Moje učitelka chobotnice

Príjemný hlas Craiga Fostera, nečakaný príbeh "priateľstva" ani nie tak človeka s chobotnicou, ako človeka s prírodou. Potreba hľadať samého seba, zahodiť stres, vysporiadať si vzťahy. Nie každý to rieši potápaním bez prístroja v divokých vodách okolo Mysu búrok. Dokonca som spočiatku mala hrôzu z nebezpečne vyzerajúceho oceánu, spleti chalúh a podmorských tvorov. Musím povedať, že chobotnice sa mi už zdajú menej odporné. Neverím, že dokumentárny film o pavúkoch by ma dostal do rozpoloženia, ktoré som cítila na konci tohto filmu. (05.11.2020)

„Dobre. A teraz to začne byť fakt šialené.“ Nikdy by som nebol povedal, že ma niekedy dojme chobotnica. Skvelý film, ktorý možno občas jemne stagnuje (a podľa mňa mal detailnejšie rozviesť hrdinove psychické problémy, bolo by to silnejšie), ale rozhodene vám to následne dostatočne vynahradí sériou fascinujúcich, neuveriteľných momentov, kedy si poviete „človeče, to fakt?“. Je to príbeh o zotavovaní sa jedného človeka, jeden zvedavej chobotnice, o podvodnom svete, ktorý vyzerá viac sci-fi, ako posledné sci-fi Jamesa Camerona a v neposlednom rade o tom, že na tomto svete nie sme na návšteve, ale sme jeho súčasťou. A to je podstatný rozdiel. (10.01.2021)

Až po tom čo som film videl, tento milý dokument získal Oscara, čo ma veľmi pošilo. Že si obľúbim nejakú malú chobotničku, by ma nenapadlo, cítime to asi všetci podobne, myslím všetkých , ktorých film chytil za srdce. Niektoré scény sú neskutočné. Maskovacia scéna pred nepriateľom mušľami alebo doslova adrenalínová naháňačka so žralokom i to ako s ním nakoniec vybabrala...úžasné. Záver nečakane smutný, asi prvý dokument pri ktorom som mal v závere slzy na kraji. Zaslúžený Oskar za naj dokument. 100%. (23.05.2021)

Křehký a zcela unikátní dokument o nenadálém přátelství zvědavého hlavonožce a pracovně vyhořelého filmaře, jenž s ním při každodenním potápění strávil většinu jeho života. Originální, emotivní a místy i napínavé propojení světa lidí se světem zvířat, nacházející sjednocující paralely v životech obou protagonistů a nenuceně vybízející k porozumění přírodě ze zcela jiného úhlu pohledu. (04.01.2021)

Když jsem nedávno sledoval sérii Divoká zvířata, ze všech epizod mě nejvíce zaujaly právě Chobotnice, které skrývají pod svými všetečnými chapadly nejedno tajemství. Moje učitelka chobotnice nesází na svou vizuální vytříbenost, jak tomu často u zvířecích dokumentů bývá, nýbrž se namísto formy snaží zaujmout obsahem. Sledujeme dvě životní cesty - lidskou a hlavonožčí - kde ta druhá nabývá velké osudovosti vzhledem k tomu, že životnost chobotnic není nijak dlouhá. Chvílemi jsem měl sice pocit, že Foster už moc tlačí na city a příliš "násilně" projektuje své rozpoložení do své osmichapadlové "kámošky", nicméně se mu ale na druhou stranu nedá upřít opravdový zápal a vášeň pro to, co dělá. Chobotnice jsou vskutku obdivuhodní tvorové - ať už jde o jejich inteligenci, důvtip, mimikry, způsob lovu, ale i fatální obětavost pro potomstvo. (26.11.2022)