Kuře melancholik

Mně se tedy ten film líbil, knížku jsem ale nečetl. Ten název je tedy dost zavádějící, s melancholií to nic moc společného nemělo, spíš je tu těžká deprese a "schýza". Roden je jako vždy výborný, Kostelka je taky dobrý, Chramostová taky dobrá, ta fakt hraje samé "baby". Geislerová je tu spíš jen do počtu, Cibulkové ta role vyloženě sedla. Líbila se mi ale taky kamera, ta byla fakt fantastická, Český Lev šel asi oprávněně. Bylo to dobře nasnímané, poměrně jistě zrežírované, solidně odehrané a úžasně depresivní. Příběh sice nebyl moc výrazný, ale překvapivě to nenudilo, pro mě 70% (02.04.2009)

Velmi citlivý snímek se nádhernou hudbou, výpravou a vesměs i výbornými hereckými výkony. Roden se překonává, Geislerová je na svém malém prostoru naprosto kouzelná a malý Lojzek vedle nich uvěřitelný. A i když má film hodně slabých míst, kvůli převaze scén, kde se výše zmíněné spojilo v jeden unášející a dojemný celek, si Kuře melancholik zaslouží místo mezi nejlepšími českými porevolučními filmy. (11.05.2010)

Film jsem poprvé viděla už dávno, ale vlastně nějak pořád nerozumím tomu, jak může film plný tak živelných herců působit tak bezpohlavně. Dneska jsem to tedy pozorně zkoumala a dospěla jsem k závěru, že za to může (mimo jiné samozřejmě) špatné, necitlivé záběrování. Kameramani se snaží o to, aby jim vznikaly série krásných obrázků a úplně v tom zaniká všechno, co by na filmu mohlo být silné. Detaily používají jen informativně, žádné emoce z nich neplynou. Spousta důležitých záběrů je velmi krátká a jejich obsah nestačí v divákovi zarezonovat, místo toho se ale může dívat na spoustu rádoby malebných záběrů inscenované "divoké" přírody. Také se úplně připravují o nejslibnější potenciál příběhu - vyprávění z perspektivy dítěte, které vnímá informace jinak než socializovaní a znecitlivělí dospěláci. K dítěti se přistupuje pouze skrze ostatní, místo aby tomu bylo naopak, a tím jde všechno zajímavé do háje. (23.09.2014)

Nádherná baladická adaptace stejnojmenné knihy J. K. Šlejhara. Literární naturalismus předlohy z ní sice vyprchal, pryč je determinace a sociálně kritický tón, ale zůstává posmutnělá až tragická tónina stylizace a civilizační strach, dá se říci i odpor k tomu, co nám civilizační tlaky přinášejí. Rozvrat tradičního manželského svazku (zde způsobený zásahem vyšší moci - maminku zabil blesk) vyústí v citovou frustraci způsobenou příchodem toho, co symbolizuje chlapcova nová macecha. Nově příchozí osoba přináší do narušeného, přesto ale funkčního a harmonického světa zapomenutého statku uprostřed přírody (ukotveného do koloběhu ročních cyklů) všechny propriety dravě se rozpínající civilizace - mamon, citovou vyprahlost, materialismus, hedonismus, požitkářství, fyzično, cynismus a lakotu... Bezbrannému chlapci tak zůstává útěchou už jen útěk k přírodě (propojení s mrtvou maminkou - rys podobný baladám Erbenovým), po jeho odtržení od přírody pak už jen do sebe a k věcem, které mu spojení s přírodou symbolizují ... hlavně tvor přesahující rozměr mazlíčka či hračky, malé bezbranné kuře, stejně osamělé a zranitelné jako on sám... (28.04.2007)

Vzhledem k tomu, že se film ke Šlejharově textu otevřeně hlásí, domnívám se, že se nejedná o dobrou adaptaci. Obsazení je výborné, slušná je rovněž výprava, ale autor scénáře se snažil děj uměle zatraktivnit, výsledek tak obsahuje několik anachronismů a postavy jsou nekonzistentní. Také zacházení s některými symboly je laciné (madona s dítětem). Atmosféru dobře dokreslují některé naturalistické momenty. (16.05.2015)