Kovboj Bebop: Lovec odměn

Tak se znovu setkáváme se starou partou – Spike, Jet, Faye a Ed tentokrát řeší případ biochemického terorismu. A i když se zdánlivě jedná o závažné téma, nic se tady příliš vážně nebere. Ono to taky ani moc nejde, když jsou plnohodnotnými členy posádky i infantilní dítě a pes :) Celovečerní Cowboy Bebop se drží seriálu, dal by se zařadit někam do druhé poloviny série. Fanoušci téhle pošahané partičky se určitě nudit nebudou, tohle je totiž umícháno ze stejných přísad jako seriál. Najdete tu zajímavého záporáka, praštěné dialogy, Spika na pokraji smrti (pokolikáté už vlastně?), akční souboje, efektní vzdušné honičky a geniální hudbu. Přesto jsem ale měla místy pocit, jakoby byl film oproti sérii o něco ochuzen... jakoby to už nemělo tu správnou atmosféru. Možná za to mohla přílišná délka, možná poněkud otřepaná zápletka, ale prostě už to nebylo tak docela ono. K udělení oné páté hvězdy mě nakonec přiměly dvě věci: písnička, která hraje ve chvíli, kdy se Faye poprvé objeví na scéně a pak část, kdy Vincent vypráví, jak poprvé spatřil ty motýly. Takže tedy za 5*. (30.07.2009)

Snově osudová atmosféra je sice fajn, mix scifi a westernu také funguje, ale příběh je strašně roztáhlý a některé epizody úplně zbytečné (nebo jsem je nepochopil:-). Charaktery jsou fajn, soundtrack skvělý, ale celé to bylo tak na 40 minut. Opravdu mi tohle plané filosofování nesedlo, symboliky bylo asi příliš a odkazy na noir a cyberpunk děj prostě nerozjedou. Třeba někdy jindy s lepším příběhem, ale takhle tedy ne... Na dálnici bouchne náklaďák a unikne z něj neznámý virus, nebo to je něco jiného? Každopádně parta nájemných lovců se do toho pustí a nebude to cesta bez trnů... 50% (17.05.2010)

Kovbojští lovci odměn nám nějak zvážněli, což úplně neladí s jejich odlehčeným dobrodružným stylem, bezstarostnou ležérností ani karikaturním vtipkováním. Neoriginální případ bioterorismu, který nabírá na závažnosti i měřítku, by mi tak svým pomalým rozlouskáváním, filosofujícím podtextem či citovou hloubkou zapadl spíš do GITS:SAC, než do městské „noirové“ naháněčky (ne, žádný vesmír). Jako by si sami tvůrci uvědomili, že během 2. třetiny tempo usnulo (včetně diváka – mne), tak na závěr nasadili naprosto samoúčelnou leteckou honičku a halloweenský průvod jak z Burtonova Batmana. Co je nejhorší, k dramatickému vyznění příliš nepasoval ani signifikantní, energický jazzový soundtrack. (15.03.2021)

Japka mají co do vystavění příběhu a čmárání figurek prazvláštní styl. Jejich forma omalovánek mi nějak dramaticky neva, obzvláště v tomto filmu, kde je obrookých postaviček relativně pomálu. Ovšem způsob, jak patlají děj, mě většinou po několika minutách nahodí ve střelném tempu se opakující nauzeu. Tahle pohádka se však dala bez větší újmy na duševním zdraví skousnout. Samozřejmě nesmí chybět idiotsky se chovající karikatura nějakého špatně potraceného děcka, strkající své unudlané pracky do čisťounkého světa internetové sítě, rachitický bijec a kozatá blbka, kteří stimulují honimírské fantazie jinak pohlavně sterilní japonské mládeže - a padouch. Megatajemný rebel bez příčiny, zato s plánem hodným doktora No. No prostě - jako poctu Jošíkovi za jeho sebemrskačský plán nadhodnocuji trojkou cípatých. (30.09.2012)

Všechno, co v mých očích dělalo ze seriálového Cowboy Bebopa něco víc než jenom obyčejné řadové anime, je pryč. Pryč jsou dlouhé oddychové scény, kde se nemluví nebo mluví o vážných věcech. Pryč jsou scény z běžného života. Pryč jsou umělecké záběry. Pryč jsou osamělé údery do strun kytary a jazz. Pryč je cestování vesmírem a s ním téměř jakýkoliv pocit, že by se děj odehrával v budoucnosti. Pryč jsou srdceryvné příběhy z minulosti kromě občasného prohození mezi větami. Pryč je komplexnost postav. Možná bych hodnotil o něco výše, kdyby byl film zařazen jak má být, mezi 22. a 23. session. Takhle je to ale nastavovaná kaše bez chuti a barvy, která má tu smůlu, že následuje po několikachodových hodech. A jako zákusek je to ve své přepálené délce více než čtyř epizod příliš velké sousto. (13.04.2019)