Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (86)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Knížka i film bez smyslu, což nechci a nemohu hanět, protože to bylo bezpochyby jejich úmyslem. Obrazově bravůrně zvládnuto, prolínaní se barevných odstínů je vždy načasováno i rozvrženo nejlepším možným způsobem. Jednotliví herci přijali úlohy comixových postav, v nichž povětšinou excelují. Myslím si, že děje do sebe zapadají přesně tak, jak mají a rozhodně filmu nelze v rámci žánru vytýkat nelogičnost, tím méně nudnost. Právě konec svým zpomalovacím vyústěním je jediným a poměrně organicky zapadajícím místem s jakýmsi, těžko uchopitelným zábleskem hloubky, i když jen v pisatelově osobě. ()

gjjm 

všechny recenze uživatele

Knížka patří k mým oblíbeným, tenhle film se moc nepovedl. Uznávám: skvělé herecké výkony a scénář, hříčky se zabarvením černobílého filmu, jakož i s postupným ozvučováním...jenomže to nemá tu váchalovskou vtipnost a atmosféru, není to jednoduše dost groteskní (ve srovnání s knihou). Z předlohy v tom filmu chybí strašně moc, třeba z dr. Řimsy v podstatě nic nezbylo. Vzhledem k naprosté šílenosti předlohy to o moc líp zfilmovat nešlo, ale bohužel, ničím to nevyniká. ()

Reklama

Ruut 

všechny recenze uživatele

Rozhodně je to film pro fajnšmekry a ne pro typické návštěvníky DVDpůjčoven. Celkem těžko hodnotitelné. O nějakém ději se nedá moc hovořit. Je celkem dost absurdní a spletitý, ale zároven se dá popsat jedním slovém: BRAKOVÝ. To ale zdaleka neznamená že by film byl špatný. Tento experiment je poctou celé řadě žánrů a konkrétních tvůrců. Počínaje němími groteskymy, pkračuje klasickými horory třicátých let, filmy Karla Zemana až po např. Limonádového Joe. vyzdvyhnout se musí také práce s kamerou a celková výtvarná stylizace. myslím že Krvavý román je co do vizualní stránky nejzajímavější a nejzdařilejší počin devadesátých let. škoda jen že ke konci režisérovy docházely nápady a bylo to znát. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Knižní předloha mi, jak je obvyklé, prošla pod oknem, nicméně si myslím, že i kdyby zde zbylo jen deset procent z ní, stále by se jednalo o obdivuhodný projekt, tato podoba si zasluhuje stejná slova chvály, tak výraznou osobitost a odvážnost (krvavé scény jsou na filmové poměry obecně hodně naturalistické) jsem zaznamenal maximálně tak v období novovlnném - ať už je to například po kličkující narativní stránce, kdy se nám různé příhody ztrácí a později vracejí, ale především na dokonalém vizuálu (Brabcův počin se po této stránce zařadil do elitní společnosti Vertigo, Suspiria, Kostka, Sedmikrásky a Valerie a týden divů), který kulturistickou sílou vyzdvihuje atmosféru (modře zabarvené scény jsou úžasně tajuplné). Zaujalo mě také zopakování, a vlastně i vylepšení Felliniho nápadu - pojetí jednoho filmového příběhu coby poctu dosavadní filmové historii (A loď pluje - 1983), stejně jako překvapivé herecké výkony - celoživotní dělníci Vlastimil Bedrna, Jakub Saic a hlavně Ondřej Pavelka coby vypravěč podávají výkony, které od té doby už bohužel ve filmu nezopakovali (Bedrna si to vynahradil dabingem). Stejně tak je zajímavé v podobném druhu filmu vidět například Josefa Kemra, jeho vodník byl výrazný nejen tím vodotryskem krve, který z něj vylézal, to stejné se dá říci o Milanu Šteindlerovi, který by si naopak zasloužil více hororových rolí. Jedinou výraznější chybou je akorát tempo chromé želvy v závěru, která zčásti degradovala už tak méně zajímavější autorskou pasáž. I přesto však nemám to srdce tento na české poměry nevídaný experiment hodnotit méně výrazněji, už jen pro tu kuráž, která je předností všech podobně laděných děl (od Mezihry po Tetsua). 100% ()

TerushkaJ 

všechny recenze uživatele

Je jasné, že se film nemůže vyrovnat Takové knize. Nemohu však popírat, že by nebyl pojat s váchalovskou ironií a vtipem, jelikož se během filmu moje mimika neustále měnila. Záběry do Pasekovy dílny mi přišly až moc melancholické, ale jde jen o mojí představu, která o něm byla úplně jiná - jde přeci jen o Váchala. Navíc jsem si celou dobu myslela, že tento film byl natočen z poměrně chudých zdrojů, tudíž mě velice překvapilo obsazení. O to víc mě děsila a zároveň fascinovala myšlenkoa - Co by se stalo, kdyby se tato kniha dostala do rukou Tima Burtona? - Odvážné vím.. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Výtvarník se ve filmu své společnice ptá, zda může přijít se svým psem Tarzánem. Stejně se jmenoval i ve skutečnosti pes Josefa Váchala. (Kuny27)
  • Ceny: Český lev 1993: nejlepší kamera, nejlepší střih (Jiří Brožek), nejlepší výtvarný počin (Jaroslav Brabec), Finále Plzeň 1993: Zlatý ledňáček. [LFŠ 2010] (Krouťák)

Související novinky

Fenomén grotesky v Uherském Hradišti

Fenomén grotesky v Uherském Hradišti

29.04.2008

Vzpomínáte na doby, kdy měla klasická groteska své stabilní místo na televizních obrazovkách? Ty časy jsou dávno pryč, ale pokud si chcete připomenout počátky filmového humoru (ale nejen ty), pak je… (více)

Reklama

Reklama