Solamente nero

Benátky! Vskutku mysteriózní giallo s báječnou atmosférickou hudbou. Mladý profesor Stefano D´Archangelo přijíždí na dovolenou za svým bratrem Paolem do starobylého města na vodě. Paolo je kněz a v poslední době žije ve strachu. Kdosi mu posílá výhružné dopisy poté, co v bouři zahlédl vraždu ženy. Stefano se mezi tím seznámí s mladou ženou Sandrou, která maluje, ale jinak se živí navrhováním interiérů. Dojde opět vraždě, která zasáhne dalšího z okruhu lidí zabývajících se spiritistickými seancemi. Strach a smrt rozprostřou svá křídla nad městem. Tísnivý příběh s několika pěknými scénami, kdy postava je kýmsi pronásledována. Ač jsem na lekačky zvyklý, tak harmonikář mě dostal. Jedna z vizuálně nejkrásnějších scén je hřbitovní, své kouzlo má i putování úzkými uličkami Benátek. Stefano postupně zjišťuje, že se mu vrací dávná noční můra a je na čase si vzpomenout, co znamená. Film ocení více příznivci pomalejších snímků a fanoušci žánru. Vraždy jsou přiměřené, byť ne otevřeně brutální. Ovšem uhoření je děsivé... (04.08.2020)

Antonio Bido i napodruhé dokázal natočit vynikající giallo se všemi patřičnými charakteristikami žánru. Plížící se neznámý vrah v rukavicích, rozličné způsoby provedení vražd,vyšetřování na vlastní pěst a překvapivá pointa. Vše jak má být, k tomu patřičně tajemná atmosféra úzkých a temných uliček italských Benátek a výborný a pro žlutou až nezvykle rozmanitý soundtrack. Měl jsem až pocit, že vražedné útoky doprovodil Cipriani pokaždé jiným a vždy velmi zdařilým hudebním motivem. A tentokrát se Bido nebál ani erotiky a nabízí decentní, ale vcelku vzrušující erotickou scénu s krásnou Stefanii Casini. Čtyři a půl. (16.08.2018)

Zklamání. Už v úvodní scéně lze díky jisté nešikovnosti tvůrců odhadnout, kdo že bude vrahem první oběti a od toho pak zhruba vyvodit, jak vše půjde dál. Pro někoho možná maličkost, pro mne dost velké zklamání na začátek. Další problém je délka filmu, s tou to režisér prostě přehnal a film je tak strašně rozvleklý, plynulost vyprávění je přerušována delšími scénami, kdy se nemluví, ani děj se neposouvá. Jinak nemám mnoho co vytknout, ale vlastně ani za co chválit. (31.08.2011)

Bidovo první giallo, natočené rok předtím, zůstalo nepřekonáno, ač jsem si to docela přál, filmu se ale hodně vleče a má i spousty hluchých míst, stopáž v tomto případě by byla daleko více únosnější a snesitelnější někde na 85-95 minutách. přeci jen na podobný film skoro dvě hodiny čistého času je moca filmu trvá dost dlouho než se uvede do nějakého rychlostního chodu. Bido se nechal inspirovat svými úspěšnějšími kolegy (Argento, Lado, Fulci nebo dokonce i Hitchcock-finále), výsledek je dostačující, ale bohužel s ničím novým už nepřišel a do samotného žánru ani nepřispěl, ač se výhradně snažil o svůj vlastní rukopis. Celý příběh se zajímavým tajemstvím ale jinak vůbec špatný není, charaktery jsou určitě zajímavé, ale je tu až moc postav, mordů je tady dostatek a nutno přiznat že všechny ty vražedné scény jsou dost vynalézavé a někdy i násilné (jako již zmíněný obličej v ohni), bohužel ale téměř vez krve, skvělá hudba,která se tu skutečně minula s účinkem, ale samotná atmosféra, ve scénách kdy o něco šlo, místy nebyla zas až tak špatná, sexu a nahoty tady moc není, což je na druhou stranu docela překvapení, titulní hrdina (mladý profesor) mě tady moc nenadchl, ale nahá Casini je tu opravdu sjízdná a pohled na její dokonalé pozadí neomrzí. Oba se ale k sobě vůbec nehodili, nebyla tam naprosto žádná chemie. Jinak fascinující Benátky, jsou tu tentokrát docela unavené a temné. Jinak opravdu jen průměr, kde něco funguje velmi dobře, něco naopak ne. Film měl blízko k úspěšným "Non se Sevizio un Paperino", "Profondo Rosso", "Suspiria", nebo "La Casa dalle Finestre che Ridono". Fandům žánru doporučuji, náhodným filmovým fandům spíše pak ne, tam jsou daleko lepší příklady v samotném žánru. (13.06.2011)

Ťažko dodať niečo iné, než čo napísal Karlos80, s ktorého komentárom tentoraz do bodky súhlasím. Antonio Bido ako pomerne mladý režisér nakrútil dve gialla: http://www.csfd.cz/film/138935-gatto-dagli-occhi-di-giada-il/ a práve Solamente Nero. Tento žáner sa dá nakrútiť ako erotický horor ale aj ako mysteriózna kriminálka (prípadne oboje dokopy.) Zatiaľ čo sa u Watch Me When I Kill (1977) spoľahol skôr na značnú porciu sleazy (teda erotiky) a grafického násilia, u Solamente Nera na erotiku a explicitné násilie rezignoval a vybral sa oveľa ťažšou cestou, teda cestou mystickej atmosféry. A tu trochu pohorel. Atmosféra Benátok je u budovania atmosféry takmer vždy sázka na istotu, ale nejak to teraz nefungovalo. Bido ako mladý režisér vstúpil do žánru gialla pomerne neskoro, v časoch keď bol žáner už za zenitom a sám nemal dostatok schopnosti a invencie aby ho dokázal posunúť nejako ďalej. Samotný film ani dej nie je vôbec zlý ale niečo tomu chýbalo. Navyše fakt nechápem, prečo je film dlhší o 15 minút než býva zväčša zvykom, myslím, že nebol na to žiadny dôvod. (21.09.2011)