nadšeného prostého občana a pomoc nadpřirozených sil. Princezna Jasněnka (půvabná tvářička Michaela Kuklová) je skromná a lehce naivní dívka, která se bezhlavě zamiluje do věčně šťastného a lehkomyslného ševce Jíry (Jan Potměšil), kterému bylo umožněno vyplnit si sen a zhotovit si létající křídla. Z dalších rolí: bojácný král (dobrý Lubor Tokoš), chránící princeznu před prokletím, přísná puritánská chůva (Antonie Hegerlíková), neustále usínající, oddaný králův komoří (Jaroslav Čejka), zlomyslná čarodějnice (dobrá Helena Růžičková), stojící za veškerým trápením dvojice, neposedná a škodolibá Černava (zajímavá Yvetta Blanarovičová), dcera čarodějnice, záludný Řimbuch (Oto Ševčík), sloužící čarodějnici, šarmantní vládkyně dne Sluneční paní (půvabná Venuše Humhey s hlasem Jany Preissové), pomáhající zničit zlo, a Černý princ (Zdeněk Podhůrský), toužící po Jasněnce. A děti se snad velmi dobře zabaví a nadchnou. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Rozhodně a suverénně nejlepší Troškův film. Základem úspěchu tu je ovšem dobře vybudovaný příběh z pera Karla Steigerwalda. Troškovým hlavním přínosem pak až manýristická opulentnost, která ve své době působila značně neokoukaně a pravděpodobně i dokázala mnoho zúčastněných poctivě "chytit za srdce", neboť to stále ještě byla doba levných, "nemastných a neslaných" filmových pohádek, jaké se točily po podstatnou část sedmdesátých a osmdesátých let. Samotná režie je ovšem i zde místy poněkud ledabylá a celý děj v mnoha ohledech neuvěřitelně natahovaný a šroubovaný, doslova na nejvyšší možnou mez a pohybující se na samé haně kýče (také projev zmíněného manýrismu, ovšem tentokrát vysloveně negativní). Celkový dojem: 70% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (42)

  • Helena Růžičková (čarodejnica z Čiernych lesov) zaspomínala, že líčenie a maskovanie jej a Yvetty Blanarovičovéj (Černava, dcéra čarodejnice) trvalo každý natáčací deň dve hodiny a keď ju na konci dňa odlíčili, vôbec si nemohla siahnuť na tvár, lebo ju mala celú opuchnutú. (Raccoon.city)
  • Na začátku pohádky jsou čarodějnice Helena Růžičková a její dcera Yvetta Blanarovičová u krále, a dcera čarodějnici při oslovení vyká. Později už si s maminkou jen tykají. (Karlos80)

Reklama

Reklama